VA-Osudové setkání

Osudové setkání 36

I když byla Rose stále v bezvědomí, tak podle doktora byla zatím z toho nejhoršího venku. Díky Lisse se jí rána zahojila a zůstala po ní jen sotva patrná jizvička. Dítě podle doktora prospívalo dobře. Kontroloval ho každý den za pomoci ultrazvuku a když ho Dimitri spatřil poprvé, tak mu začali slzet oči. To je jeho dítě! Jeho a Rose. Jejich..."Dimitri, je čas."Společně s Ibrahimem a mužem, který se představil jako Everald Platt, rodinný právník, zasedly za stůl v soudní síni, kde byli jako zástupci poškozené..pff! Poškozená...snažila se jí zabít a bude označována jen za poškozenou.Nelíbila se mu představa, že se bude jejich soukroumí probírat u soudu, ale Natasha musela zaplatit za to, co jim provedla. Rose a jejich děťátku."Předvoláváme k výslechu obžalovanou Natashu Ozerovou."To bylo poprvé, co ji spatřil od toho dne, kdy ji Mason přinesl v bezvědomí. Celou od krve Rose. Vypadala bledá a měla kruhy pod očima. Na rukou a nohou měla těžké pouta, která byla řetězem napojená na tlustý kožený opasek kolem jejího pasu. Pohrdavě ho sledovala a pak mu poslala vzdušný polibek z čehož se mu zvedl žaludek. Jak se vůbec opovažuje?!"Slečno Ozerová, vypověďte soudu, co vás vedlo k pokusu o vraždu.""S radostí. Začnu tedy o začátku. Před lety jsem se poznala s Dimitri Belikovem a okamžitě jsem se do něj bezhlavě zamilovala, ale on měl oči pro Rosemarii...""Dejte do zápisu, že obžalovaná mluví o své oběti, Rosemarii Mazur-Hathawayové.""...on si to ani neuvědomoval, protože ji v tu dobu bral spíš jako svoji další mladší sestru. Ale já jsem to viděla. Způsob jakým o ní mluvil...to nebyla sourozenecká láska a ani jen obyčejné přátelství. Strašně mi to vadilo a snažila jsem se získat si ho jen pro sebe, ale nebyla jsem úspěšná. Přesto jsem se nevzdávala a doufala jsem a doufala, že ho nakonec zlomím. Před časem jsem nakonec uspěla a získala jsem ho. Byla jsem, tak šťastná, ale pak se to pokazilo. Po tom incidentu ve Spokane se se mnou rozešel a běžel za ní....""Prosím do zápisu, že obžalovaná mluví o studentském přepadení doupěte strigojů ve městě Spokane kde Rosemarie Mazur-Hathawayová riskovala vlastní život, aby zachránila své přátele a zabila při tom dva strigoje ještě před složením Slibu.""..Neřekl mi to přímo, ale já jsem to věděla a neměla jsem jí za to ráda, ale dokud nebyli spolu, dalo se to vydržet. Tak jsem se nebzdávala naděje. Pořád jsem doufala, že když budu šikovně naléhat, tak se jí vzdá a vrátí se ke mně, ale nestalo se tak. Nenápadně jsem ho upozrňovala na její věk, na fakt, že je to jeho studentka...že spolu nikdy nebudou moci mít děti a že by si Rose zasloužila šanci na to být matkou...že mu musí být jasné, jak skvělou matkou by byla. A že i když si teď myslí, že děti mít nechce, jednoho dne je bude chtít a pak už ho nebude chtít a půjde za nějakým morojem, který jí je dá. Nezabralo to, bylo mu to jedno. Jediné, co chtěl byla ona a to jsem nemohla dovolit. Jezdila jsem ke dvoru a snažila jsem se udělat cokoliv, abych jejich vztah zničila. Jenže pokaždé to nevyšlo a jejich vztah se vždycky o to víc prohloubil. Čím větší ránu jsem jejich vztahu nasadila, tím větší láska mezi nimi vznikala. Byla jsem z toho vzteky bez sebe. Ale pořád, pořád tam někde uvnitř mě klíčila malá naděje na úspěch. Dokud jsem je neviděla. Pak jsem věděla, že je musím rozdělit, silou bude-li to třeba.""Kdy jste je viděla?""Před časem jsem je viděla, jak spolu spali přímo na pozemku akademie. Studentka a její učitel."Ozvalo se šokované zalapání po dechu a on slyšel jak si o něm šuškají, ale bylo mu to jedno."Pokračujte.""Byla to náhoda, že