New Girl [HP FF]

14

,, Pane Blacku, pane Pottere co se to svámi děje?“ ptala se nechápavě obvykle přísně vyhlížející profesorka McGonagallová.

S Jamesem jsme, ale ani jeden neodpověděli. Byli jsme už dva dny zamlký a nevěnovali nikomu pozornost podobně jako Remus. Lily celé dny s nikým nepromluvila. Skoro všechen volný čas jsme trávili na ošetřovně.

,, Slečno Evansová, pane Lupine?“ ani jeden z nich profesorce něvěnovali pozornost. Slyšíte správně naše prosnulá šprtka Evansová nedávala v hodině pozor nebo nebyla schopna slova.

,, Tak řeknete mi někdo co se tady děje?“ zeptala se s náznakem zuřivosti, nerada nebyla v obraze.

,, To kvůli Eliz.“ zašeptal jsem spíš sám pro sebe.

,, Ach tak slečna Rowle, nejspíš bych vám to neměla říkat, ale co jsem slyšela od madam Pomfreyové měla by se dnes odpoledne probudit.“ ozvala se náhle lítostivě.

Na tváři se nám objevil letmý úsměv. Nemohl jsem se dočkat až za ní zajdeme.

Rychle jsme do sebe naládovali oběd a pospíchali za spící černovláskou.

,, Dnes nějak brzy ne?" usmála se madam Pomfreyová.

,, Profesorka McGonagallová říkala, že by se měla Eliz dnes odpoledne probudit.“ vychrlila hned Lily a já ji slyšel poprvé po dvou dnech promluvit.

,, No ano to je pravda. Až se probudí tak mě zavolejte.“ poté zaplula do kanceláře. My jsme se posadili na židle které jsme tam měli už ze včerejška kolem postele.

,, Co když ztratila paměť a nebude si nás pamatovat?“ zděsila se Lily a z očí jí začaly téct slzy jedna za druhou.

James jí je palcem utřel a povzbudivě se na ni podíval ,, Určitě bude v pořádku Lily, je to silná holka a madam Pomfreyová by se o tom určitě zmínila kdyby připadalo něco takového v úvahu.“

Lily Jamese pevně objala a James ji začal opět hladit po vlasech. Mohli by se dát už konečně dohromady, zbytečně to natahujou.

Cítila jsem jak mě bolí celé tělo. Pomalu jsem se snažila otevřít oči. Na čtvrtý pokus se mi to konečně povedlo. Ležela jsem na ošetřovně. Otočila jsem trochu hlavu a srdce mi poskočilo. Vedle mě seděli Sirius, Remus, Lily a James kteří byli až nezvykle vedle sebe.

,, Ahoj.“ řekla jsem polohlasem.

,, Eliz!“ vykřikla Lily a vrhla se mi kolem krku, dusila mě v objetí až jsem ji musela požádat o aby mě pustila.

,, Jsem tak ráda, že si v pořádku.“ z očí jí tekly slzy štěstí nebo v to minimálně alespoň doufám.

Kluci už se nadechovali, že taky něco řeknou to už, ale vyletěla z kanceláře ošetřovatelka.

,, Slečno Rowle jak se cítíte?“ zeptala se dychtivě.

,, No vlastně dobře akorát mě trochu bolí tělo.“

,, Jistě, vypijte to.“ podala mi lahvičku s nazelenalým lektvarem který neskutečně smrděl. Doufám, že to bude lepší než vypadá a voní. Rychle jsem ho vypyla. K mému překvapení to nebylo až tak hrozné.

,, Konečně mi tady někdo nedělá grimasy.“ podívala se na Jamese madam Pomfreyová když jsem jí podávala lektvar.

,, No tak madam Pomfreyová bylo mi přece jenom třináct.“ podíval se na ni podrážděně James pohledem proč to vytahuje.

Lékouzelnice protočila oči a vrátila se do kabinetu.

,, Co se vlastně stalo? Pamatuju si jen jak do mě narazil potlouk.“ podívala jsem se na své kamarády s tázavým pohledem.