deník rebelky | t. b. s ✔

Prespávačka 2/2

Večer ve škole jsme si všichni užívali, koukali jsme se na filmy, tancovali a jedli popcorn.

Ten večer jsem strávila hlavně s Tomem a Dylem, bylo to jako když u nás byli o víkendu.

Najednou začala hrát macarena, všichni najednou začali tancovat a já se k nim samozřejmě musela přidat.

Několik holek tancovalo na lavicích , já se k nim přidala i přesto, že se s nimi nebaví.

Byli to holky ode mě ze třídy a soutěžili jsme v tom kdo umí lépe tancovat macarenu.

Když jsme dokončili to kroucení co mělo být tanec tak nám všichni zatleskali, ale čekali jsme na výsledek kdo to umí nejlíp.

Schválně jsem ještě kroutila bokama a zadkem abych to vyhrála.

Celým davem holek a kluků - převážně kluků, se rozeznělo „Clarková”.

Já se hrdě usmála, uklonila se a následně šla k mým dvoum společníkům.

„Nechceš rovnou dělat striptérku?” zasměje se nade mnou Thomas.

„Možná o tom popřemýšlím” mrknu na něj, zasměje se.

Po docela dlouhé době dělání všemožných kravin jsem šla na záchod, trvala jsem na tom aby šel někdo se mnou jelikož se bojím, že dopadnu jako Uršula z Harryho Pottera.

Ale jelikož jsou na mě kluci moc milý tak mě samozřejmě nechali jít samotnou.

Banda kreténů, debilové, kokoti...

Nadávala jsem na mě v duchu, pak už jsem konečně došla na záchody. Nebylo by to nijak zajímavé kdyby ve chvíli co jsem stála u zrcadla tam nepřišel Thomas.

„Co děláš na holčičích záchodech?” uchechtnu se.

„Dlouho ses nevracela a kluci říkali, že tě máme jít hledat” je to pravda docela dlouho jsem tady byla protože a poněvadž.... a teď se podržte.

Dostala jsem krámy, ano zrovma dnes. Vybrali si skvělý den, nemyslíte?

„Aha” nevinně jsem se usmála a doufala, ze už se nezeptá co jsem tady tak dlouho dělala.

„A co si tady tak dlouho dělala?” zeptá se s nadzvedlým obočím, kurva on se zeptal a co mám jako odpovědět?

No Tomášku víš já zrovna dnes dostala rudou armádu , nemám s sebou vložky ani nic takového a není tady jediná holka co by mi chtěla něco takového půjčit.

Půjčit? Wtf, dá se vložka půjčit? To už nevrátíš přece....

„No já si upravovala make-up, vlasy atd však to znáš” divím se, že na to skočil protože na mě nebyla poznat ani jedna změna.

„Fajn” usmál se yes skočil na to „A co budeme dělat na holčičích záchodech?” nadzvedne obočí a rošťácky se usměje.

„Hm no já nevím, chceš tady otevřít tajemnou komnatu?” zasměje se a přejde ke mě blíž.

Chvíli se tak vzájemně koukáme do očí. Fascinují mě, vážně. Má je kaštanově hnědé, stejně jako já.

Všimnu si, že jsme od sebe pár milimetrů. Musím koukat hodně nahoru abych na Toma viděla, protože byl o hlavu a něco vyšší než já.

„Kluci kouknu se ješ-” ten kazišuk Dylan musí všechno zkazit.

„Nechtěl jsem vás rušit, ale už se tady po slečně Clarkové sháníme asi patnáct minut” zašklebí se a na tváři má výraz "to my pak musíš říct".