deník rebelky | t. b. s ✔

Debilní deník

Popadla jsem deník, ale místo toho jsem tam začala spíš psát svoje pocity, nebo tak něco.

City jsou sračka, do prdele s nima! Proč se zabouchnu do toho nesprávného člověka? A proč sem sakra nemůžu psát normálně jako předtím?

Naštvaně jsem deník odhodila někam do pr....

„Debilní deník!” zařvala jsem, začala jsem zase brečet, moje prosba, abych se kvůli němu netrápila, byla neúspěšná...

Zapla jsem televizi, abych se odreagovala. Ale moc mi to nepomohlo, protože zrovna dávali After.

Proč jsou tam takové lži? Láska přece takhle jednoduchá není...

Byla jsem tak naštvaná, že jsem tu televizi radši vypla.

„K čertu” vydechla jsem a vydala se dolů za tetou.

„Proč tu není Thomas?” na to jsem vůbec nepomyslela.... co jí teď asi řeknu?

No víš teto, on mi dal pusu, tak jsem ho poslala doprdele s tím, že já pro něj nejsem. Navzájem jsme si vyznali city a když se to konečně stalo, tak jsem ho poslala do prdele, takže odešel.

Tak takhle asi ne.

Bez odpovědi jsem se vydala někam ven, nevěděla jsem kam, ale doma už jsem prostě být nechtěla.

„Viky?” slyšela jsem Dylanův hlas, rozběhla jsem se za ním a pevně ho objala. Opětoval mi to a hladil mě po zádech.

„Stalo se něco? Tom ani ty se mi vůbec neozýváte” řekl stále v objetí.

„My... On... Mě... dal mi pusu” vykokatala jsem se sebe.

„To jsi přece chtěla ne?”

„Já nejsem holka pro něj. Je slušný a milý kluk, co si zaslouží stokrát lepší holku než jsem já” říkala jsem furt mezi vzlykama. Odtáhl se a chytl mě za ramena.

„Změnila jsi se” pousmál se, tázavě jse. se na něj podívala.

„Podle čeho soudíš?”

„Před pár lety by jsi tohle nikdy neřekla, ten kluk tě miluje. Vím to, říkal mi to.”

„Proč si mi to neřekl?” trochu jsem se naštvala.

„Protože ti to musí říct sám, já jsem pouze kamarád, kterému se musí svěřit, ne někdo kdo to řekne dotyčnému” s úsměvem jsem kývla hlavou, na znamení, že to chápu.

„Díky Dyle” usmála jsem se a naposledy ho objala.

„A kam to vůbec jdeš?” zeptal se.

„Ani nevím, prostě jsem chtěla jít jinam. Nemůžu k tobě?” udělala jsem andělský úsměv.

„Samozřejmě” usmál se též a to už jsme si to kráčeli k němu domů, kde jsem byla, jsem a vždycky budu vítaná.

Čekalo mě tam však něco, co bych nečekala....

tak já to tady ukončím MUHAHAHA
dneska mám svátek, takže všem anetkám všechno nejlepší! pokud tu nějaké jsou :D

za chvíli nám bude příběh končit, ale ještě vůbec nevím jak to mám ukončit, takže budu improvizovat

a jinak, se ze mě stává asi viky clarková , dneska jsem mého spolužáka plácla přes prdel xd  i'am crazy

asi mu bude moje třída chybět, akorát už zbývá jenom příští rok 😫 ani jsem si to neuvědomila, ale ta šestka a sedmička mi strašně rychle utekli, ještě zbývá konec osmičky, a pak už jenom devítka 🥺 asi budu brečeeeet

no nic, tohle stejně nikoho nezajímá

hezký den 🧚🏻‍♂️