10. VÝHRA

121 6 0
                                    

Nastal ten den. 8.1. Tom se rozhodl že mě radši bude všude doprovázet. Společně jsme vyšli před hotel kde stáli novináři. Tentokrát jim ale bylo ukradený to že jdeme společně s Tomem. Zajímalo je proč jsem teď venku a někam jdu.

"To se nebojíte v tento den někam jít?" "Jaký máte názor na zveřejněnou zprávu?" překřikovali se.

"Nehodlám měnit svůj dnešní plán." za tu vteřinu co jsem promluvila všichni ztichli. Hned jak jsem domluvila se všichni zase začali překřikovat. Nasedli jsme společně do auta a jeli na vyhlášení do Philadelfie. Cesta tam trvá asi dvě hodiny, proto jsme vyjeli dřív. Výjimečně jsme jeli sami, bez jakéhokoliv řidiče. Řídil Tom i když jsem chtěla řídit já. Celou cestu jsme jeli po dálnici kde jezdí spoustu aut aby se nic nemohlo stát.

Vešli jsme do obrovského sálu do jedné z prvních řád. Celá akce trvala asi čtyři hodiny ale nejlepší herečka se vyhlašovala už jako druhá.

"Je mi ctí dnes vyhlásit nejlepší herečku roku. Mezi nominovanými jsou. Elisabeth Olsen, Anet Kric, Mila Kunis a Angelina Jolie." začala mluvit Scarlet Johanson která kategorii vyhlašovala. Cítila jsem jak mi Tom stiskl ruku když Scarlet řekla moje jméno. Pak pomalu otevírala obálku. "Výherkyní se stává..  Anet Kric!" zavolala moje jméno na celý sál. Tom mě objal a já pak šla na pódium převzít si cenu a říct pár slov.

"Já bych chtěla všem strašně poděkovat za podporu protože tohle je první cena kterou jsem kdy vyhrála, a nejsem tady tak dlouho na to abych už vyhrávala ceny. Chtěla bych poděkovat třem lidem. První Joe Russovy protože bez něj bych teď byla v Česku ve škole a o tomhle světě si dál nechat jen zdát. Potom mé mamce za to že mi to dovolila a podporovala mě ve všem. A jako poslední Tomu Hiddlestonovy protože bez něj bych teď možná nebyla vůbec nikde. Děkuju." usmála jsem se, uklonila a šla si sednout. Po mé poslední větě celý sál úplně ztichnul. Když jsem si sedla, Tom mě znovu chytl za ruku. Vyhlásili pak několik dalších kategorií.

"Takjo, jdeme do auta" zavelel Tom. Vyšli jsme před divadlo ve kterém předávání probíhalo a bylo tam strašně moc fanoušků. Všichni se nahrnuli kolem Toma. Usmála jsem se "Zatím jdu". Bylo strašně krásný pozorovat jak jsou všichni nadšení že svého idola vidí. Představila jsem si sebe když mi bylo 13 a můj sen byl ho potkat. Chtěla jsem odemknout auto ale zarazilo mě když jsem zjistila že je odemčené. S myšlenkou že jsme ho zapomněli zamknout jsem nasedla dovnitř.

"Takže jsi naposlechla varování" slyšela jsem za sebou cizí mužský hlas

"Co to" nestihla jsem nic říct. Cítila jsem jen jak mi do krku píchli injekci s uspávadlem.

NEW STAROnde as histórias ganham vida. Descobre agora