Pokojem se rozléhaly dávivé zvuky jako skoro každé ráno a já se bezmocně díval na zamčené dveře do koupelny. "Vážně ti nemůžu pomoct Sky?" Měl jsem o ní strach. Doktor řekl, že to ze začátku byla slabá otrava z jídla a později reakce na léky, co jí předepsal.
"Pomůžeš mi tak, že sem nepůjdeš." Křikla z koupelny má zvracející královna. (Uhgg divné spojení slov) Domluvil jsem nám dlouhou dovolenou plnou soukromí na Maledivách. Sky jsem radši neřekl kam jedeme, protože nesnáší drahé dárky.
"Můžu to zrušit a zůstaneme doma. Nevadí mi to, vážně." Čekal jsem okamžitou odpověď ve stylu jemidobře, ale ta nepřišla. "Sky? Jsi v pořádku?" Opět žádná odpověď. Zalomcoval jsem zamčenými dveřmi. "Sky?! Prosím, řekni něco!" Omdlela snad? Mám vykopnout dveře?
"Jsem v pořádku Ede, jenom potřebuji být chvilku sama." Vydechl jsem úlevou, ale v břichu se mi usídlil nepříjemný pocit. "Dobře... Jestli opravdu potřebuješ čas pro sebe, tak můžu jít ven. Stejně jsem chtěl zase vidět kamarády. Nevadí mi to." Popravdě jsem nechtěl odejít.
"Běž ven Ede, já si půjdu lehnout a zkusím to zaspat." Radši jsem neříkal, že se před hodinou probudila a přitakal. "Kdyby se cokoliv stalo, tak mi zavolej. Miluju tě Sky."
"Taky tě miluju." Opustil jsem slabý hlas své stonající lásky a vydal se do centra Londýna.
Sky:
"Taky tě miluju." Zlomil se mi hlas, rychle jsem zadržela dech a počkala až zavře dveře od pokoje. Cvak Prudce jsem vydechla zadržovaný vzduch společně s bolestným stenem. Třesoucíma rukama jsem si otřela tváře a zadívala se na malou bílou krabičku, která mi pravděpodobně zničila život. Co když je to pravda? Zvedla jsem telefon, našla potřebný kontakt a zmáčkla tlačítko volat. Nádech, výdech... musím se uklidnit.
"Sky? Co chceš?" Jeho podrážděný hlas byl jasným důkazem toho, že se mnou nechce mluvit.
"Mám problém. Velký problém, můžeš prosím přijít k Edovi? Není tady a já s tebou musím nutně mluvit. Prosím..." Nechtěla jsem plakat a ukazovat tím svou slabost, ale vzlyky byly silnější než já.
"Hned jsem tam, chvilku vydrž." Zněl vyděšeně. "Děkuju ti." Uklidila jsem koupelnu, vzala tu spropadenou bílou věc a čekala na něj. Za deset minut se ozval domovní zvonek, když jsem otevřela, tak mě okamžitě sevřely silné potetované paže. "Jsi v pořádku Sky? Vyděsila jsi mě!"
Odstoupila jsem od něj a gestem ho pobídla, aby šel za mnou do obýváku. Posadila jsem se rozhodnutá mu všechno říct.
"Nebudu to protahovat." Podala jsem mu krabičku a pečlivě si prohlížela výrazy jeho tváře. Šok / nechápavost / překvapení / hrůza a nakonec znovu šok. "Ty.... Já...?!"
"Popravdě nevím, proto jsem tě zavolala." Bezradně jsem ho pozorovala.
"Z kolika procent je možné, že... no..." Položil krabičku na stůl a ukázal na její dvě modré čárky. "Že je to tvoje? Přesně pasedát procent." Když jsem to vyslovila, tak jsem si připadala jako šlapka - nevěřila bych, že to někdy řeknu. Harry se chytil za hlavu. "Co budeme dělat? Řekneš to Edovi?"
"Řeknu mu, že jsem těhotná... a že ho miluju...a bože můj, co jsem to udělala!" Znovu jsem se rozvzlykala a skončila v Harryho silném objetí. "Vyřešíme to, neboj se. Všechno bude dobrý."
Tak moc jsem mu chtěla věřit.
"Co bys udělal ty Harry?" Vzhlédla jsem k němu uslzenýma očima.
"Skočil z mostu." Usmála jsem se, když se začal chechtat jako blázen. "Díky za radu. Ale teď vážně - mám mu říct o nás? Ty bys to chtěl slyšet?" Zamyslel se.
"Ano i ne. Je úžasné vědět - cítit - že tvoje přítelkyně tě miluje tak moc, že by tě nikdy nepodvedla. Nadruhou stranu... on podvedl tebe a to by neměl udělat člověku, kterého miluje. Vy dva si pořád ubližujete a záleží jenom na tobě, zda tu bolest dokážeš vstřebat. Jestli to dokáže on."
Harryho slova dávala smysl - řeknu mu to. Řeknu mu naprosto všechno a bude jen na něm, jak se rozhodne. "Děkuju ti Harry, opravdu jsi mi pomohl." Objala jsem ho a vyprovodila ke dveřím. "Sky?" Jeho zelené oči mě pohltily.
"Vždycky tu budu pro tebe, nezapomeň na to." A tak mě opět opustil druhý nejdůležitější muž mého života.
Ahojda všichni! Přesně za 23 minut máme Velikonoční pondělí (-.-), tak ať vás kluci moc nezmastí! :D
Doufám, že se díl líbil - hvězdička potěší. Díky moc všem Vaše Lucmofo XX.
