11. Konec

61 3 8
                                    

Nastoupili jsme si všichni do auta a jeli dál do pouště. Blížil se západ slunce a mi konečně dorazili. Šli jsme ještě chvíli po cestě a dorazili ke stanům ze kterých vycházeli lidé s krabicemi a byl zde docela frmol. ,,Ráno s východem slunce odjíždíme na bezpečnější místo." řekla Harriet. ,,Kde je Vince?" zeptala se Sonya kolemjdoucího. ,,Támhle jde." ukázal jí na nějakého muže. Ten k nám přišel a jen kývnutím hlavy naznačil Harriet otázku - Kdo to je? ,,Dostali se od Zlosinu. Tohle je Aris a Tara, dvojčata z labyrintu ve kterém jsem byla i já a Sonya."  ,,Zkontrolovala si je?" ,,Ano, nic jim není." ,,Thomasi?" přišla tmavo vlasá žena a pousmála se ,,Vy mě znáte?" zeptal se s udivením. ,,No jistě, dává to smysl že ti vymazali paměť ale divím se že tě dali do labyrintu a nezabili... bez urážky. Byl si to ty kdo nám poslal všechny polohy základen Zlosinu, bez tebe bychom tady už nebyli." Vince se na něj děkovně podíval a zavelel ,,Dejte jim teplé oblečení a něco k jídlu!" Nějací muži kývli a odešli. ,,Odpočiňte si, čeká nás dlouhá cesta..." řekl nám a odešel.

Po nějaké době nás všechny odvedli do stanu  kde byli postele a rozdělili nás ke každé. Bylo na nich oblečení a flašky s pitím.

Natasha měla toto👇

Natasha měla toto👇

Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.

Lucy měla toto👇

Když jsme se všichni převlékli poslali nás k jedné ženě která nám nandala teplou polévku a poslala nás si sednout k ohni

Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.


Když jsme se všichni převlékli poslali nás k jedné ženě která nám nandala teplou polévku a poslala nás si sednout k ohni.

Já s Thomasem jsme si šli po večeři sednout na skálu ze které bylo vidět na celé to dění. Postupně za námi chodili i ostatní a bavili jsme se o všem. ,,Kéž by to viděl Alby...." řekl Newt a ostatní přikývli. Brenda a Jorge něco řešili s Vincem a Aris seděl s Harriet a Sonyou u ohniště.

,,Lidi? Co když to s námi Zlosin myslí dobře?" řekla z ničeho nic Tara. ,,Cože? to snad nemyslíš vážně." řekla jsem na to ,,ve světě je tolik dětí kteří díky Erupci nikoho nemají a Zlosin se to snaží napravit a pomoct jim..." ,,Ale za jakou cenu, Taro. Chtějí nás zabít." řekl Thomas. ,,Oni nám pomůžou..." usmála se do dálky jako tělo bez duše. ,,Taro, co si udělala?" Zeptal se Thomas ,,To co bylo nutné." Pousmála se a z dálky jsme uslyšeli blížící se helikoptéry. ,,Ty svině!" Vyjela jsem na ní a rozeběhla se dolů za ostatními ,,Zlosin!!!!! Letí sem!!" Zařvala jsem na všechny a oni se podívali ihned směrem odkud ten blížící se zvuk přicházel. Doběhli jsme na místo a i s ostatními se připravovali na boj. Vince připravil s naší pomocí kulomet a okamžitě začal střílet po vrtulnících. Najednou se ozvali rány za našimi zády, byl to Zlosin, nějak nás museli obklíčit. Stříleli nějaké elektrické náboje a tím ostatní na chvíli paralyzovali. K nám hodil gránát a ten udělal velkou elektrickou vlnu která nás všechny smetla a vyřadila i kulomet. Svíjela jsem se v bolestech a když to přestalo, už jsem měla nandaná pouta a vojáci mě vedli k ostatním si kleknout jak na nějakou popravu.
...
Ze všech stran se ozývali střeli zbraní jak od vojáků pravé ruky tak i od Zlosinu. Najednou přistáli i dva vrtulníky a z jednoho vyskočil Janson. Nejradši bych mu zarazila šíp mezi oči...
...
,,Kolik jich máme?" Zeptal se jednoho vojáka který skenoval zadní část krku díky které poznal co jsme za subjekt. ,,Úplně všechny, pane." Odpověděl v pozoru. ,,Skvěle... ale, ale, má drahá dcera... takže si zradila svého otce?" Nejdříve jí nadzvedl bradu a pak jí dal facku. Všichni jsme ihned vykulili oči a nemohli uvěřit tomu co se zrovna stalo. Lizz se postavila s úsměvem a vrazila mu vlastní hlavou na jeho nos ze kterému mu ihned začala téct krev. ,,Ty svině!" Zařval na ní a vrazil jí rukojetí pistole do spánku a Lizz se složila k zemi. ,,Lizz!!! Co si to udělal?! Za to zaplatíš!!" Vyjel na něj Newt jakmile Lizz dopadla před něj v bezvědomí. Janson se jen otočil a odešel si ošetřit nos.
...
Po chvíli se vrátil se zalepeným nosem a tabletem v ruce. ,,Takže naložíme:..." takhle vyslovoval jména na seznamu a vojáci je vedli do vznášedla. Pak přišla řada i na nás. ,,Arise, Newta, Natashu, Lucy a mojí dceru musíme vzít taky... jaké zklamání..." řekl arogantně. Když nás začali zvedat Thomas a Minho se začali bouřit a nechtěli nás nechat odejít. ,,Natasho!!! Neeee" začal Thomas a sejmul vojáka vedle něj a rozeběhnul se za mnou. ,,Thomasi!!!!" Chtěla jsem běžet za ním ale v tom po mě vystřelila nově příchozí osoba a já se skácela k zemi v bolestech od elektrošoku ,,Taro?! Jak si mohla?!" Zařval ve smutku Aris. ,,Jednoduše, když jsme jí vrátili vzpomínky tak už to byla jen otázka času kdy jí to dojde..." odpověděl místo ní Janson.

Odvedli nás a připoutali nás na sedadla aby jsme jim asi náhodou ve vzduchu někam neutekli... Začala jsem brečet protože jsem nebyla připravena ztratit Thomase. Co budu dělat?! Teď nás budou jen věznit aby z nás dostali protilátky na Erupci a nevím jestli to bez něj dokážu.. dokážu to, dostanu se zase ven a najdu si ho.... vše bude zase dobré.

Ale teď si musím projít peklem.
.
.
.
Tak a je tu konec pokračování knížky New Girl(s). Jak se vám líbilo? Chcete další díl? Vyplatilo se vám čekání? 😅

Hlasujte a komentujte, za veškerou zpětnou vazbu budu ráda🤗❤️

}Petra_Romanovoff{

Labyrint: New Girl(s) 2 [Dokončeno]Where stories live. Discover now