Vysněný svět || Dramione, Scorpius, FF ✅

5. Kapitola

Draco pomalu procházel chodbou nemocnice a mířil do pokoje, kde ležela jeho žena. Od Hermioniny nehody uplynul týden a stále se neprobouzela z magického kómatu. Lékouzelníci denně prováděli různá vyšetření, neboť je o to požádal. Samozřejmě svým vlastním stylem, takže jim spíše tak trochu vyhrožoval, že jestli budou jen nečinně přihlížet, zařídí, že všichni do jednoho v nemocnici skončí. Nebylo to správné chování, věděl to, ale byl už zatraceně zoufalý a zoufalý lidé dělají zoufalé věci. Nicméně, lékouzelník Jones nakonec souhlasil. Měl už Draca plné zuby a i kdyby ho nechal z nemocnice vykázat, stejně by mu nedal pokoj. I když si za to Jones vyžádal jistý finanční příplatek, Dracovi to bylo jedno. Měl spoustu peněz a pokud jde o jeho ženu, klidně by se jich vzdal.

Když dorazil do Hermionina pokoje, Jones a lékouzelnice Tylerová právě končili s každodenní kontrolou stavu jeho manželky. Co však Draca překvapilo, byla jeho matka, která seděla na židli u okna. I přesto, že Narcissa Hermionu navštívila několikrát, vždycky dala o své návštěvě vědět, ale dnes tomu tak nebylo.

„Nějaké změny?" zeptal se Draco s nadějí v hlase lékouzelníka Jonese.

„Bohužel ne," odpověděla lékouzelnice Tylerová místo něj. „Mozková aktivita vaší ženy je stále stejná, nejeví žádné známky probuzení."

Draco s povzdechem přikývl. Takovou odpověď vlastně očekával, ale doufal, že se přeci jen něco změnilo.

„Pane Malfoyi," začala zase mluvit paní Tylerová. „Lehká zranění, která si vaše žena způsobila pádem, se hezky zahojila," lehce se na něj usmála. „Kromě kómatického stavu je naprosto v pořádku, proto si myslím, že není potřeba vaši ženu kontrolovat každý den. Jakmile nastanou nějaké změny, budeme vás ihned informovat."

Draco se mírně zamračil, ale nakonec přikývl. „Díky," slabě se na oba usmál, když procházeli kolem něj a odcházeli z místnosti. Potom se obrátil k matce, která nyní seděla vedle Hermioniny postele. „Nečekal jsem, že tě tu dnes uvidím," řekl a posadil se na židli z druhé strany postele. „Když jsi tu byla včera," dodal.

„Chtěla jsem se podívat, jak na tom jsi. Včera jsi vypadal na dně," odpověděla Narcissa. Když si zkoumavým pohledem prohlížela svého syna, poznala, že trpí nedostatkem spánku, ale věděla, že by bylo zbytečné říkat mu, aby šel domů a odpočinul si.

„Jsem v pořádku," řekl Draco a vzal svou manželku za ruku. „Je těžké vidět ji takhle. Vždycky byla tak plná energie a optimismu. Navíc Scorpius je ještě malý, nechápe, proč se jeho matka ještě neprobudila. Chce, aby byla vzhůru. My oba to chceme. Bez Hermiony jsme oba ztracení."

„Probudí se, vím, že ano," řekla Narcissa s nadějí v hlase. „A když jsme u Scorpiuse, kde vůbec je?"

„U Potterových," odpověděl Draco. „Scorpius si rád hraje s Jamesem a Lily a potřebuje být na chvíli mimo tento pokoj, kde se musí dívat na svoji spící matku, která neocení jeho vymyšlený příběh o tučňákovi."

Od Hermioniny nehody byl Scorpius mnohem tišší než obvykle a Draco doufal, že mu pár hodin s Potterovými zlepší náladu. I přesto, že mu budou teprve tři roky, byl na svůj věk až příliš vnímavý, věděl, že něco není v pořádku.

„Neuvažoval jsi o tom, že se k nim připojíš?" zeptala se Narcissa. „Myslím, že také potřebuješ být na chvíli někde jinde než tady. Být se svým synem a přáteli."