Bezcitný mafián a drzá mafiánova dcera ✔

12.

Tak sice jsem musela asi pětkrát restartovat počítač a málem jsem wi-fi vyhodila z okna, ale jsem tady a napsala jsem vám novou část po dvou měsících. Těší mě, ale že se vám kniha líbí a píšete si o další části. Moc jsem teď neměla čas, ale snad zvládnu vydávat dvě části týdně nebo aspoň jednu. Části budou kratší, ale je lepší když bude víc kratších než dlouho čekat na novou část. A jinak hrozně moc děkuji verunkaburianova  za to že si můj příběh dala na seznam příběhu s názvem Top knihy. A taky děkuji eliskastene  za to že si můj příběh dala na seznam příběhu s názvem Nejlepší knihy. Moc to pro mě znamená takže takhle část je pro vás 

Barbara

O dva měsíce později

Za dva měsíce se toho stalo hodně. 

Sice jsem stále jsem zamčená v pokoji, ale aspoň jednou jsem viděla Jasona. 

Ptáte se jak se to stalo? Jednou když byl Justin někde pryč kvůli mafii, tak jsem byla v pokoji zamčená, ale jedna služka otevřela dveře a donesla mi jídlo. Když jsem jídlo snědla, tak si přišla pro tác a ke mně do pokoje došla jiná služka a ona měla Jasona v náručí. Hned jsem si ho vzala a začala si ho chovat. Bohužel se Justin vrátil předčasně ze služební cesty, takže mě viděl jak chovám Jasona. On se naštval sebral mi Jasona služku vyrazil a malého šel odmést k němu do pokoje. Potom se za mnou vrátil a začal mi nadávat. To bych ještě přežila, jenže potom do mě začal kopat a řekl, že když byl na služebce tak si s nikým neužil, a že když jsem jeho žena tak bych ho měla uspokojit. Já jsem nechtěla, ale on si stál za svým a znásilnil mě. Celou dobu co mě znásilňoval, tak jsem brečela, a když skončil tak se na mě podíval a to co jsem viděla v jeho očích mě překvapilo. Byla tam lítost. Zeptala jsem se ho proč mi tohle dělá, proč se ke mně tak chová a on řekl, že nevím pravdu, tak ať se do toho nepletu. Sice jsem to nepochopila, ale od té doby co mě znásilnil uběhly dva týdny, ale už mě nemlátí. Občas za mnou dojde a nadá mi, ale už mě nemlátí.

Včera zase odjel na služební cestu a jídlo by mě měly dávat služky, ale včera jsem nedostala jídlo a dnes už je večer a jídlo jsem dnes taky nedostala. Navíc celý den slyším jak malý brečí a nikdo ho nedojde uklidnit. Nevím co se stalo, ale kvůli tomu , že jsem skoro dva dny nejedla mi začíná být špatně, ale ještě to není tak hrozné. Jednou mi Justin nedal jídlo týden, takže dva dny jsou oproti tomu nic. 

Když jsem se tak zamyslela, tak jsem dole slyšela, že někdo chodí, ale služky to nebyly. Bylo těch lidí víc a byly to strašně těžké kroky. A bodyguardi to taky nejsou. Ty jsou vždy jen před domem, když je Justin pryč. Napadlo mě jestli to není nějaký Justinův nepřítel, ale zase jsem nepochopila jak by se mohli dostat dovnitř.

Za chvíli jsem slyšela kroky na schodech a to jsem začal mít strach. Ne o sebe, ale o Jasona. 

Začala jsem se rozhlížet po celém pokoji, jestli tady nenajdu něco k obraně, kdyby to byl nepřítel. 

Jak jsem se tak dívala po pokoji našla jsem něco zvláštního za jedním obrazem. Bylo tam takové tlačítko. 

Došla jsem k tomu a zmáčkla to. Ten obraz se začal pomalu posouvat dolů a já viděla páčku. Chytla jsem za ní a zatáhla. 

Chvíli se nic nedělo, ale potom se objevily skryté dveře. Chvíli jsem přemýšlela jestli tam jít, ale potom jsem něco slyšela za mými dveřmi a tlumeně, že do dveří naproti se nedostanou, jelikož je tam moc velký bezpečnostní systém. Uvědomila jsem si, že naproti mým dveřím je pokoj Justina a když jsem potom slyšela, jak říkají ať otevřou mé dveře, tak mě váhání přešlo a vešla jsem do těch skrytých dveří.