Královna mafie

Mrzí mě to...

Ale pak ......

....mě Matt zatáhl za ruku a přitáhl si mě zpátky do svého objetí. Proč tohle dělá?!

,,Mám tě hrozně moc rád Toni" řekl mi když mě hladil po zádech. Cítila jsem že jsem s ním šťastná, a proto to bylo pro mě těžší.

,,Já tebe taky, ale musím to udělat."

,,Rozmysli si to ještě jednou, prosím tě o to" , chtěla jsem mu říct že chci aby tady zůstal, že se s ním nechci rozejít. Ale pak jsem začala myslet na to co by se stalo kdybych to neudělala. Co by se třeba stalo tátovi, mámě nebo klukům, třeba i mě.

,,Mrzí mě to..." , nevěděla jsem co jiného mu mám na tohle říct. Protože ani nic jiného k tomu nejde dodat.

Chytl mě za ramena přitáhl si mě k sobě a začal mě líbat. Bylo to tak dokonalé, že jsem začala spolupracovat. Nemohli jsme přestat, a snad ani nechtěli.

Ale museli jsme se oddělit protože nám docházel kyslík, navzájem jsme si ho kradli.

,,Toni..prosím, neopouštěj mě" , na tebe taky.

,,Už budu muset jít" začala jsem couvat a Matt mě pustil. Nechtěl mě tu držet násilím. Věděl že už názor nezměním a tak to přestal zkoušet.

Ještě jsem před ním chvíli stála a koukala mu do očí. Zdálo se mi že v nich má slzy, ale nic jsem mu neřekla.
Myslela jsem jen na ten polibek, který byl poslední. A já chtěla znovu cítit jeho rty na těch mých. Věděla jsem moc dobře že už bych opravdu měla jít. Konečně jsem se otočila a šla jsem ke dveřím. Vzala jsem za kliku a otevřela je. Ještě jsem se na něj otočila a koukla jsem se na něj. Věnovala jsem mu poslední pohled a poslední úsměv. On mi to oplatil a já se otočila a zavřela jsem za sebou dveře.

V tu chvíli jsem začala brečet, ale potichu aby mě nikdo neslyšel. Chtěla jsem být sama, tak jsem odešla do svého pokoje a zamkla za sebou.

Několik minut jsem brečela a nadávala na celý svět. Ale pak jsem přestala. Vzpomněla jsem si že táta chtěl abych za ním přišla do jeho pracovny.

Utřela jsem si slzy a trochu se upravila.

Hned jak jsem vyšla z pokoje tak jsem zamířila k tátově pracovně. Zaklepala jsem na dveře a čekala jsem až se ozve 'dále'. Pak jsme vstoupila a zavřela za sebou dveře.

,,Co jsi potřeboval?"

,,Proč tak nepříjemně?"

,,Ty se ještě ptáš, já si myslím že to je úplně jasné proč" byla jsem naštvaná a tak jsem pomalu křičela než mluvila normálně.

,,Udělala jsi to?"

,,Ano."

,,To jsem rád a děkuji ti za tvou pomoc" , děkuješ za něco čeho lituji.

,,Co jsi potřeboval, už mi to konečně řekneš?" musela jsem se zeptat znovu, jinak by mi asi neodpověděl.

,,Chtěl jsem ti říct aby jsi si vzala nějaké společenské oblečení. Dnes pojedeme na jednu večeři za mým kamarádem." 

,,V kolik?"

,,V osm ať jsi připravena."

,,Dobře" , nechtěla jsem to dál řešit. Tak jsem odešla z jeho pracovny a šla zpět k sobě do pokoje. Přemýšlela jsem co si mám vzít na sebe.

Nakonec jsem si vzala toto ...

Pak jsem se jen lehce nalíčila a vyšla jsem z pokoje a zamířila jsem si to rovnou ke vchodovým dveřím. Už jsem viděla že tam táta čeká a tak jsem moc nechvátala.

,,Moc ti to sluší Toni" pochválil mi můj vzhled a já jen pokívla hlavou na náznak díku.

,,Co kluci?" zeptala jsem se ho, protože jsem nevěděla co budou dělat oni.

,,Chtěli jet do města, tak jsem jim nebránil."

,,Aha."

Vyšli jsme z domu a nastoupili do auta.

Cesta netrvala nějak dlouho. A byli jsme před známým domem.

------------------
KONEC!!!
Další díl!
Moc děkuji všem kterým se tento příběh chce číst.
Doufám že v tom i nadále budete pokračovat.

SG  ❤️🙈