Bezcitný mafián a drzá mafiánova dcera ✔

9.

Pokud chce někdo věnování tak si napište do komentářů a nebo mě do soukromých zpráv, ale teď ž pěkné čtení. Jinak ještě menší dotaz taky vám teď blbne wattpad? Já jsem včera totiž začala psát tuhle část, ale dnes když jsem v ní chtěla pokračovat tak jsem zjistila, že se mi neuložila, takže jsem byla naštvaná, takže se vám ptám jestli vám taky blbne wattpad.

O měsíc později

Justin

Za ten měsíc se stalo hodně věcí. 

Zjistil jsem, že Barbaru asi miluji, ale to je mi teď stejně na houby, protože potom co došla od doktora, tak sebou donesla i potvrzení, že byla znásilněná. Mnou. Já vůbec nechápu jak jsem to mohl udělat a hlavně si to nepamatuji. 

Poslední dobou, se ale děje, že výpadky paměti mám furt. Nevím co to je, ale jelikož teď je se mnou furt táta, abych náhodou Bar neublížil, rozhodl jsem se mu o tom říct. 

Sice teď je na mě za to co se stalo s Bar naštvaný, ale vím, že mi jednou říkal, že ať udělám cokoliv vždy budu jeho syn a on bude můj táta. Proto jsem se i rozhodl za ním jít jako první. 

Asi vím, kde to skončí, ale já chci vědět co mi je, protože občas se stane, že mi třeba táta řekl, že jsem na něho začal něco řvát a potom, že jsem mu chtěl i dát třeba pěstí. Vůbec nevím co se to se mnou stalo, ale chci to zjistit. 

Už měsíc jsem nemohl být s Bar sám. Už měsíc jsem ji nemohl políbit.

Je to pro mě problém, protože ji asi miluji. To asi tam je, protože jsem ještě nikdy zamilovaný nebyl, takže nevím jak se pozná, že jsem zamilovaný. 

Ale to jestli jsem do Bar zamilovaný vyřeším později. Teď mám na práci zjistit co se to se mnou stalo.

Došel jsem dolů do obývák a všiml jsem si, že tady jsou všichni. Je pravda, že jsem to nejdřív chtěl probrat s tátou, ale když jsou tady všichni tak to udělám teď ať se to začne co nejdřív řešit. 

,,Můžu s vámi mluvit? Se všemi. Jde o to jak jsem se poslední dobou podle vás choval." Nadějně jsem se na ně podíval táta jen přikývl a já jsem si šel sednout. ,,Takže za poslední dobu, jsem měl asi nějaké záchvaty nebo nevím co to bylo, ale v tom nejspíš záchvatu jsem ublížil Bar a málem několikrát tátovi. Já si tohle vůbec nepamatuji, takže potřebuji vědět co jsem v tu danou chvíli dělal, co jsem dělal předtím, než ten stav přišel, ale taky co jsem udělal potom. Chci zjistit co se to se mnou děje. Já...nechci ubližovat lidem, které miluji." Když jsem řekl tu poslední větu, tak jsem se celou dobu díval na Bar, a potom co jsem řekl to poslední slovo se na mě překvapeně podívala. Asi to nečekala.

,,Bar. Bylo by dobré aby jsi začala ty. Justin má pravdu, nikdy ni-" ,,Nikdy co tati?" Tázavě jsem se na něj podíval, on mi, ale nevěnoval jediný pohled a podíval se na mamku. ,,Pattie pamatuješ, když byl Justin malý. Mýval záchvaty vzteku nic si nepamatoval, ale vždy to byla taková půl hodina někdy hodina. Kdy dělal něco, ale vůbec o tom nevěděl. Když tyhle jeho stavy přišly, nevěděli jsme co dělat. Byl jsi v tu chvíli bezcitný. Kdo ti chtěl něco říct, hned jsi mu začal nadávat, že v životě nepotřebuješ." Nejdřív táta mluvil k mamce, ale ke konci začal mluvit ke mně. ,,Jak jste to zastavily?" Zeptala se opatrně Bar, byla jí v očích vidět lítost, ale zároveň strach. Strach ze mě.

,,My to nezastavily. Pomohlo, když měl pohyb. Prostě Justin je od malička bipolární, a když si neuleví od vzteku, tak potom má tyhle jeho nálady. Nedá se s tím nic dělat, jenom jedna věc. Musíš ten vztek vybít." ,,Jeremy, ale vždy před svatbou jsme furt střílely a bojovaly. Tak jak to že měl i tak ten záchvat." Zeptala se nechápavě Bar. Když v ten moment mě něco napadlo. ,,Tati? Kdy jsem to začínal mít ty záchvaty a kdy skončila. Myslím kolik mi bylo let." 

,,Když tohle všechno začalo bylo ti 12 let. A skončilo to, když ti bylo asi 14." A v ten moment mi to docvaklo. ,,Už vím jak se toho zbavím." ,,Jak?" Podívala se na mě nadějně Bar. ,,No, takže táta řekl, že se mi to začalo objevovat ve 12 to znamená zhruba v letech kdy jsem se učil bojovat a střílet a dělat všechno proto, abych byl dobrý vůdce. Tím pádem na mě bylo v té době hodně tlaku a já nejspíš potřeboval upustit páru, takže možná proto mi začaly ty záchvaty. Hodně jsem v té době bojoval a střílel. Pomohlo to, ale jen na chvíli. A skončilo to ve 14. To jsem se poprvé s někým vyspal a od té doby jsem začal s někým spát pravidelně, takže i když jsme s Bar bojovali před svatbou měl jsem nedostatek sexu, takže možná proto se mi to zase objevilo a nejspíš jsem ráno ublížil Bar, protože jsem sice po dlouhé době zasunul, ale ne podle sebe. Musel jsem být někomu podřízený a to se mi nejspíš nelíbilo. A hned ráno si to odnesla ty Bar, takže promiň." Dokončil jsem monolog a všichni se na mě překvapeně dívali.

