Vlčí Pouto: Hvězdy na nebi [PRO ZATÍM POZASTAVENO]

kapitola šestá

,,Blíží se obřad!" zvolala Thousand když vešla dovnitř Lightina a Brunova doupěte.
,,Ano, já vím, proč..." nedokončila rozespalá Light.
,,No, celkem dva obřady. Plamínek se stane hlídkařem, a zkus hádat jaký je ten druhý." přerušila ji Thousand.
,,O žádném druhém obřadu nevím." zavrčela Light a našpicovala uši.
Thousand se pyšně podívala ven a Light si až teď všimla, že u vchodu stojí Jeřáb.
Zježila se jí srst.
,,S Jeřábem budeme mít vlčata!" vykřikla.
Light otevřela tlamu dokořám. Nemohla tomu uvěřit. Zrovna teď? Při ryziku moru?
,,No to nemyslíš vážně." vyštěkla.
Thousand se matčinou nevrlostí nenechala otrávit.
,,Ale myslím."
Light zatřepala hlavou. Možná by měla být ráda, že bude mít vnoučata. Jenže to nebyla. Místo toho měla strach. Strach nejen o Thousand ale i o její nenarozená vlčata.
,,Ó Velká vlčice, proč zrovna v tuto dobu?" ptala se Light.
,,Děje se něco?" nechápala Thousand.
Light si povzdechla. Podívala se dceři do očí.
,,Poslyš, Hoz zemřel na mor. Jenže ještě před tím stihl projít snad celé území. Mohl tím morem nakazit kořist. A to nejhorší, kořist může nakazit nás!"
Thousand sklopila zrak.
,,Já vím," řekla pak. ,,jenže..."
,,Blahopřeji." štěkla Light a snažila se znít přesvědčivě. ,,Jen, buď na sebe opatrná. Ten mor by mohl..." zlomil se jí hlas.
Thousand evidentně pochopila, a tak jen přikývla. Jeřáb ve vchodu se na ni pyšně podíval.
,,My na sebe dáme pozor. Neboj. I na vlčata." usmála se Thousand.
,,Já vím, já vím." povzdechla si Light.
V její duši se mísili dva pocity. Strach o dceru a její nenarozená vlčata s pocitem radosti, že bude mít vnoučata. Nakonec však strach vypustila z hlavy a začala se upřímně radovat. Není čeho se bát, dokud to není tady. Společně s mladým párem vyšla veselá z doupěte.
Když vyšli ven, Light si prohlédla celou mýtinu. Vlci byli posedani po skupinkách a o něčem si povídali. Všichni ale vypadali přátelsky. Sem tam si někdo pobaveně zamručel a nebo zasmál.
Light se usmála. Vypadalo to, jakoby smečku nic netrápilo. Jakoby se v jejich lese vůbec neobjevil mor.
K Light se rozběhl Arctic. Jazyk se mu pohupoval z tlamy a jeho oči pýchou zářili.
Když doběhli šťastně se dotkl Thousandina čumáčku. Potom si stoupl vedle Light a Gamma cítila jak se celý chvěje nadšením. Usmála se. Kdyby ji nic, jako mor, netrápilo, cítila by se uvolněně a spokojeně. Ale i když tu tyhle problémy byli, nezkazily jí náladu natolik, aby se teď neradovala.
Zavrtěla ocasem. Byla nadšená, dokud se k ní pomalu nedoploužil Beta. Věnoval jí jediný starostlivý pohled, a jí se zježila srst. Olízla naposledy Thousand ouško, a rozešla se za ním.
,,Měla jsi pravdu." zachraptěl.
Light nechápavě natočila hlavu. V čem měla pravdu? Potom jí to došlo.
,,Kořist je nakažená," kníkl Beta slova, která Light den před tím předpověděla.
,,Ale ne všechna." dodal vlk.
To však Light nijak neuklidnilo.
,,Ještě jedna věc, o které by jsi měla vědět..." zamumlal potichu Sharp.
Light mu věnovala pohled v představě, 'jakoby to nestačilo'.
Beta polkl. Light poznala, že není dvakrát nadšený že to musí říkat zrovna on.
,,Máme ve smečce nakaženého vlka." zachraptěl tak potichu, že ho Light skoro neslyšela.
Zježila se jí všechna srst a její pohled zkameněl. Toho, čeho se bála teď přišlo.
Po dlouhé době mlčení se konečně odvážila promluvit. ,,K-kdo je ten nakažený...?" zakoktala pořád ve strachu.
Beta sklopil zrak.
,,Shadow." řekl.
,,A kde je?" zeptala se Light.
,,Momentálně je v provizorním doupětem za táborem." zavrčel.
,,A kam půjde?" zeptala se Light.
,,Nejspíš do Gamma doupěte. Nemůže tam zůstat. Je zesláblý, kdyby ho něco napadlo, zabije ho to." vysvětlil Shadow.
,,Chápu, ale já a Bruno se budeme muset nejspíš přestěhovat." řekla.
