∆ Delta - Valorant jednodílovky

•Zlomená duše (Sage a Reyna)•

!Příběh obsahuje spoilery do příběhu Závod s časem!
Jednodílovka vysvětluje, proč je Sage tak vyděšená z Reyny, a to přesně moment ve skladišti, kde ji po sedmi letech znovu spatřila.
Příběh popisuje, jak ji Reyna mučila stejně jako Jett a jak ji pomalu ničila, aniž by s tím mohl kdokoliv něco dělat.
Příběh se odehrává sedm let před Závodem s časem, kdy byl Valorant v začátcích a kdy v něm byl jen Brimstone, Breach a Sage.
Také je zde scéna, kde je vysvětleno, proč má Breach kovové paže.
Doufám, že se bude líbit <3!

...

Brimstone se usadil na židli, která stála před postelí, a s viditelnou starostí v očích se podíval na nehybné tělo na lůžku. Sage tam ležela zkroucená do klubíčka, neznatelně se třásla a víčka měla křečovitě zavřená. Bylo jenom otázkou, zda byla omráčená, či jestli tak jenom vypadala a byla při vědomí.
,,Je to čím dál tím horší..." zašeptal Breach zkroušeně a opřel se o rám dveří. Robotické ruce si s největší opatrností založil na hrudi, ale přesto s nimi podivně cukal a očividně je ještě neměl úplně pod kontrolou. ,,Nebude trvat dlouho a Reyna nás zničí."
,,Myslíš teda pozitivně," ušklíbl se Brimstone pochmurně a rukama si promnul oči, jako by se tím mohl zbavit únavy a stresu.
,,Ale aspoň realisticky."
Na to šedovlasý muž neodpověděl. Věděl totiž, že Breach má pravdu: na tak mocnou Radiantku téměř nestačili a už to odnesl i Breach. Zaplatil tu nejvyšší cenu. A kdo z nich bude další na řadě...?
,,Myslíš, že bude Mir v pořádku?"
,,Tak to nevím. Ale..." Breachovi se zlomil hlas a radši sklopil hlavu. ,,Ale doufám, že ano..."
Po jeho slovech v místnosti zavládlo hrobové ticho. Oba muži hypnotizovaně zírali na lůžko, ale žádné velké změny se nekonaly.
Nakonec to Breach nevydržel a potřásl hlavou. ,,Půjdu na chvilku ven, musím si pročistit hlavu."
,,Jasně, v pohodě."
Zrzek odešel a Brimstone si bezhlesně povzdechl. Už byl tak paranoidní, že to chtěl Breachovi ze začátku i vymluvit: co kdyby se mu něco stalo? Sice to bylo nepravděpodobné, ale i tak se bál...
Zkrátka mu to už začínalo lízt na mozek.
Brimstone se postavil a přešel k nedalekému stolku, ze kterého si vzal hrnek s teď už vystydlou kávou a lehce se napil. Přesně v tu chvíli uslyšel, jak se Sage pohnula a potichu zaskuhrala.
Brim překvapeně zamrkal, ale pak na jeden lok dopil zbytek kávy a přiskočil k lůžku, na kterém ležela Sage opřená o lokty a kapku dezorientovaně se dívala kolem.
,,Bože Mirai, strašně si nás vyděsila." Brimstone se k ní sehl a obejmul ji, cítil, jak mu ze srdce spadl obrovský kámen. ,,Jak se cítíš?"
,,Já..." Větu nedořekla.
A v příští vteřině Brimstone ucítil, jak mu cosi prudce zabodla do zad. S výkřikem ji pustil, odskočil od ní, natáhl ruku a ze zad si vytrhl skalpel, jehož celá krátká čepel byla zašpiněná od krve.
Od jeho krve.
Vyděšeně od nožíku odtrhl pohled a podíval se na Sage, chtěl po ní vysvětlení. Toho se ale nedočkal. Místo toho mu skalpel s rachotem vypadl z ruky a on vrávoravě ustoupil. Sage totiž stála vedle lůžka, jako by jí to nedělalo žádné problému, kůži měla podivně bledou a místo jejích tmavě hnědých duhovek Brimstone spatřil jen celé, černé oči. Hlavou trhala ze strany na stranu a ruce střídavě svírala v pěst a opět rozevírala, jako by nevěděla, co má dělat.
