4. Kapitola

542 22 3
                                    

„SCORPIUSI!" Domem se rozezněl Dracův křik a následné dunivé kroky, jak běžel po schodech dolů.

Hermiona, která právě míchala polévku, se pobaveně ušklíbla, neb měla tušení, co se stalo, a otočila se k otevřeným dveřím kuchyně, do kterých právě po čtyřech přiťapkal malý blonďatý chlapeček a usmíval se od ucha k uchu. Když doťapkal až k ní, natáhl k ní malé ručičky.

„Tak co jsi provedl tentokrát?" zeptala se s úsměvem a zvedla ho do náruče. V očích se mu šibalsky zajiskřilo.

Draco, který byl vytočený jako vývrtka na víno, se přiřítil do kuchyně jako velká voda a v ruce držel malý dřevěný vláček. „Málem jsem si kvůli tomu zlomil nohu," zamračil se na svého syna. „Zase ho nechal ležet přede dveřmi," postěžoval si svojí manželce.

Hermiona se zasmála a pohlédla na Scorpiuse. „Ty nám ale zlobíš," řekla hravým hlasem a políbila ho na čelo.

Dracův hněv byl při tom pohledu najednou pryč. Přešel ke své manželce a synovi a uvěznil je oba v objetí. „Miluju vás," řekl, když se od nich mírně odtáhl.
„Hermiono?" oslovil svou ženu, když si všiml, že se hluboce mračí. „Hermiono, co je s tebou?"

Čarodějka sebou prudce trhla a několikrát rychle zamrkla, jako by se právě probrala z transu. Stála v kuchyni, v ruce držela vařečku a v hrnci na sporáku bublala polévka. Zmateně se rozhlédla po kuchyni a zjistila, že ji s ustaraným výrazem na tváři pozoruje Ron.

„Jsi v pořádku?" zeptal se během toho, co si ji prohlížel zkoumavým pohledem.

Hermiona, která byla stále ještě zmatená, přikývla a vypnula sporák. Neměla absolutní tušení, co se to stalo. Proč viděla sebe s Malfoyem a malým blonďatým chlapečkem? Proč vypadali jako rodina? Jako šťastná rodina. Bylo velmi divné, že viděla právě toho blonďatého muže. A ještě divnější bylo, že viděla malého chlapce se jménem Scorpius, neboť tak se jmenuje i kluk její dcery Rose. Vlastně nebylo to ani tak divné, jako spíše děsivé.

„Viděla jsem..." Hermiona se odmlčela a na okamžik pevně sevřela víčka. Měla by svému muži říct, co viděla? Nejspíš by měla, že? „Bolí mě hlava," řekla nakonec a dlaň si přiložila k čelu. Nechtěla, aby si o ni Ron dělal starosti.

Rudovlasý muž přišel ke své ženě a jemně jí položil ruku na záda. „Pojď si lehnout," řekl tiše a odvedl Hermionu do obývacího pokoje.
Když ulehla na sedačku, zakryl ji její oblíbenou dekou a přiložil své rty na její čelo, aby zjistil, jestli nemá horečku. Zamračil se, když zjistil, že má horké čelo. „Uvařím ti čaj," usmál se na ni, když vstal a zamířil do kuchyně.

Po chvíli se Ron vrátil do obývacího pokoje s čajem a s lahvičkou, ve které byl Životabudič. „Malfoy je sice idiot, ale ty jeho lektvary stojí za to," zasmál se, když podal Hermioně lahvičku s oranžovou tekutinou.

Kudrnatá čarodějka se posadila a děkovně se na něj usmála a lektvar vypila. Téměř okamžitě cítila, jak se jí začíná ulevovat. Poté se napila čaje a políbila Rona, který se posadil vedle ní, na tvář. „Lepší," usmála se na něj.

„Dobře," řekl Ron a úsměv jí opětoval. Přehodil svou paži okolo jejích ramen a přivinul si ji k sobě. „Rose ještě není doma," zašeptal jí svůdně do ucha po chvíli.

Hermiona se usmála a její líčka nabrala růžový odstín. Poté se od Rona lehce odtáhla a zadívala se mu do očí. On se na ni koutkem úst pousmál a vášnivě ji políbil. Čarodějka tak úplně zapomněla na tu vidinu, kterou měla v kuchyni a soustředila se na rty svého muže. Byla neskutečně šťastná.

Vysněný svět || Dramione, Scorpius, FF ✅Where stories live. Discover now