Tvoje současnost je moje minulost -Já tě chápu

12. Čau tati

T: Nevím co si viděl, ale já to očividně nebyla. A můžeme se bavit o něčem jiným?
J: Okey.
T: Super.
Jestli jsem náš vztah teď podělal tak jdu skočit z mostu. Ale to by bylo dost blbý, protože by se moje máma musela doma unudit beze mě. No a tak asi radši vymyslím něco trochu lepšího.
J: Šla ta barva včera vůbec umejt?
T: No chvíli to dalo, ale jak vidíš vypadám normálně.
J: No normálně...😂
T: Héj!
J: No tak jako já jsem byl vždycky upřímnej no. 
T: Jako že jsem hnusná?
J: Tak to v žádným případě. Jsi nádherná.
T: Neříkal si náhodou, že jsi vždycky upřímnej?
J: Tohle bylo upřímný.
T: No jen aby.
J: Zeptej se kohokoliv a každej odpoví stejně.
T: Ha ha ha. Můžu se zeptat třeba Pavlíny, jsem si jistá, že řekne, že vypadám jak z vesnice.
J: Pavlína je taa?
T: Ta s tím výstřihem.
J: Jo už vím. No tak, ale já myslel někoho chytřejšího.
T: Takže se mám zeptat sama sebe?
J: Bože Týno neštvi mě.
T: Já tě neštvu, já tě vytáčím.
J: No tak to je skvělý.
T: No já vím.
Tak to zatím vypadá, že náš vztah je v pohodě, ale stejně musím zjistit co se stalo, nebo co se děje. 
Došli jsme na zastávku kde stejně jako včera čekal Vilda a společně jeli busem do školy. Zase jsem seděl vedle svýho báglu, ale nevadí. 
Už jsme vystupovali z busu a mně začal zvonit telefon. Ale jde hlavně o to kdo se objevil na displeji.
J: Sorry to musím vzít. Za chvíli jsem u  vás.
Odběhl jsem dál od ostatních a zvedl.
J: Čau tati.
Jt: Kde seš? Kde je máma? 
J: Jsme pryč. 
Jt: Okamžitě naklusejte zpátky!
J: Sorry, ale ty víš co si dělal a víš, že my už se vracet nebudem.
Jt: No to teda budete!
J: Čau tati.
Položil jsem to a schoval mobil do kapsy. 
Mohl bych vám tady popsat všechny momentální pocity, ale radši ne. 
T: Kdo volal?
J: Máma. Prej že přijde pozdějc.
T: To volala jen kvůli tomu? Teď?
J: Jop. Asi pak nemá čas já nevím. Nejdem radši.
Rozhodně jim nehodlám říkat důvod proč tady vlastně jsem. Nepotřebuju si zkazit image i před nimi a navíc o tom prostě nechci mluvit.   
Škola probíhala vcelku normálně jako škola, byla to zábava, nuda, zábava, nuda atd. Každej jsme chodil, nebo chodíme do školy a každej to známe. Zvlášť, když na spousta předmětů sedíte sám a čumíte do blba, nebo na Týnu tak je to nudný občas.
V: Máte dneska něco?
T: Asi ne, proč?
J: Hej ty máš něco v plánu. 
V: Znáš mě dobře. No tak je hic jako kráva ještě pořád a ještě pořád je léto tak proč to nevyužít a nezajít do lomu.
J: Tady je lom?
T: Jasně, že je tady lom. 
V: Takže ve tři sraz na zastávce?
T: Okey. 
J: Gut, vezmu něco k jídlu.
T: Já vezmu deku.
V: No a já vezmu překvapení.
T: Hej teď budu furt přemejšlet nad tím jaký máš překvapení to je nefér jako.
J: Jo, přesně.
V: Máte smůlu, ale myslím, že hodinu to vydržíte ne?
J: Nooo.
T: Nevím no.
V: Ale já vím.