I love You 3000 [Loki + Morgan]

10# Všechno špatně

"Hlupáci," zasmál se potměšile Loki. Morgan by ho nejraději přetáhla, aby zavřel klapačku a nemusel mít vždy poslední slovo.

"Loki, je bláhové si myslet, že zde za něco stojíš." Naklonil se k němu pan D blíže. "Dokonce si jsem jist, že ani jinde za nic nestojíš." Všechna trpělivost toho muže zmizela.

Pan D mávl rukou směrem ke strážím.  "Deset ran bičem!" Sledoval se zájmem, jak Lokiho zvedají na nohy.

"To nemůžete! To je nehumánní a zastaralé!" Vylétla ze své řady a pokusila se dostat k panu D, který ji však elegantně zachytil. Stráže akutně vyběhli, i když to jejích šéf nepotřeboval.

"Slečno, nehumánní je teprve to, co se děje dívkám, které nepřijímají rozkazy a dělají problémy." Držel její zápěstí ve svém a zlehka si ji přitáhl k sobě blíž. Vražedně ho propalovala pohledem.

Loki se vzepřel, jakmile ta slova vypustil z úst ten prefintěný magor. Co by jí udělali? Vzali by si jí bez větších servítek? Vzali by si ji jak nějakou lacinou kurvu bez jejího svolení?

Ozbrojené stráže ho zachytili a hrubě uvěznili jeho ruce. "Odveďte ho," neohlédl se po nich, jen dál paralyzoval pohledem tu nebohou dívku, jenž mu však pohled vracela se stejnou vervou.

Lokiho odváděli pryč. "Budete toho litovat,"

"To víš, že jo." Odvětil mu suše jeden z nich.

"Pomalu vás zabiju," vrčel jim těsně u ucha.

Trhli s ním. "Vypadáš na to,"

Lokimu se tohle chování nelíbilo. Dovoloval si s ním mluvit ironicky? Tohle podřadné stvoření nemělo sebemenší šanci proti němu, kdyby se potkali někdy jindy a v lepší okamžik. Zabil by je všechny do jednoho a bez mrknutí oka. Sledoval by do poslední chvíle, jak z jeho hrdla stříká krev v pravidelných intervalech, než se pod ním utvoří jen  kaluž rudé tekutiny. Stál by nad ním, aby on byl to poslední, co uvidí v posledních chvílích života.

...

Morgan zaraženě koukala na nepoživatelnou hmotu kaše s ještě jedovatějším a toxickým něčím, co mělo představovat maso. Žaludek měla bolestivě sevřený, ale i když měla nehorázný hlad a snědla by i vlastní ruku, její tělo nedovolovalo nic pozřít, dokud neuvidí opět Lokiho.

Odvedli ho pryč a od té doby nic nevěděla o jeho stavu. Byla silně deprimovaná, protože kolem bylo úplné neznámo a všichni si jí prohlíželi. Chtěla znovu slyšet jeho sarkastické poznámky. Chtěla cítit jeho upřené a paralyzující oči na svém těle. Potřebovala ho.

Vidličku zarazila do kaše tvrdé jak beton a odstrčila tác stranou. "Hej, ty!" Morgan stočila pohled za tím hlasem. "Sežer to! Tady se jídlem neplejtvá."

"Nemám hlad,"

"A já náladu na tvé kecy." Obočí se mu spojilo v jednu táhlou linku.

"V tom případě to máme asi oba blbé..." Nedokázala si odpustit svou peprnou poznámku. Teď by měla pocítit sebeuvědomění, že udělala chybu, jenže nic necítila. Nezdálo se jí to důležité. Třeba se dostane za Lokim.

Muž sáhl po taseru těsně u opasku v malé kapsičce. Kapsa se s cvaknutím otevřela a on mohl vyndat malý přístroj. Podíval se na svou ruku, jakoby očekával omluvu a dával poslední možnost. Faktem však bylo, že Morgan zarytě mlčela, a dokonce ho pohledem pobízela.

"Dárek od šéfíka?" Rejpala dál svým ostrým jazykem.

Ten ozbrojený cápek ji na malou sekundu připomněl Lokiho, když se usmál tím svým vševědoucím pohledem, než se dal do kroku.