Sedli jsme si v busu za sebe a dál si povídali. Jo a koho by zajímalo vedle koho jsem seděl tak na místě vedle mě se usadil můj bágl a předemnou kempil Vilda s Týnou. Doufám, že teď už se mi žárlivost daří krejt dobře. Nemyslím si, že by spolu ty dva chodili, ale kdyby jo tak se jim do toho motat logicky nebudu. Já totiž nejsem grázl.
Pak se Vildy zeptám až s náma nebude Týna. Chápete, nechci aby hned věděla že jí chci sbalit.
Ne že bych se do ní zabouchl to přímo ne, ale prostě mě přitahuje.
V: Tak jak se ti líbí nová škola?
J: No na Brno to nemá, ale ujde to.
V: Teprve počkej až to poznáš vevnitřt.
T: Bude se ti tady líbit.
J: Hraje se tady za Slunečnou vůbec fotbal?
T: Myslíš nějakej profesionálnější?
J: Jop.
V: Hraje. Jestli se chceš přidat tak myslím, že jim ani nebudeš muset ukazovat co umíš.
J: To jsou tak zoufalý?
V: Mají v týmu jen dvanáct lidí takže je to celkem náročný.
J: Myslím, že se jim budu hodit.
T: V Brně si hrál?
J: Tak trochu.
Sporty mi vždycky šly to se přiznám, ale fotbal nejvíc. Ne že bych se tím chtěl živit, spíš mě prostě jen baví týmový sporty.
T: V tom případě se dneska zajdem mrknout na trénink.
Usmála se a vešli jsme do vestibulu místního městskýho gymplu.
J: Kudy je ředitelna? Prej si mám vyzvednout učebnice či co. A mimochodem budu chodit s váma do třídy že jo?
T: Je tady jen jeden prvák neboj.
J: Gut. Tak se uvidíme.
Mrkl jsem na ně a vydal se směr, který ukazovala Týny ruka.
...
Jako zázrakem jsem se tam dostal bez toho abych se někoho jak debil ptal kudy jít.
Dokonce jsem i zaklepal což je u mě dost zázrak.
Ř: Dále.
J: Zdravím, Janek Linhart.
Ř: Dobrý den, vím o vás. Učebnice jsou támhle na stole ty si vemte a vaše třída je v prvním patře v rohu. Učitelé o vás ví a řekl bych, že dál si poradíte sám.
J: Díky.
Stěží jsem pobral učebnice a pak mi málem spadly při otevírání dveří, ale mám štěstí a vyvážil jsem to.
J: Naschle.
Řekl jsem ještě rychle a radši šel hledat třídu.
Cestou jsem potkával spousta lidí, některý na mě civěli jak na debila a pak je tu pár holek co se na mě usmívali tím pohledem "jsem volná". Fakt tyhle typy nemám rád. Mám rád spíš holky co je s nima prd*l.
J: Tak jsem zde.
Došel jsem k Vildově lavici. Trošku jsem doufal, že bude sedět sám, ale vedle něj seděl nějakej kluk.
L: Zdar, Lukáš.
J: Janek.
V: Sorry kámo.
J: Pohoda, vzadu je volno?
V: Jop.
YOU ARE READING
Tvoje současnost je moje minulost -Já tě chápu
סיפור קצרJanek jako městský kluk se přestěhuje na vesnici kvůli jeho minulosti a Týna jako vesničanka právě prožívá to co on dřív. Ale ona má výhodu, má Janka...
