10. Marcus

37 3 0
                                    

Vyšli jsme na ulici, nikdo tady nebyl a občas proběhl nějaký pes. ,,Rychle!" Řekla Brenda a všichni jsme se běželi schovat pod střechy budov protože najednou prolétalo letadlo Zlosinu. Naštěstí byla ještě trochu tma takže byla menší šance že nás najdou. Počkali jsme až odletí a pak jsme se zase vydali na cestu.

Musíme najít Marcuse protože začalo svítat.
...

,,Už jsme tady." Oznámil Jorge když jsme se oběvili před nějakým klubem ze kterého se ozívala hudba. Chtěli jsme vejít dovnitř ale v tom nám zabránil muž který zrovna vyšel z budovi a začal se povrchně usmívat. ,,Nazdar!" řekl Jorge když ho praštil pěstí do obličeje a muž se složil k zemi. ,,Přišli jsme si popovídat." dodal když se k němu nahnul. Odtáhnul ho s pomocí Minha a Thomase do nějakého pokoje a tam ho přivázali na židli. Jorge do něj pořád mlátil aby z něj vysypal odpovědi na otázky ohledně pravé ruky které by měl vědět. Když už měl zlomený nos a byl celý od krve začal být Jorge hodně naštváný a těžko by se nadále udržel a už by ho musel zabít. Tak jsem se do toho vrhla sama.

...

,,Jorge počkej, já se o něho postarám..." Odstoupil od něj aby mi udělal prostor. Prošla jsem okolo jeho stolku na kterém byli injekce od drog. Vzala jsem všechny a klekla si před něj. ,,Tak poslyš- Jak že se jmenuješ? Marcus, že?" se strachem kývnul když jsem se na něj usmála a začala si prohlížet injekce. ,,Nechceš nám nic říct a tak ti to udělám ještě horší... díky tomuhle neumřeš, buděš při vědomí aby si mi mohl pořád dát odpověď na jednu velice prostou otázku, a hlavně tě to bude k smrti bolet že si budeš přát aby si nám to řekl hned jak si nás viděl ve dveřích." usmála jsem se a Marcus se začal klepat a vrtět hlavou na znamení abych to nedělala.

Vzala jsem do ruky první jehlu a druhou rukou jsem podržela jeho ruku. Když mu došlo co jdu udělat, začal se mi cukat a chtěl se tomu vyhnout. ,,Podržte mi ho!" Řekla jsem ostatním a Minho s Thomasem se na něj vrhli. Vzala jsem mu jeden prst a těsně pod nehet mu vrazila jehlu. Začal okamžitě bolestí řvát a ostatní tak trochu vyjekli. ,,No tyvole, asi se jdu pozvracet." řekl Minho a okamžitě vyběhl z místnosti se zakrytou pusou. ,,Pořád nic?" zeptala jsem se ho s úsměvem a vrazila mu další jehlu do dalšího prstu. ,,Už sis to rozmyslel?" zašeptala jsem mu do ucha a při tom mu vrazila třetí jehlu. ,,Dooost!!!!" začal už pomalu brečet. ,,Prosím!"

,,Takže už mi povíš kde se nachází pravá ruka?" ,,Dobře... fajn, mají pevnost v horách ale pořád se stěhují, nestihnete tam dojít když máte za zadkem Zlosin..." ,,Cože?" vstala jsem od něj a přišel k němu znova Jorge. ,,Udělal jsem to přesně jak si mě učil Jorge, využil jsem příležitosti. Pozvu jsem imunní děcka, opiju je, zavolám Zlosin, ten si je vezme a já dostanu slušně zaplaceno... stejně jako teď za vás." začal se nechutně smát a Jorge se k němu naklonil. ,,Víš co? Pěšky se tam asi včas nedostaneme, ale co kdyby jsme si vzali Bertu?" usmál se ,,Bertu neee" začali mu slzit oči a klepala se mu brada.

...

Vyrazili jsme na cestu do hor.