,,No, nad tím teď přemýšlí Alfa samec a samice." řekl Sharp a podíval se bílé vlčici do očí.
,,Vyléčíš ho, že ano?" řekl, a chvěl se mu hlas.
Light nevěděla co má říct. S morem se už seznámila, ale to byl mor, který nezabíjel. Tohle bylo úplně něco jiného.
,,Nenechám ho zemřít." slíbila, a doufala že to tak i bude.
Beta přikývl.
,,Teď ho ale musíme přesunout tak, aby si toho smečka nevšimla." zavrčel už sebevědomě Sharp.
Light přikývla. Potom se však zarazila. Jak to chtějí udělat?
Sharp evidentně prokoukl její starosti a tak řekl: ,,Řeknu Rickovi a Yrině aby poslali vlk na lovy a hlídky, to se zbavíme dost vlků. Ti ostatní budou dělat něco jiného."
,,Lovy? Co ta kořist?!" zavyla Light.
,,Řekneme smečce pravdu alespoň v tomhle. Lovci budou lovit jen kořist, která není cítit divně." řekl prostě Sharp.
Light přikývla a sledovala jak černý Beta běží k Yrině a Rickovi. Nakonec se otočila a vydala se za Thousand.
,,Měla by jsi si odpočinout. Odpočinek prospívá zdraví." štěkla, když k nim doběhla.
,,Už jsem byla na cestě k loveckému doupěti." pokrčila rameny Thousand.
Light přikývla a běžela najít Bruna. Měli by se společně podívat na byliny, které jim chybí a doplnit je, než se budou starat o Shadowa. Rozběhla se ho najít.
Najednou se jí zamotala hlava a ona zpomalila, až nakonec úplně zastavila.
Vše kolem ní se začalo točit a rozostřovat. Potom přišel zvuk pištění. Znělo to jakoby někdo zabíjel myš, ale nechával ji naschvál trpět.
,,Light?" ozval se hlas vedle ní, a probral ji z toho divného záchvatu. Light párkrát zamrkala, aby zaostřila a hleděla do tváře Brunovi.
,,Vpohodě?" zeptal se bíločerný vlk.
,,Jo,... zrovna jsem těhledala." dostala ze sebe teď už jen málo otřesená vlčice.
,,Děje se něco?" zeptal se zaraženě Bruno.
Light přikývla. ,,Něco vážného." řekla.
,,Co?" zeptal se ustaraně Bruno.
,,Ten mor. Už je i ve smečce." zašeptala.
Bruno se zděšeně zajíkl. Buffy, která stála kousek od nich se na něj znepokojivě podívala. Bruno omluvně sklonil hlavu, a dále se věnoval Light.
,,Kdo?" zeptal se.
,,Shadow." zavrčela Light.
Light moc dobře věděla, že mezi Brunem a Shadowem je poměrně velký přátelský vztah. Nejspíš je to pro něj těžší. To však neznamená že pro ni ne. Slíbila Betovi že ho z toho dostanou, ale nebyla si tím nijak jistá.
,,Kde je?" zakňučel Bruno.
,,Někde za táborem. Beta mi řekl že ho budou přesouvat k nám. Takže budeme nejspíš spát jinde." oznámila mu.
,,Já jinam nepůjdu. Co když se mu něco se stane v noci? Zůstanu tam." řekl Bruno.
Light nemohla nic namítat. Byl to přece jen výborný nápad, jelikož přesně to se může stát.
,,Dobře. Za chvíli ho budou přesouvat. Potřebujeme nasbírat co nejvíc bylin které nám chybí. Když se o něj budeme starat, tak na to nejspíš nebudeme mít moc času." řekla sebevědomě.
Bruno přikývl.
,,Dobře. Já jdu pro tymián. A ty můžeš jít pro..." přemýšlela.
,,Třeba pro mák?" zeptal se Bruno.
,,Jo. Sejdeme se tu za chvíli." štěkla Light a oba se jako jeden rozběhli pryč.
Light běžela na Myší louku. Věděla že tam nějaký ten tymián najde.
Když dorazila k louce, prudce zabrzdila až vyhodila do vzduchu prach.
Chvíli stála na místě, a za chvíli už ucítila že ji někdo svalil na zem.

Ahooooj!
Jooo, po poměrně dlouhé době další kapitola! Jupí! XF
Každopádně, chtěla jsem se domluvit na tom, že bych kapitoly vydávala třeba dvakrát týdně? Vyhovovalo by to?
Nom, snad ano.
Každopádně ještě něco. Doufám že vlastníkům postav Shadowa a Bruna nevadí že jsem z nich udělala přátele.
Snad ne...
To bude za dnešek asi vše XF
Napište mi proooosím koment!

Jak se vám kapitola líbila? Kdo si myslíte že je ten, co se objevil na konci příběhu? A co Shadow? Přežije? A smečka? Nenakazí se?

Snad jste z této kapitoly nadšení tak jako já.

Zatím ahoj!

~ Aki