jsem je spatřila. V tu dobu jsem pobývala na akademii v jedné staré strážcovské chatce. Nikdy jsem neměla ráda ty snobské morojské domy plné všech možných zbytečných serepetiček. Vracela jsem se zrovna od mého synovce Christiana, když jsem zaslechla hádku. Jednou z těch osob byla Rosemarie. Její hlas bych poznala všude. Pokaždé, když jsem jí zaslechla, tak jsem měla chuť jí jednu vrazit. Na někoho křičela a bylo poznat, že je to milenecká hádka. Doufala jsem, že když bych jí viděla s někým, tak bych mohla ukázat dimkovi, že pláče na špatným hrobě, že jeho sladká Rose, nikdy nebude jeho, protože to táhne s někým jiným a pak bych ho získala pro sebe, když by byl smutný kvůli ní. Jenže, když jsem k té chatce došla, abych se podívala, kdo je ten na koho ječí, tak jsem viděla, jak jí povalil na postel, aby se nemohla bránit a křičel na ni ať se uklidní. Že miluje jen jí a nikoho jiného a pak jí políbil. Zlomilo mi to srdce. Plakala jsem a nemohla od toho výjevu spustit oči..."Dimitri se napnul a Ibrahim si všiml lehké červeně na jeho lícních kostech. Takže je něco, co ho dokáže viditelně uvést do rozpaků?"..odešla jsem až když oba spali a tehdy jsem se rozhodla, že pokud ho nezískám do jejích závěrečných zkoušek, tak se jí nadobro zbavím. Když nebude můj, tak její rozhodně ne.""Co jste udělala pro to, aby jste ho získala?""Musela jsem na to jít chytře. Očividně mě neposlouchal a fakt, že riskoval zavření mě utvrdil v tom, že slova stačit nebudou. Přemýšlela jsem, co udělat, když mi Christian řekl o té oslavě, kterou chystají pro tu malou couru a tehdy jsem na to přišla. Pokud by nás dva načapala, tak by jí to zlomilo její srdíčko a už by ho nikdy nechtěla ani vidět a neposlouchala by nic z toho, co by jí chtěl říct. Navíc její táta by se postaral o to, aby se k ní nemohl ani přiblížit a pak by byla moje šance. Jenže jak to udělat?Dimitri je původem rus a má skvělou výdrž, takže opít by se mi ho nepodařilo. Střízlivý by se se mnou nevyspal a rozhodně ne na její oslavě narozenin a já potřebovala, aby to udělal. Aby ona a všichni viděli, že je můj. Všichni by byli na něj naštvaní, že jí ublížil tak strašným způsobem a před ní by o něm špatně mluvili a tak jí utvrzovali v tom, že se mu má vyhíbat a neposlouhat nic z toho, co jí říká. Jenže jak to udělat? Řešení se pak oběvilo jako boží znamení. Afrodiziakum.Sehnala jsem si to nejsilnější, co jsem mohla a pak jsem si ho vzala sebou na ten večírek. Oblékla jsem se, co nejvýzívavěji a pak jsem ho zamíchala do pití které jsem dala Dimitrimu a chvilku jsem počkala až začne působit než jsem na něj začala dorážet, jenže to nemělo takový účinek jaký jsem čekala. Pořád se zajímal jen o ni a tak jsem to zahrála, tak aby mě musel doprovodit na pokoj a samozřejmně tak aby nás ona viděla. Viděla nás a já se tetelila blahem. Stačilo ho jen dostat do postele a udělat mu několik viditelných značek. Tak by jí bylo okamžitě jasné, co se stalo a poslala by ho do háje. Pokud bych neotěhotněla, tak jsem měla v plánu nechat se oplodnit a pak by už byl můj. Nikdy by nedovolil, aby jeho dítě vyrůstalo bez otce.Jenže to nevyšlo. Odvedl mě k chatce, ale zase rychle odešel. To mě vytočilo a když jsem se trohu uklidnila, tak jsem se chtěla vrátit a prostě se na něj vrhnout. S tolika afrodiziakem v těle by se nemohl držet zpátky, ne když by po něm vystartovala šikovná ženská, která by ryche odvedla jeho pozornost a afrodiziakum by dokončilo zbytek."No to si snad dělá srandu! Tušil, že jeho touha po Rose toho večera nebyla normální, ale že by byl nadrogovaný ho ani nenapadlo."Když jsem došla, tak byl domek, kde se konala oslava zamčený