Smrtí políbená

nepříjemnosti pokračují

Juliet trávila druhé pololetí daleko uvolněnější, než si dokázala představit. Ráno vstávala s východem sluníčka, uvařila si čaj nebo kávu, udělala si jednoduchou snídani a usadila se na pohovku, kde na ni čekala již kniha, kterou si koupila, společně s pěti dalšími, v mudlovském světě. Jedna z nich byla detektivka, další dvě byly velmi obsáhlé romány,  další byl deník a poslední dvě byli již historické knihy.

Když byla zrovna doma a nečetla knihy, stihla mít ještě několik výstupů se svou zemřelou matkou kvůli tomu, že by se měla vrátit do školy. Juliet jí však vzdorovala a nehlo to s ní ani o píď.

Ven se chodila podívat každý den. Neo by jí to neodpustil. I když již byl úplně zdraví, Juliet mu nechala malý přístřešek, no dobře, spíš takovou malou stáj, která byla vystlaná slámou. Tam Neo vždy přišel na večer, aby si mohl zdřímnout. Juliet tam za ním kolikrát večer přišla a lehla si na jeho buclaté bříško. Často však si sedla k jeho hlavě, tu si dala do klína a hladila ho po ní. Při tom mu potichu zpívala a tak Neo spokojeně usínal.

Sometimes when I think of her name
When it's only a game
And I need you
Listen to the words that you say
It's getting harder to stay
When I see you...

Zpívala pořád jednu a tu samou písničku. Neovi se však líbila, tak spokojeně se na Juliet díval.
--------------------------------------------------------
,,Dnes budu chtít, abys šla se mnou na schůzi řadu," ozval se kus od Juliet dobře známí hlas. S leknutím sebou škubla a Neo se naštvaně podíval, co se to děje. ,,Proč?" protáhla bez nadšení Juliet a vstala. Brumbál však nic víc neříkal a tak Juliet se neochotně vydala se převléct.

Když došla do svého pokoje, zadívala se na místo, kde měla schovanou truhličku, kterou směla otevřít až tehdy, kdy bude smířená s tím, kdo vlastně je.

Po chvilce zakroutila hlavou a šla se převléct a přečesat. Neochotně se na sebe podívala do zrcadla. I když byla šťastná, že je pryč ze školy a má téměř svobodu. Poslední dobou nemohla pořádně spát a to se na jejím vzhledu podepisovalo. Spánkové problémy si však způsobila sama. Spánku se vyhýbala. Měla strach usnout. Nejdříve sama odmítala spát, později se však začala budit spocená, protože se jí začaly zdát noční můry, které všechny byly na stejném principu, avšak přesto byly jiné. Jakmile usla, po krátké době se však vždy probudila. Každý den nenaspala víc než tři hodiny...

,,Už jsi přemýšlela nad tím, kdy se vrátíš do školy?" zeptal se jí Brumbál, když Juliet se vedle něho neochotně vlekla po ulici k ústředí řadu. ,,Co? Ne. Nebudu se tam vracet," odvětila Juliet. ,,Ani kdyby tam už paní profesorka Umbridgeová nebyla?" ptal se dál Brumbál a přitom pomalu otvíral dveře do domu. ,,Tu cukrovou vatu mi ani nepřipomínejte a ne, tam už se nikdy nevrátím," odvětila Juliet a následovala dál Brumbála do místnosti, kde vždy probíhaly schůze Fénixova řádu. Někteří členové tam již byli-Weasleyovi, Sirius Black, Remus Lupin a Tonksová, Alastor Moody. ,,Přeji všem krásný podvečer," usmál se na celou místnost Brumbál. ,,To teda není moc hezký, když člověk musí zase někde lítat," mrmlala potichu za ním Juliet. ,,Co ta tu zase dělá?" zeptal se okamžitě Moody, když uviděl Juliet. ,,To bych taky ráda věděla," řekla mu na to Juliet. ,,Juliet! Rádi tě vidíme," ozvala se paní Weasleyová a ostatní přitakali. ,,Juliet plánovala útok na paní Umbridgeovou, tak se potřebovala trochu provětrat," usmál se Brumbál a naznačil Juliet, aby si sedla, což neochotně udělala. ,,Umbridgeová? To se ti ani nedivím. Cos vymyslela? S tím ti rád..." ,,Siriusi!" zarazil ho pan Weasley. To už se tam objevili i další členové řádu. ,,Ron nám psal, že jsi odešla ze školy hned poté, co si prý měla něco s Umbridgeovou," řekl pan Weasley. V místnosti se objevila profesorka McGonagallová a Snape. ,,To je také další problém. Paní Umbridgeová se rozhodla Juliet vyloučit, jenže nebyla ani její kolejní ředitel nebo ředitel školy, takže její vyloučení je vlastně neplatné a tím pádem se tam může Juliet vrátit," pokračoval Brumbál a Juliet neodolala, aby ho neprobodla pohledem. ,,Říkám vám to už asi po páté. Ne, nebudu se tam vracet," odsekla Juliet a založila si uraženě ruce na prsou. ,,Jak myslíš...takže můžeme začít?" zeptal se Brumbál, když se objevili poslední členové řádu.

