Wilsonová? Co zas, Blacku? DOKONČENO

Malá vítězství

,,Tohle je naprostá blbost!"

,,Zavři zobák a pojď!"

Skupinka čtyř - čeho vlastně? Řekla bych, že přáteli, ale pochybuji že milá blondýnka Emily Smithová jen tak mimochodem přítelkyně našeho milého Remuse, by nazvala Siriuse Oriona Blacka svým přítelem. Emily Smithová si nejvíce na přátelství cenila toho, že se na své přátelé mohla spolehnout a mohla do nich vložit svou plnou důvěru. A jak víme, Sirius Black ani jednou z těchto vlastností neoplýval. Jo a jen tak mimochodem to byl nehorázný kretén, to je ale samozřejmě vedlejší.

,,Kdybyste měli možnost někomu vzít život, kdo by to byl?" vypálil do ticha Black a jediný člověk, který ho obdaroval překvapeným pohledem byla právě naše pohledná dívenka Emily Smithová. Ano, vskutku byla jediná, Remus s Jamesem za těch pět let, co spolu sdíleli jednu ložnici si zvykli a nic je nemohlo překvapit.

,,Srabus," vypálil James bez přemýšlení. Emily se na něj káravě podívala a chytla se Remusovy nabízené ruky, aby ji pomohl se vyškrábat do strmého kopce a ona se tak nezřítila dolů. Dívka jedna nešikovná.

,,Ještě, že tě neslyší Lily," pokárala ho a James se nervózně podrbal na zátylku. Moc dobře věděl, že má pravdu. Ale samozřejmě před Lily by nic takového nepronesl. Nebo by se o to aspoň pokusil. Snaha se cení, ne?

Emily se obrátila na Blacka a sjela ho pohoršujícím pohledem. ,,Co se děje v tvým mozku Blacku? Nechápu tvoje myšlenkový pochody," vpálila mu do tváře.

,,A já nechápu, jakto, že nedokážeš vylézt na blbej kopec, aniž by ti Náměsíčník asistoval," podíval  jsem se na ni vítězným pohledem, a ona se do mě  vpíjela svýma očima. Chtěla ho zaškrtit. Chtěla ho nakopnout a dát mu pořádnou nakládačku. Ale pak si vzpomněla, že je malá a nemá žádné svaly. Bude to muset odložit.

,,Tak koho?"

,,Koho, co?"

,,To ti na vedení sedí Hagrid, Smithová? Komu bys vzala život, kdybys mohla?" Emily zalapala po dechu a rozhořčeně pohodila rukama.

,,Nemůžeš se mě ptát na něco takovýho!"

,,Dobře Smithová, ať je po tvém," řekl jsem  a frustrovaně  jsem si zajel do vlasů. ,, Proč bych to byl zrovna já?" Ozvalo se další zalapání po dechu, které doprovázelo hlasité vyprsknutí, jak Dvanácteráka tak i Náměsíčníka. Emilyn výraz byl k nezaplacení. Krásná fotka do nebelvírské věže.

,,To jsem neřekla!" bránila se. 

,,Jaký že je motto Nebelvíru? Odvážnost a ctnost? " popichoval jsem  ji a ona mi věnovala smrtící pohled, který mi smazal úsměv z tváře.

,,Není to tak těžký Smithová," nedal jsem se. ,,Podívej se na Wilsonovou, to je samý Nenávidím tě Blacku, vypadni Blacku, nech mě na pokoji Blacku, rozdej si to se mnou Blacku," uchechtl jsem  se a šest očí mě pobaveně pozorovalo.

,,Myslím, že poslední věc pochází z tvojí hlavy Tichošlápku," poznamenal pobaveně Remus. Podíval jsem se na něj ublíženě  a dramaticky se chytl za srdce.

,,Srdce je na levý straně Blacku," špitla s lehkým úsměvem Emily a nechala se chytit kolem pasu od Náměsíčníka

,,Tohle ti vadí?" ptal se se smíchem Remus.

,,Je to neslušné dělat tohle na veřejnosti. Nepatří to do etikety slušného chování!" rozčiloval jsem se.

,,U Merlina."

,,Ještě se nemodli Smithová, nejsme ani v cíli."

,,My nemáme cíl Tichošlápku."

,,Zmklni Dvanácteráku!"