Kdyby měly (fiktivní postavy) draky

39. Harry Potter (Harry Potter) a...

Jméno: Harry James Potter
Přezdívka: chlapec, který přežil, vyvolený, nežádoucí č.1, blesk
Pohlaví: muž
Druh: čaroděj
Věk: narozen 31.7. 1980
Místo narození: Godrikův důl, West Country, Anglie, Velká Británie
Výška: 1,64 metru

Jméno: Isolde
Druh: Woolly Howl
Pohlaví: samice
Věk: vylíhla se v létě v roce 1991

~

Na pultě v obchůdku s kouzelnickými hůlkami pana Ollivandera, podle Hagrida nejlepšího výrobce hůlek na světě, se těch magických dřev už nahromadila pěkná kupka. Byly nejrůznějších velikostí, barev, dřev a jader, ale žádnou z nich majitel obchodu neponechal jedenáctiletému Harrymu déle než pár vteřin. Vlastně sotva se chystal s některou mávnout, doslova mu ji vytrhl z ruky a pak si pro sebe spokojeně mumlal, jaký je ten pan Potter náročný zákazník. Černovlasý chlapec ale nerozuměl tomu, jak může být tak náročný, když byl celou dobu, kdy si hůlky zkoušel zticha. Pan Ollivander ho popravdě trochu i děsil, jak svým chováním, tak i vzhledem.
Přebral si od svého draka další hůlku z vysokých a snad nekonečných řad regálů a teď mu ji zase pomalu podával, ale tentokrát se tvářil vážněji a zvědavěji než předtím. Harry ji opatrně uchopil a už se připravoval, že mu zase bude odebrána jako hračka neposednému dítěti, jenže tentokrát se stalo něco jiného. Prsty a rukou mu projelo příjemné teplo, ze špičky hůlky vytryskly červené a zlaté jiskry a nakonec se rozpadly v jakýsi miniaturní ohňostroj. Harry údivem musel pootevřít pusu.
„Zvláštní," mumlal zase pan Ollivander a dokonce i jeho stejně postarší drak se teď tvářil mírně překvapeně.
„Promiňte, ale, co je zvláštní?" Odvážil se Harry promluvit.
„Pamatuji si každou hůlku, kterou jsem prodal, pane Pottere." Zadíval se na něho přes brýle vážnýma očima, „Stalo se, že pták fénix, jehož pero je ve vaší hůlce, ztratil ještě jedno pero. Jen jedno. Je zvláštní, že vám byla určena právě tahle, když díky její sestře," ukázal mu na pravou stranu čela, kde se chlapci klikatila ta legendární jizva ve tvaru blesku, „máte tuhle jizvu."
Harry chvíli zaraženě mlčel, ale nakonec se zeptal: „A komu ta hůlka patřila?"
„Jeho jméno se neříká," pozvedl ruce pan Ollivander a jeho drak si odfrkl. Hůlka si vybírá kouzelníka a od něho se prý dají očekávat velké věci. Na Harryho toho začínalo být moc najednou.
„Harry! Harry!" Ozvalo se dvojité zaťukání zvenku na sklo výlohy. Chlapec se tam otočil a byl rád, že ho známý hlas jde vysvobodit, ale překvapením vykulil oči. „Všecko nejlepší!" Venku stál Hagrid a držel dvě klece. Jednu větší a druhou menší. V té menší seděla a dost možná klimbala na bidýlku nádherná sovice sněžná, zatímco v té druhé stálo na zadních malé dráče a jasnýma fialovorůžovýma očima se rozhlíželo kolem.
Harry tomu vůbec nemohl uvěřit. Celých jedenáct let neměl nic a teď se dělo tohle všechno. Rychle si po zaplacení vzal svou hůlku, rozloučil se s panem Ollivanderem a jeho dračím spolupracovníkem a vyběhl z obchodu, stále neschopen smysluplné věty.
„Hagride! Já-já..."
„Ale prosimtě, každej správnej študent potřebuje draka. A ta sova se ti taky bude hodit, věř mi."
Položil je na zem a Harry si je po mnoha děkovných slovech k vousatému obrovi oba prohlížel. Zdálo se, že sova doopravdy spí, ale dráče se dívalo přímo na něj. Harrymu se o dracích ani nesnilo. Dursleyovi se jim zdaleka vyhýbali, protože prý dělají hluk, nepořádek a jsou s nimi jen samé starosti. Když o tom tak přemýšlel, většina mudlů o dracích nechtěla ani slyšet a v jeho dosavadním světě byli velmi vzácní. Ale kdyby jednoho chtěl jejich synáček Dudley, určitě by mu pořídili klidně celé hejno. A jemu by nedali ani šupinku.
„Ahoj," zkusil to na něj Harry a natáhl prsty k mřížím. Dráče hravě zavrčelo a chňaplo po nich, chlapec tak tak ucukl a Hagrid se hromově zařehtal.