,,Justine ty mi chceš říct, že pokud chci aby ses toho zbavil tak mám s tebou spát, ale takovým způsobem, že si ze mě uděláš děvku?! Na to zapomeň. To ti ho radši rovnou ustřelím." Zařvala na mě Bar a šla nejspíš do tělocvičny. Mrzí mě ji takhle vidět, ale dřív jsem měl sex několikrát denně potom jsem měl víc jak měsíc půst, a potom když jsem se s někým mohl vyspat tak to odnesla osoba kterou miluji. Mrzí mě to, ale nic s tím neudělám.

,,Justine mám tě rád, ale opovaž se Bar zahnout. To bych tě Bar podržel, aby se trefila přesně." ,,Já vím tati, budu si muset zase zvyknout na něco nového." ,,To teda budeš muset, a teď běž za Bar, ale jestli jí něco uděláš tak si mě nepřej." ,,Já vím tati, stejně jsem si potřeboval zacvičit." ,,Tak běž."

Barbara

Když jsem z tama odešla, tak jsem šla do tělocvičny. Všichni věděli, že tady budu, ale mě to bylo jedno. Chtěla jsem teď být chvíli sama, i když moc dobře vím, že sem za chvíli někdo dojde, ale aspoň tu chvíli budu sama.

Nakonec jsem měla pravdu asi po 10 minutách sem došel Justin. ,,Bar?" ,,Ano?" ,,Můžeme si promluvit prosím?" ,,Justine není o čem. Když jsem do tohohle manželství šla věděla jsem, že ty budeš závislí na sexu, ale já s tebou odmítám spát furt. Zapomněl jsi taky, že bych s tebou nemohla spát celý měsíc. Já mám totiž své dna. Týden v měsíci. To znamená, že i kdybych s tebou spala každý den a potom by si měl týden půst, tak bys mě po tom týdnu znásilnil? Justine já tě miluji, ale já nechci žít ve strachu, že se naštveš dostaneš ten svůj záchvat a něco mi uděláš. Nechci žít ve strachu, že když dojdeš z kševtu a já ti dám pusu a ty si budeš myslet, že chci něco víc a něco mi uděláš. Uvědomuješ si, že tak bych třeba mohla přijít o možnost dítěte. Už tak mám malou možnost." Tu poslední větu jsem zašeptala, ale on ji očividně slyšel. ,,C-Cože? Ty nemůžeš mít děti?" ,,Můžu, ale...když jsem byla mála tak jsem byla venku. Nechtěla jsem jít domů a tak pro mě přišel otec. Domů mě dovlekl za vlasy a hodil mě do sklepa kde do mě kopal. Byla jsem v tom sklepě dva dny. Bylo mi šest. Matka tehdy byla pryč. Když se vrátila a viděla mě jak jsem zmlácená, tak mě odvezla do nemocnice. Všechno bylo v pohodě, a tak mě pustily domů. Když jsem došla z nemocnice domů otec mě znovu zbil a hodil do sklepa a ještě ke všemu zbil matku. Nakonec odjel něco řešit a matka mě znovu vzala do nemocnice. Tam se, ale ukázalo, že jsem přišla o pravé vaječníky. Děti mít můžu, ale když je budeme chtít tak ty budeš muset být opatrný a budeme muset být trpělivý. Já děti hrozně moc chci, ale už teď mám malou šanci. Nechci skrz tebe ztratit i tu malou šanci, že budu mít vlastní dítě."

Už na začátku jsem měla slzy v očích. Teď jsem bulela jak želva a Justinovi se do očí nahrnuli, taky slzy. ,,Bar, nebojse ty budeš mít vlastní děti. Vím to. Ty teda my děti mít budeme a slibuji ti, že ti nikdy neublížím. Sice nevím jak to udělám, ale ty budeš u sebe furt nosit zbraň. Kdyby se znovu stalo, že bych měl ten záchvat aby si mě střelila. Jenom chci tě poprosit do Jerryho ne." Zasmála jsem se a on taky. ,,Dobře. Slibuji, že když budeš mít záchvat a něco budeš chtít tak tě střelím, ale ne do Jerryho. Přeci jen chci své dítě, ale pokud se stane, že mi zahneš. Já to obětuji, že nebudu mít svoje děti, ale ty už si nikdy nevrzneš. Jasný?!" Přísně jsem se na něho podívala. ,,Jasný." Jen jsem se pousmála a políbila ho. Po měsíci můžu zase cítit jeho rty. Je to neuvěřitelný pocit.

Tak další část je na světě, jelikož jsem jí stihla napsat dneska tak zítra asi nebude, ale zítra zkusím nějaké části si předepsat, abych mohla vydávat části častěji. Názory do komentářů, protože ty potěší a potěší i vote.