Small secret

II.

Teď jsem se měl sejít s klukama ze skupiny a jít s nimi na oběd. Nevím jestli se mi tam chce, ale slíbil jsem to. Alespoň je teď moje výhoda Antony, která když bude brečet, zmizím. Překvapuje mě že za tu hodinu co jsme spolu ještě ani jednou nebrečela...
Přes hračkárnu kde An koupím plyšového medvídka, aby na mě měla vzpomínku, se vydám za klukama do restaurace. Kam jinam než Nando's. Nechci tahat kočárek přímo je stolu a tak se domluvím se servírkou a nechám ho u pokladny, zatímco An si vezmu do rukou
"Čau kluci" pozdravím je přičemž oni mě stírají pohledy "Liame? Víš co držíš v ruce?" Zeptá se vyděšeně Harry "Ano vím Harry, v rukou držím dítě. Malou Antony. Theresa si potřebovala něco zařídit tak jsem ji pomohl..." znovu se na mě podivně podívají "Antony? A kdo je skara Theresa?" Zeptá se Lousi. Jasně, oni ji neznají
"Theresu jsme potkal dnes v parku, její bratr je v nemocnici a ona neměla nikoho na hlídání..."
"Liame od kdy hlídáš děti maminám v parku? Zbláznil jsi se? Viděl jsi snad dítě někdy? A..."
Začne blábolit opět Louis ale já ho přeruším
"Theresa není žádná mamina. Je to sestra Antony. A jak jsem řekl. Jenom potřebovala pomoc" "A co si pomyslí lidi až tě uvidí s kočárkem v ruce? Máš dítě které není tvoje? Ještě aby, panebože je ti dvaadvacet nemůžeš mít dítě. Chudák by to neslo špatně" nadává mi Harry a já sleduju Nialla který mi zatím Antony převzal a začal si s ní hrát...
"Já bych si ji nechal" řekne po chvíli Naill a všichni se zasmějeme "S tím bych souhlasil ale je naše jeno do pěti. Pak ji musíme odevzdat v parku Therese" odpovím jim
"Tak si ji pojďme užít, máme na to jenom tři hodiny" zavelí Niall, zaplatí u to své nedojedené jídlo, což se stalo poprvé v historii a po chvíli se ocitáme zase v nijaké hračkárně
Kde kluci hází do košíku všechno co jim přijde pod ruku. Dokonce se dostaneme i do obchodu s dětským oblečením a podle cedulky s velikostí co má na náhradním oblečení ji nakoupíme i spoustu nových šatiček s dalších roztomilých oblečeků...
Musím uznat že jsme si všichni Antony zamilovali. Je tak roztomilá a hodňoučká.
"Těsně před pátou už jsme všichni na hřišti v parku a vesele si hrajeme s An. Je ještě hodně malinká a myslím že má sotva čtyři měsíce ale prostě ten její smích je tak roztomilý že se jí nemůžeme nabažit...
"Tady jsi...počkat ono vás je tu víc?" Objeví se i nás velice překvapená Theresa
"Thereso, tohle jsou moji kamarádi Niall, Louis a Harry" "vzali jsme An na nákupy" odpoví Niall když si od něj Theresa bere An do své náruče. "To...tohle všechno? Kolik jsem vám dlužná pánové?" Zeptá se s vyděšením
"Je to na nás. Thereso, a mimochodem když jdeme zítra na tu večeři, mohli by kluci pohlídat An? Myslím že jim bude chybět"
Zeptám se a udělám psí oči...
"Já ti nevím, otravuju vás až moc" řekne polohlasem "Co? Ne! Neotravuješ nás. An zítra si pro tebe zase přijdeme a budeme si hrát ano?" Řekne Niall když se dívá na An která už pomaloučku usíná u Theresy v náručí...
"Nevím jak vám poděkovat!" "Nijak!"
Odpovím ji a s posledním tichým děkuju, položí An do kočárku a odchází domů...
"Liame, líp jsi si vybrat nemohl" řekne zvesela Louis a my se vydáme už poněkud smutněji domů...