„Nemůžeš si myslet, že ti bude věřit, když je v kleci," objasnil a smál se, ale pak zvážněl, „chtěl jsem ti sehnat vejce nějakýho běsa, tvoji rodiče by určitě byli rádi, kdybys ho měl, ale nemaj ho tu."
„To jsem rád," ozval se Harry a hned začal vysvětlovat, aby to neznělo tak hloupě, „před chvíli jsem tu narazil na divného stejně starého kluka s nočním běsem. Prý taky jede poprvé do Bradavic. Vůbec se mi nelíbil." Raději ani neřekl, jakou nepříjemnou poznámku blondýn s nezdravě bílým obličejem k hajnému měl.
„Takových si radši ani nevšímej," mávl nás tím velkou rukou Hagrid.
„No, kde sem to skončil... Jo a že tuhle tam měli sotva pár dní, někdo ji našel chuděru samotnou někde v horách. Říkal sem si, že byste si mohli rozumět," usmál se na ně.
„To je holka?" Ujišťoval se Harry.
„Jo, prej jo. Vlastně vobě to jsou asi holky." Dodal ještě, pak trochu znervózněl. „Proč? Nelíběj se ti?
„Jsou úžasné!" Harry se na ně nemohl vynadívat. Byly opravdu krásné. Sněhobílá sovice a světle hnědo-šedivá dračice, která ho nepřestávala sledovat. Nádhernější dárek nikdy nedostal. I když vlastně žádný snad nikdy nedostal.
„A co že to je přesně za druh?" Zeptal se nejistě.
„Ty nevíš?" Začal hlasitě Hagrid, ale hned se zase ztišil. „U všech rohatejch potvor, ta tvoje mudlovská rodina neměla ani jeden lexikon draků?"
„Ne, většina draky nemusí vůbec, možná proto jich je tady plno." Rozhlédl se kolem na tu šupinatou změť barev, velikostí, těl, křídel a rohů, která byla k vidění v celé Příčné ulici.
„Tohle, Harry, je vřešťan vlněnej. Lítá rychle, necvičí se nejhůř a je chytřejší, než některý študenti. Žijou v severních voblastech, kde většinu roku sněží. Chrlej ledový střely a dokážou i vyvolat sněhovou bouři. Řikal sem si, že pro tebe bude lepší než nějakej ohnivej drak. Až začneš chodit do školy, uvidíš, že je snazší požár založit, než uhasit." Zasmál se, jakoby s tím měl nějakou osobní zkušenost, pak pokračoval: „Asi vyroste do podobnej velikosti, jako běžný běsové. Ani moc velkej, ani moc malej, akorát. Koneckonců, sám si řikám, esli to prostě není jen noční běs, co se jen naučil žít v zimě." Zase se zařehtal, ale Harry se nad těmi novými poznatky nemohl přestat divit.
„A sovu samozřejmě můžeš posílat s dopisama," dodal Hagrid, „ne, že by to draci neuměli taky, ale ti se budou hodit, když se o nich budete učit. Víš, když si vochočíš takovýho tvora, budeš s ním mít dost možná eště silnější pouto, než s tou hůlkou."
„A ty máš draka?" Harryho to už nějakou chvíli zajímalo, ale teprve teď se opatrně odvážil zeptat se.
Hajný najednou znejistěl. „Mám, jasně, že mám. Draka jsem chtěl vodjakživa. Dost mi pomáhá při práci v Bradavicích, ale no... lidi ho neviděj moc rádi, takže ho nechávám na školních pozemcích."
„Aha," Harry se ho raději nechtěl ptát proč, ale dodal: „tak to se nemohu dočkat, až ho uvidím."
„To se těš, setkání s tím mým valibukem jen tak nezapomeneš." Usmál se.
„A kdy je budu moct pustit ven?" Zeptal se natěšeně, když si všiml, jak hravě se na něho mládě dívá.
„No...," prohrábl si Hagrid rozložitý plnovous, „sovu nejspíš až ve škole, nech ji cestou spát a toho vřešťánka...," podíval se na něj zkoumavým pohledem, „hm... myslim, že ve vlaku už byste to mohli spolu zvládnout. Většina dospělejch draků totiž lítá nad ním až do Bradavic, ale vagóny sou zevnitř proti dráčatům a jejich náhodnýmu chrlení plamenů chráněný. Tam budete mít čas se seznámit. A vlastně, jak o tom tak mluvíš, měli bysme se už vydat na nádraží."
„Tak dobře, díky moc za všechno Hagride," poděkoval chlapec znovu. Popravdě ho trochu děsila myšlenka, že by ho zatkli za to, že jeho vřešťan zmrazil celé kupé, ale když Hagrid říkal, že na to je vlak připravený, tak tomu mohl věřit. Snad zbytek dne proběhne stejně skvěle, jako probíhal doteď. Alespoň v to doufal.