Brumbál tam opět začal řešit to, co vždycky. Juliet měla hlavu podepřenou rukou, která jí ležela na stole. Vedle ní se neochotně posadil Snape. Netvářil se o nic víc nadšeně než Juliet, což ale u něj bylo naprosto normální se tvářit jako ten nejkyselejší citrón světa.

Juliet se však povedlo usnout při Brumbálově výkladu. No dobře, nebylo to na dobu delší než dvě minuty. Probudilo ji až to, když jí hlava začala klesat ke stolu.

,,...takže tím bych považoval dnešní schůzi za ukončenou. Můžete odcházet," řekl Brumbál a několik členů se hned vydalo pryč. Juliet se už už chtěla zvednout a vydat se pryč, ale Brumbál ji zarazil. ,,Ty tu ještě chvilku zůstaň, Juliet," nařídil jí Brumbál. Juliet protočila očima. ,,Juliet. Řekni mi jeden jediný důvod, proč se nechceš vrátit do Bradavic," zeptal se Juliet Brumbál. S ním tam zůstala ještě profesorka McGonagallová, Snape, Sirius a Remus. ,,Chcete důvod? Umbridgeová. Malfoy. Parkinsonová. Potter..." ,,Rodiče by si nepřáli, abys nechodila do školy," ozval se Lupin. ,,Jak můžete vědět, co by si rodiče přáli? Oba jsou už patnáct let mrtví!" postavila se vzteky Juliet. ,,To by stačilo, Juliet," zarazil ji Brumbál. Juliet se uraženě posadila. ,,Do školy se tedy vrátíš na začátku školního roku a bez odmlouvání," zarazil ji opět Brumbál, když chtěla něco namítat. ,,Ale vždyť toho bude muset tolik dohnat," zasáhla do toho McGonagallová. ,,Od Umbridgeové? Pochybuju," procedila mezi zuby Juliet. Snape se nenápadně ušklíbl. ,,Ujišťuji vás, Minervo, že Juliet by se mohla stát klidně hned studentkou posledního ročníku a nezaostávala by," zastal se Juliet Brumbál. ,,Ovšem školu musí dodělat. Vyloučena byla neprávoplatně," pokračoval Brumbál. ,,A to řekl kdo?" neudržela se Juliet. ,,Potterová! Nebuďte drzá," zavrčel Snape. ,,Juliet," začal opět Brumbál ignorující Snapeovo napomenutí. ,,Proč děláš všechno proto, aby jsi se nevrátila do školy?" ,,Jsem už prostě taková, ale lidé se s tím nechtějí smířit," pokrčila rameny Juliet...

Za nedlouho se Juliet přemístila Brumbálem zpět do domu u jezera. ,,Měla by ses jít pořádně vyspat," řekl jí Brumbál. ,,Minule jste mi neodpověděl na otázku," ozvala se však Juliet, když se Brumbál chtěl vytratit. Dlouze se však na ni podíval a poté zmizel.