VII. kapitola

45 7 6
                                    

Naira doběhla k ohybu chodby a opatrně se podívala za roh. Bylo tam prázdno, a tak začala klouzat ze stínu do stínu ke zdobeným dveřím. Usmála se pro sebe, protože přede dveřmi nestála stráž. Cítíš se tu v bezpečí, že? Pomyslela si v duchu Naira směrem k Goebbelsovi. U dveří se ještě jednou zastavila a zaposlouchala, aby se ujistila, že v blízkosti opravdu nikdo není. Pak pomalu stiskla kliku a tiše otevřela.

Goebbels ležel v posteli pod peřinami. Tváře měl propadlé, pod očima měl velké kruhy a celkově nevypadal nijak zdravě. Naira si stoupla vedle jeho postele a sladce se zeptala: „Nepotřebujete něco pane?" Goebbels otevřel oči a chvíli se na ni nechápavě díval. „Lady Keen?" zeptal se nakonec nejistě. Naira přikývla „Chtěla jsem vás vidět, než se rozloučíme." Goebbels povytáhl obočí „Rozloučíme? Vy někam odjíždíte?" Naira se pousmála „Ne, ale vy ano." Goebbels byl zmatený. „Já přece nikam neodjíždím. Nebo ano?" Naira se k němu naklonila a on ucítil pod bradou chladnou ocel. „Odchazíte na tu nejdelší cestu" zasyčela na něj. V Goebbelsových očích byl vidět strach. Otevřel ústa aby zavolal stráž, ale z jeho hrdla nevyšla ani hláska. „Myslím, že si můžu dovolit vysvětlení, protože máme dost času." řekla posměšně Naira. „Před asi deseti lety jsi nechal popravit ženu za to, že pomohla uprchnout malé dívce, která byla jiná. Přesněji jí rostl ocas a dokázala přemoci i starší chlapce. Ta žena, kterou jsi nechal popravit, byla její matka. Moje matka." Naira zvedla Goebbelsovi do výhledu svůj ocas a usmála se. Goebbels se pokusil znovu zavolat stráž, ale Naira mu přitlačila nůž blíže ke krku, až vytekl úzký pramínek krve. „Jen pro ujasnění můžeš tohle brát jako milost, protože ty nejsi nemocný. Byl jsi otráven. Za pár dní bys stejně chcípnul, ale já se potřebuji někoho zbavit a tys mi pomohl." Naira se mu podívala hluboko do očí a řízla. Pozorovala, jak mu z očí plných strachu a překvapení pomalu vyprchává život. Pak vstala a za ostrou hranu postele zachytla kousek látky. Ne však ze svých šatů.

Dračí bojovniceWhere stories live. Discover now