Bradavická škola čar a kouzel, její pečeť vidí každý mladý čaroděj v jedenácti letech na dopise, který je psaný zeleným inkoustem.
Jak malá Andromeda věděla, neb nebyla žádná hloupá mudla, Bradavice mají čtyři koleje.
Byl tu Nebelvír, ve kterém jsou jen namyšlení tupci, Mrzimor plný těch, které jinde nechtějí, Havraspár, ten by rodiče nejspíš schválili, pomyslela si, vždyť tam jsou ti chytří, ano to by jim jistě nevadilo. Ale Andromeda nemířila ani mezi statečné, ale nerozvážné Nebelvíry, nemířila do laskavého Mrzimoru ani k moudrým Havraspárům.
Ne ona bude v té nejlepší koleji, té nejčistší, té jediné správné.
Ona bude ve Zmijozelu, předsevzala si to už, když byla malá a také to splní.
Půjde do ctižádostivého Zmijozelu za Bellatrix, půjde tam i přes nesouhlas klobouku, půjde tam i když si po cestě vlakem s mudlorozenou dívkou nebude jistá, jestli souhlasí s hadími ideály, půjde tam, aby na ní rodina mohla být pyšná.
A bude tam pomalu umírat a ztrácet se před očima. Bude dělat stín své sestře a později všechno naučí i Narcissu a Regula.
Přesto tou dobou si už dávno nebude jistá, jestli dělá správně…vždyť Sirius je rodina, to ho má nenávidět jen proto, že je Nebelvír?
Copak má na malé prváky křičet, že jsou špinavý a nepatří sem, když v jejím ročníku je nejlepší právě mudlovská šmejdka?
Má proklít toho kluka z Mrzimoru za to, že svými špinavými prackami šahal na její učebnici, když jí upadla a on ji zvedl? Teddy tak se jmenuje. Mudlovský šmejd, a teď právě leží na ošetřovně, protože u toho byla Bellatrix…
Nad tím vším Andromeda, nyní v šestém ročníku přemýšlela při hodině lektvarů, na kterou se stejně jako zbytek třídy nesoustředila, ale suďte je někdo, byl pátek a lektvary byly jejich poslední hodina před vánočním volnem. Andromeda si ani nevšimla, že nad ní stojí jejich profesor a dál si čmárala na okraj učebnice, duchem nepřítomna.
Křiklan si odkašlal a Andromeda sebou škubla „Slečno Blacková, mohla byste mi říci, proč se nevěnujete zadané práci?“ zeptal se jí.
„Vždyť nám to stejně dáte dodělat za úkol tak je to moje věc ne?“ normálně taková nebyla, ale dneska neměla vůbec dobrou náladu. Navíc už to měla hotové asi týden, ale to mu říkat nebude. Ještě si o ní někdo bude myslet že je šprt, když se učí napřed.
Křiklan si zřejmě po zkušenostech s Bellou nechtěl s Andy, která vypadala jako její odraz nechtěl nic začínat a tak se otočil a zamířil si to ke katedře. Andromeda ale ještě zaslechla, jak si pod vousy říká, že říkat jim něco je jako házet perly sviním. Tudíž naprosto zbytečné.
Konečně zazvonilo a Andromeda zjistila, že vlastně nemá co dělat. Bellatrix si teď balí na cestu domů a Andy s Cissou se rozhodly, že zůstanou. Věděly, že Bella se bude zase celé prázdniny vztekat, že si toho Lestrange nevezme a takhle od ní bude chvíli klid. Meda věděla, že to od nich není fér, vždyť ona by si také stěžovala, ale stejně byla ráda. Jen teď vážně nevěděla, co bude dělat.
Když scházela dolů do sklepení, všimla si, že jsou pootevřené dveře na ošetřovnu a vzpomněla si, že slíbila Narcisse, že jí vyzvedne lektvar proti nachlazení, které se za poslední měsíc nevyhnulo snad jedinému studentovi.
Meda tedy zaklepala a vešla.
„Slečno Blacková, přišla jste zase vyhrožovat mým pacientům?“ naježila se Pomfreyová a Andy na ní koukala jak na testrála.
ČTEŠ
Střípky podle zadání
Fanfiction@1queenofstory vytvořila spisovatelskou výzvu, tak uvidíme jak se mi ji podaří plnit
