„Rozešla jsem se s Erickem.” pronesla jsem při nedělní večeři. Angela se na mě tázavě podívala. „Už v tom nebyla láska.” vysvětlila jsem. Chápavě přikývla. „Tak to si tu ještě nějakou dobu pobudeme.” odvětila jen. Zbytek večeře proběhl v tichosti.
„Tohle musíš vykrátit s tímhle a sečíst s tímhle, rozumíš?” vysvětlovala jsem a ukazovala Sandře v příkladu. V úterý jsme se dohodly, že půjdeme ve středu do kavárny, kde je klid, takže jí budu moct v klidu doučovat. „A jó!” vykřikla nahlas, až se na nás otočili ostatní zákazníci. „Prosím tě neřvi,” špitla jsem na ni, „jsem ráda, že už to chápeš.” Seděly jsme tam už hodinu a půl, takže už jsem byla mírně nervózní, když to nechápala.
Chvíli jsem jí ještě vysvětlovala nějaký příklady a pak už jsme si jen povídaly. Ze začátku o Erickovi, pak Sandra změnila téma na Patrika, což je ten kluk z párty. Teď spolu chodí.
Dál jsme si povídaly, když přišel nový zákazník. Krásná dívka. Měla krásné dlouhé až téměř bílé blond vlasy, šedé oči a ten nejkrásnější úsměv, jaký jsem kdy viděla. „Hej, vnímáš mě? Země volá Ash!” mávala mi Sandra před obličejem. „Co? Jo, promiň.”, byla jsem zmatená. „Patrik mi napsal, takže už půjdu.”, začla se oblíkat, „Ale děkuji. Konečně tomu aspoň trochu rozumím. Tak pa. Uvidíme se ve škole.”, poděkovala a odešla.
Když jsem se ohlídla, viděla jsem Sandru odcházet. U pokladny čekala ta blondýnka, nejspíše na svoji objednávku. Když jí ji donesli, rozhlížela se po volném místě, a když se podívala mým směrem usmála se. Rozešla se mým směrem a celou dobu de usmívala. „Smím si přisednout?” promluvila božským hlasem. „Jistě.” odpověděla jsem jí.
Povídaly jsme si, ale po chvíli jsem musela jít domů, chtěla jsem pomoct Angele s úklidem. Ale za tu chvíli jsem zjistila pár informací. Je jí 17 a bude chodit na naši školu do druháku. Zapomněla jsem se jí zeptat na jméno, ale naše škola není tak velká, takže ji nebude tak složitý najít.
Ale od té doby, co vešla dovnitř, jsem měla zvláštní pocit. Jako by nebezpečí i klid zároveň. Musím přijít na to, co je to za pocit a proč jsem ho měla.
ČTEŠ
Devil's daughter
Fantasy„A co ty, co chceš dělat po škole?" „Myslela jsem si, že se vrátím domů, ale očividně to nebude tak lehký.." „A kde vlastně bydlíš?" „V Pekle." Mé odpovědi se začla hlasitě smát. Ahoj, jsem Ash a toto je můj příběh.
