Perfektní líbánky [Malec] ✓

1. kapitola: Parabátai

„Na tohle bych si dokázal zvyknout." Nadhodí Alec zvesela a nechá se Magnusem opřít o opěrku křesla. „Je dobře, že jsme to nezrušili. Netuším, co bych si v Institutu počal se všemi těmi nedořešenými záležitostmi." Chytí za ruku svého manžela, který mu mezitím, co mluví, hněte ztuhlá ramena. „Až se vrátíme, bude mi na stole ležet..."

„Hromada bezvýznamných papírů, které ti pomůžu vyřešit." Usměje se Magnus a pohladí svého milovaného po štíhlých prstech. „Budeme se na líbánkách zatěžovat prací?"

„Ne, ne, samozřejmě, že ne. To by bylo hloupé." Nadhodí Alec okamžitě a zakloní hlavu, dívajíc se do Magnusových potemnělých očí. Čaroděj se k němu sehne a něžně jej políbí na pootevřené rty, na což runami ověnčený Lovec stínů zareaguje vlastním výpadem k těm nejlákavějším rtům, jaké kdy viděl.

„Neprovokuj mě, Alexandře." Pousměje se Magnus, když ucítí v ústech manželův jazyk. Pomalu k němu přejde zepředu, připravený pokračovat, avšak zastaví ho sám Alec, který uprostřed dalšího polibku bolestně zakňučí. „Jace?"

„Eh, jo." Stiskne si runu, jež ho spojuje s jeho parabátai a na moment přivře oči. „Trápí se." Povzdechne si. „Promiň, že nám kazím chvilku."

„V pořádku, Alexandře, je to tvůj parabátai. Chápu to." Opět se usměje a nechá Aleca několik minut o samotě. Vyrazí po pláži na místo, kde není písek tak strmý a začne svou magií připravovat překvapení pro svého milovaného.

Spokojený výraz se mu uhnízdí na tváři, když se vrací na terasu, kde v křesle sedí Alec s hlavou opřenou o pravou ruku. Působí, jako by spal, ale Magnus moc dobře ví, že pouze velice systematicky přemýšlí.

„Bílé nebo červené víno?" Alec k němu zvedne oči a uchechtne se.

„Bílé." Magnus kývne a přivolá si do dlaní omotanými magickými vlákny sklenky s bílým vínem. Jednu podá svému muži a druhou si nechá. Alec se pomalu postaví a vděčně se na Magnuse podívá.

„Na nás?"

„Na nás." Odpoví Lovec stínů úsměvně a oba se napijí, načež mladší odloží zpola vyprázdněnou sklenku na stolek vedle křesla. Magnus jej chytí jemně za ruku a vede ho na pláž.

„Máš něco v plánu?"

„Mám spousty plánů." Odpoví na jeho otázku čaroděj a zastaví se s ním uprostřed vytvořeného pódia. Být čarodějem má jisté výhody a Magnus by si neuměl bez své moci život představit.

„Nikdy mě nepřestaneš překvapovat." Chytí Magnuse za ruku a ten těsně před tím, než jej chytí za bok, magicky zavlní prsty a spustí pomalou hudbu, jež jim hrála na svatbě. Popadne Aleca za bok a ten jej napodobí, zatímco se pomalu vlní do rytmu znějící hudby.

„Magnusi, mám strach o Jace." Položí hlavu na mágovo rameno. „Od doby, co Clary ztratila Zrak, není ve své kůži."

„Divíš se mu? Ztratil tu, pro kterou nejvíce bojoval. Musíme doufat, že časem budou Andělé milosrdní." Alec si povzdechne a nechá Magnuse s ním udělat otočku. Chytí se jej za krkem a zakloní se, načež jej Magnus zlehka políbí. „Tvůj parabátai to zvládne."

„Kéž bys měl pravdu." Vrátí se do předchozí pozice a Alec se spánkem opře o ten Magnusův. Bez zbytečných slov si vychutnávají hudbu a poslouchají její doznívající tóny.

„Cítím jeho zármutek. Možná,..." řekne Alec, když hudba utichne. „možná byla chyba odjíždět na líbánky. Jace..."

„Hej, hej." Přiloží mu Magnus ukazováček na rty. „Jace bude v pořádku. Pokud chceš, zítra pošlu zprávu Isabelle." Alec polkne, načež souhlasně zamručí. „Alexandře, nikdy jsem se s nikým neoženil. Nevěřil jsem, že se to někdy v budoucnu stane, ale ty..." pohladí jej po tváři. „Pro tebe tu budu vždy. Jsi můj, stejně jako já tvůj, jak jsme si slíbili při obřadu a cokoli se bude dít, má láska k tobě bude věčná." Alec se usměje a v očích se mu zatřpytí slzy.

„Miluju tě, Magnusi." Láskyplně mága obejme a položí svou hlavu na jeho rameno.

„I já tebe, Alexandře."

---

Zdravíčko lidičky! Nedávno jsem shlédla celou sérii Shadowhunters a bylo mi jasné, že dříve či později na Aleca a Magnuse musím napsat nějakou chuťovku. Tak tady je♥.

Několik informací:

1) kniha bude mít přesně 14 kapitol

2) části budou dlouhé v rozmezí 400-650 slov

Snad se vám bude příběh líbit. Je to poprvé, co píši knihu v přítomném čase a upřímně už to raději zkoušet pro příště nebudu. Je to o hodně těžší - zvlášť, když jsem doteď psala příběhy jen v minulém tvaru.

Užijte si čtení a nezapomeňte se také podívat na můj profil, kde naleznete mnoho fanfikcí na Harryho Pottera, MARVEL, ale i mou vlastní tvorbu♥.