_______________________________________

Postava na přání Taylor-Roos-Potter, děkuji 😉. Vracíme se zase zpátky do kouzelnického světa! Ale tím nemyslím, jen tady. Jelikož letos je to už neskutečných 20 let od prvního filmu, chtělo to něco speciálního. Takže 1. ledna vyjde na HBO nový výroční film Návrat do Bradavic a to s původními herci! Hrozně se na to těším, jsem zvědavá. A k tomu včera vyšla ukázka na třetí díl Fantastických zvířat! Co vy na to?
Jo a ještě jen malá poznámka. Od následující kapitoly začnu postavy (včetně předchozích) číslovat, ať je v tom trochu přehled. Objeví se také seřazené v úvodní kapitole u fandomu, ke kterému patří. A ještě, že druhý obrázek je komplet můj a v případě třetího je Harryho fotka z prvního dílu a dračici jsem k němu dokreslila, snad to není tak hrozné 😅. Holt jsem nenašla žádný k úpravě pěkný obrázek malého vřešťana.
Ale něco málo k této kapitolce. Scéna je jakýsi mix mezi inspirací filmem a knihou. Nad drakem k Harrymu jsem popravdě hrozně dlouho váhala, ale nakonec jsem si přípravu kapitoly užila. Věděla jsem, že chci draka úderné třídy, který by symbolizoval jeho sílu, oddanost a obětavost, ale netušila jsem kterého. Byla bych se rozhodla pro nočního bleska, ale běsů už je asi v jeho světě dost. Takže to je vřešťan. Navíc se mi líbila představa, že v obrokřídlé fázi bude mít parohy jako jelen.
Jméno dračice a jeho význam mi připadaly naprosto super. Zjišťovala jsem si kde se vzala Hedvika a údajně je germánského původu, takže jsem hledala mezi nimi něco vhodného na H, pak P a J, ale nikde nic. Pak se mi zalíbilo jméno Isolde a když jsem se podívala na význam, nic lepšího to být nemohlo. Je to složenina slova "ice", neboli led, a "hild", což je germánský prvek pro bitvu. Parádní ne? A ještě jeden dotaz, jakého draka má podle vás Hagrid?
Zase příště u další postavy!