IV. Tým

73 11 2
                                    

Když jsem se probudila, zjistila jsem, že pořád ležím na gauči v obýváku. Vstala jsem abych se podívala kolik je hodin. Bylo kolem sedmé večer, tudíž ještě nikdo nespal. Zašla jsem si do kuchyně pro něco k jídlu, po ranním boji a celoodpoledním spánku mi vyhládlo.

Zajímalo by mě kde všichni jsou. V kuchyni, až na pár sloužící, nikdo, v obýváku, nikdo, na zahradě, nikdo. Rozhodla jsem se proto prohledat i vrchní pokoje.

Našla jsem je všechny tři v jednom pokoji. Sophie zrovna mluvila s dvěma příchozími, kteří byli zřejmě zbytek týmu.
,,...chce ať se vydáme na výpra...Dyso." Sophie mi naznačila, abych si přisedla.
,,Tohle jsou Dante a Zhalia." Asi třicetiletý muž s hnědými vlasy a tmavo-žlutým pláštěm mi podal ruku. ,,Těší mě."
,,Nápodobně."
,,Jsi Dysnomie, viď? Metz mi o tobě už říkal."
,,Aha."
,,Takže, abych to dokončila, " ujala se znova slova Sophie ,,Metz chce abychom se co nejdříve vydali na výpravu za novým Titánem?"
,,Ano."
,,Dobře. Jen, dejme Dyse ještě alespoň tři dny aby se naučila trochu víc kouzel." Byla jsem ráda že mi Sophie chtěla dát trochu víc času než půjdeme na výpravu. ,,To mi připomíná že jsi nám ještě neřekla co se stalo ráno." No jo no, co se dá dělat.

,,...proto jsem se sem dostala tak vysílená." Vyklopila jsem jim celé ráno.
,,Hm, takže jsi porazila hned čtyři členy organizace?" Zeptal se Dante.
,,No, já je neporazila. Spíš jsem jim utekla."
,,Podle mě to byl i tak dobrý výkon na to že ti to předtím ještě nešlo." Zastala se mě Sophie. ,,A vyvolat Titána hned na poprvé když ho potřebuješ."
,,S trochou tréninku z ní bude dobrá hledačka." Přidal se Lok.
,,Uvidíme jak si povede na výpravě." Promluvila po dlouhé době i Zhalia.
Ještě chvíli jsme si povídali než jsme šli všichni spát. Sice se mi po odpoledním spánku nechtělo, ale usnula jsem hned. A co jiného se mohlo stát než že se mi zdál další sen.

Stála jsem u jedné budovy, na místě které jsem si pamatovala ze snu. Stál tam kentaur a k někomu mluvil. Byla to blonďatá dívka, v oranžovém tričku, a hned vedle ní stál kluk, sice jsem mu neviděla do tváře, ale hned jsem poznala toho kluka, který mě ve snu zachránil...

_________
_________

Zbylé tři dny jsem věnovala hlavně výcviku. Sophie mě učila historii a kouzla, Lok vyvolávání Titánů ( vysloužila jsem si ještě jednoho titána) a Dante se Zhalii mě učili boj. Tréninku bylo věnováno opravdu hodně času, sice jsem večer byla dost utahaná, ale mělo to jistou výhodu, nezdály se mi žádné sny o nestvůrách, které by se mě snažily zabít. Což znamenalo, že jsem se konečně pořádně vyspala.

Bohužel jsem ale měla vidiny ( teda, všichni, kromě mě, si mysleli že mám vidiny).

Jednou jsem při tréninku vydělá obří létající loď, co měla vepředu hlavu draka. Myslela je si že blouzním, ale když jsem ji pořád viděla věděla jsem že tam ta loď opravdu byla. Když jsem to ale řekla Sophie, chvíli se na mě dívala jak na blázna a potom mi řekla že jsem v tom horku byla moc dlouho.

Nic mě nezabilo a jsem tu s novou kapitolou 😁. Znovu děkuji všem co čtou a svůj názor mi můžete poslat do komentářů. Ráda se poučím.
PS. Nevíte o někom kdo by uměl udělat lepší cover?
- Δυσνομία

Hledačka - dědička krve a moci ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat