Small secret

VII.

Když se Harry vrátil z procházky a Antony spinkala, potřebovali jsme spolu něco pobrat.
"Harry, potřebujeme si promluvit" zavolá na něj Niall. "Což tak naléhavého se stalo?" Zeptá se a posadí se ke stolu
"Nemůžeme se Antony jen tak vzdát. Za ty tři dny nám přirostla k srdci a její bratr je na tom špatně" řekne Louis "Jak-jak to víte?" Zeptá se s vyděšením Harry. "Nechala si tady telefon, přišla ji správa od nijaké Millie, údajně její bráška upadl do kómatu a není jisté jestli se vůbec probudí, což znamená že Theresa je teď bez přijmu a An ji odeberou" řeknu a Harry naopak poví svoji myšlenku nahlas
"Ledaže bychom si je tu obě nechali. Obě finančně zajistili a zároveň bychom měli An pod dohledem" "To nezní špatně, stejně by nám Antony chyběla a Theresa vlastně taky. I když nevím proč spí u tebe v pokoji ale bylo by fajn tu mít ženskou ruku" řekne Louis a všichni se zasmějeme "Fajn, takže je nastěhujeme k nám? Můžou mít každá svůj pokoj a za odměnu nám Theresa může pomoci s jednou prací kterou se kterou potřebujeme pomoci" nadhodím a podívám se na hodinky které ukazují třičtvrtě na jedenáct.
Pak můj pohled přejde na Theresu která schází už oblečená ze schodů
"Liame, proč jsi mě nevzbudil? Vzala bych An, nechala vám za to všechno snídani a vypadla, nechci vás tu zdržovat dlouho" "Ne to je v pořádku, potřebovala jsi to Thereso a nezapomeň dnes máš den pro sebe takže šupky dupky ven z domu a vrať se nejdřív v deset večer. Tady máš klíč od domu, kreditku a užij si den bez Antony" podívá se na mě vražedně ale já ji odnesu ven za dveře a jdu zpět do kuchyně.
"Takže? Dnešní cíl je jasný pánové! Vymyslet a zařídit co nejlépe pokoj pro Antony a pak co nejlépe zařídit pokoj pro Theresu jasný?"
Řekne Harry a mi všichni souhlasíme.
Vezmeme kočárek který nakonec stejně dáme do jednoho ze dvou aut a vydáme se směr obchod s nábytkem...
Nebudu lhát, bylo to prostě divný chodit mezi těmi postýlkami a vybírat tu správnou a nemluvím o vhodném vybavení pro Theresu do pokoje. Vybírat postel která má nebesa prostě není zrovna věc kterou bych dělal denně
"Řeknu ti, že si nevím rady s tou postýlkou. Když dáme jednu do obývacího pokoje, druhou do jejího pokoje, nebude lepší pořídit ještě jednu?" Navrhne Louis když stojíme u krabic s postýlkami a po dohodě že proč ne, dá do košíku ještě jednu.
Nechci vědět co si myslí prodavačka když vidí náš nákup obsahující věci pro malé miminko a pak věci pro Theresu, které kupuje pět známých zpěváků s malým dítětem v kočárku.
"No a teď by to vlastně chtělo doplnit skříň na hračky" zavelí Louis a bez nás se vydá do hračkárny kam ho nakonec následujeme