,,Nikdy bych do tebe neřkl že jsi schopná něčeho takového... začínám se tě bát, Nat." zasmál se Minho. ,,Ani já sama nevěděla jak mě to napadlo, ale jak jsem zahlédka ty jehli, tak jsem to prostě udělala..." odpověděla jsem a pousmála se se sklopeným pohledem do země.

Jeli jsme už asi dvě hodiny po silnici a dorazili jsme do údolí mezi horami. Dál jsme ale autem jet nemohli protože cesta byla zaterasena jinými auty. ,,Dál asi pěšky..." řekl Jorge. Vystoupily jsme z auta a následovali ho. Kličkovali jsme mezi auty a v tom se Lizz zarazila. ,,Lidi? Jou tu díry po střelách..." Najednou po nás někdo začal střílet a my se okamžitě schovali za auta. Byla jsem vedle Jorgeho. Viděla jsem před sebou auto za kterým se schovával Thomas, Minho a Lucy. Thomas vykoukl aby se podíval odkud ty střeli jsou ale jakmile mu šla vidět hlava okamžitě po něm znovu někdo vystřelil. Jorge šáhnul po batohu a z něj vytáhnul po domácku udělanou bombu a podal mi jí. ,,Až ti řeknu, hodíš jí jejich směrem..." Kývnula jsem na souhlas a připravila se. ,,Až řeknu teď! Zakryjete si uši, utečete k autu a nasednete dovnitř!" Ostatní to odsouhlasili a taky se připravili. ,,Teď!!!" zařval když jsem odhodila bombu a všichni jsme utíkali k autu. Bomba vybuchla a skla aut se roztříštili díky té síle úplně všude okolo nás a zasáhli mě a Jorgeho. První k němu doběhnul Thomas a já mu hodila klíčky aby ho rychle nastartoval. Doběhli jsme i my ostatní a nasedli ,,Rychle!!!" zařval Jorge a nasedl jako poslední a začal rychle couvat. V tom na nás začali zase střílet a všichni jsme se sklonili. Cítila jsem jak mi Thomas dal ruku na záda a pevně mě držel.

Najednou Jorge zastavil a střelba taky přestala. Opatrně jsme se zvedli a koukli okolo sebe. Za naším autem stáli dvě ženy se zbraněmi v rukou a se zakrytými obličeji. Přišli k nám a mířili na nás. ,,Vystupte! Dělejte!" radši jsme poslechli a s rukama nad hlavou jsme vystoupili. Koukali po nás chvíli a pak si hnědo vláska sundala šátek a koukla se podivně na Arise. ,,Arisi?" zeptala se. ,,Harriet?!" ,,Panebože co tady děláš? Jak si se dostal ven?" obejmuli se a Aris se pak podíval i po druhé ,,Sonyo?" řekl Aris a taky jí obejmul ,,Taro! Díky bohu jste se dostali ven oba dva" obejmuli Taru obě dvě najednou. ,,Ehh co se tady děje?" zeptal se Newt ,,Byli se mnou a s Tarou v labyrintu." zasvětil nás Aris. Najednou Harriet zapískala. ,,Jsou čistí!!!" zakřičela do údolí a začali se ukazovat všichni co po nás stříleli ,,Udělali jste tu fakt bordel, teď musíme  jít druhou stranou." pokračovala ,,Omlouvám se ale mysleli jsme že jste od Zlosinu..." omluvila nás všechny Brenda.

Prošli jsme skrz tunel ve skále až jsme vyšli u zaparkovaných aut u kterých byli další lidé. ,,Jak jste sem dostali?" zeptal se Thomas. ,,Pravá ruka nás zachránila." ,,Počkat, vy víte kde je pravá ruka?!" ,,Nastup si, a taky to budeš vědět." usmála se Harriet a otevřela mu dveře od auta.
.
.
.

Labyrint: New Girl(s) 2 [Dokončeno]Where stories live. Discover now