Brimstone se i přes fakt, že se nesmírně bál odhodlal otevřít pusu. ,,Mi-Mirai...?"
,,Nejsem Mirai." Sageina tvář se podivně zkřivila a po pár vteřinách si Brimstone uvědomil, že se Sage usmívá. ,,Já ne."
Z pojizdného stolku popadla ostré nůžky a vrhla se na Brimstona. Ten to nečekal, ale i tak se dokázal celkem pohotově obránit. Sageinu ruku, která se k němu blížila s nůžkami sevřel v drtivém sevření a druhou jí chytl za rameno, tak, aby rukou nemohla hýbat. Cítil, jak se třese a jak ledová je, i přes fakt, že před chvílí měla ještě normální tělesnou teplotu.
,,Co to sakra děláš, Mirai?!"
Sage vzhlédla od Brimovy hrudi, kam kvůli výškovému rozdílu celou dobu zírala, a přihmouřila oči. A poté promluvila hlasem, který Brimstone až moc dobře poznával.
,,Zkus hádat..."
Sageiny ruce obalil bledě růžový dým a Brimstone ji ihned pustil, když cítil, jak mu to pálí kůži. Sage nijak neváhala a ohnala se po něm nůžkami.
Trefila se.
Jejich hrot se Brimovi zabodl do nechráněné ruky a Brimstone s výkřikem ucukl, ovšem dalším dvoum bodnutím se neubránil.
A pak se ozvalo cvaknutí kohoutku, výstřel, Sage ztuhla uprostřed pohybu a poté se svezla k zemi. Ve dveřích stál Breach a v kovových dlaních nemotorně svíral uspávací pistoli.
,,Co to doprdele bylo?" vypadlo ze zrzka po tom, co asi deset vteřin zíral na oba jeho přátele, než pistol odhodil na zem a vrhl se ke zraněnému vojákovi na zemi. ,,Brime, co to bylo? Co se tady sakra stalo?! Odskočil jsem si pryč na minutu a nestihnu ani nikam dojít, než tě zaslechnu řvát. Co se stalo?"
Brimstone přijal jeho nabízenou ruku, postavil se a pak hlavou trhl k Sage ležící na zemi. Nůžky stále pevně svírala v ruce, jako by byla připravená každou chvíli vyskočit na nohy a někomu je vrazit do krku.
,,Já... Já nevím. Probudila se, byla lehce zmatená. Tak jsem ji objal, fakt jsem se o ni bál, a pak mi najednou do zad vrazila skalpel."
,,Děláš si srandu?"
,,Bohužel ne. Zeptal jsem se jí, co se děje, ale jenom odsekla něco ve smyslu, že ona není Mirai, popadla nůžky a vrhla se na mě."
Breachovi asi podruhé v životě došla řeč, místo odpovědi se tak jenom opřel o zeď a hlasitě vydechl.
,,Slyšel jsem Reynu. To ona na mě mluvila."
Zrzek vzhlédl a staršímu muži před sebou věnoval odevzdaný pohled. ,,Tak to jsme asi v hajzlu no. Co tím jako chceš říct?!"
,,Já nevím!" Brimstone rozhodil rukama. ,,Asi jí Reyna vlezla do hlavy, jak jsme se o tom jednou bavili!"
Oba se na černovlásku, ležící na zemi, podívali.
,,Není bezpečné ji tu nechávat."
,,Tak co zamýšlíš udělat?" Zrzek na odpověď čekal jen pár vteřin, ale když spatřil Brimstonův pohled, zavrtěl prudce hlavou. ,,Zbláznil jsi se?! Mirai není žádnej kriminálník!"
,,Viděl jsi, co dělala. Nemůžeme ji nechat na ošetřovně a ani v její ložnici, mohla by se dostat ven a někomu něco udělat."
,,Je ti jasný, že se jí to nebude líbit?"
,,Jsem si toho vědom, ale bohužel je to to nejlepší, co teď můžeme udělat. Teď už to totiž závisí jenom na Reyně..."