a tak jsem se podívala oknem a viděla je na stole. Věděla jsem, že se v něm skrývá hodně vášně, ale vždy jsem chtěla, aby ji směřoval na mě a ne na ni. Vařil se ve mně vztek a v tu chvíli jsem věděla, že musí zemřít. Mohla jsem si na ni někoho najmout nebo ji otrávit....cokoliv co by mě neprozradilo, ale věděla jsem, že mi to nebude stačit. Pokud jsem jí měla zprovodit ze světa, musela jsem ji zabít sama. Jenže, jak to udělat? Chtěla jsem se dívat, jak bude umírat, ale věděla jsem, že pokud na ni zaútočím jen tak, tak mě vzhledem k jejímu výcviku snadno přepere. A pak odpověď zase přišla sama od sebe. Během její zkoušky měla být sama v tmavém tunelu, kde měl být schovaný strážce a přepadnout ji ve tmě. Tak jsem ho na něj použila nátlak a on odešel. Schovala jsem se na jeho místo a připravila jsem si nůž. Hned jak procházela, tak jsem vylezla z úkrytu, ale zaslechla mě. Jenže už bylo pozdě. Ve chvíli, kdy se otočila, tak jsem jí vrazila nůž do břicha. Přemýšlela jsem o tom fakt dlouho a usilovně a přemýšlela jsem jestli vykřikne. Chtěla jsem, aby vykřikla bolestí, aby to poslední, co z ní vyjde byl výkřik bolesti. Aby než zemře cítila stejnou bolest jako byla ta, kterou mi způsobila. Jenže nevykřikla a tím mě naštvala. Tak jsem otočila nožem v ráně, ale stejně nevykřikla. Poté jsem slyšela kroky a tak jsem utekla. Jenže Mason se mě vydal chytit. Věděla jsem, že nemůžu dovolit, aby mě chytil, ale byl silnější než jsem čekala. Pořád na mě křičel, že za to, co jsem provedla zaplatím a tak jsem ho musela zabít taky, ale vyhrál a když jsem se probrala, tak už jsem byla v cele.""Prosím o zapsání, že se obžalovaná přiznala k pokusu o vraždu.""To je jediné, co vás zajímá?! Spal se studentkou! Opakovaně!""Na to také dojde. Vemte obžalovanou na lavici obžalovaných.""Pokud dovolíte, ctihodnosti. Měl bych na obžalovanou několik otázek.""Prosím.""Děkuji. Slečno Ozerová, odpovězte mi prosím na pár otázek. V první řadě nám povězte, jak jste si mohla myslet, že vám to projde.""Použila jsem nátlak na svého strážce, který by potvrdil, že byl se mnou v mém studiu, kde jsme balili věci na plánované stěhování.""Uvědomujete si, že je to nelegální?""Ano, ale byla jsem ochotná to riziko podstoupit.""Dobře, ale zřejmně jste netušila, že vaše snaha byla zbytečná.""Co se tím snažíte říct?""Zřejmně vám to nebylo známo, ale vaše snaha obžalovat mého klienta je zbytečná. Nejen, že to není oficiální zaměstnanec školy, takže není učitelem a tím pádem Rosemarie Mazur-Hathawayová není jeho studentkou a tím pádem jejich počínání není nezákonné a tím pádem ani jednomu z nich nehrozí právní postih. Ale také mám právně ověřenou zásnubní listinu podepsanou otcem Rosemarie a matkou Dimitriho Belikova.""Zásnubní smlouvu?! Co je to za kravinu? O tom by snad něco věděl! Tím pádem by mi to řekl a věděla bych to! To jste si pořídili jako pojistku!""Ctihodnosti, rád bych poukázal, že zmíněná smlouva je přiložena soudu k nahlédnutí jako důkaz číslo 7. Je datována k 1. únoru roku 1997.""1997?! Byli to děti!""Ano, slečno Ozerová. Jako právník, který tuto smlouvu sestavoval jsem si tohoto faktu vědom. Ptal jsem se pana Mazura zda si je jistý, že tohle chce a bylo mi řečeno, že nikoho lepšího by pro ni nezískal. Že ze způsobu jakým se na ni dívá a stará se o ni je jasné, že by miloval i zem po které chodí a to je přesně to, co pro ni vždycky chtěl a pokud tahle zásnubní smlouva to zajistí a pojistí, chce, aby byla sepsána. Aby měla Rose šanci mít svůj šťastný konec s mužem u kterého si byl jistý, že ho bude jednoho dne milovat. Až si to konečně uvědomí.Ctihodnosti, jako právní zástupce rodiny Mazur a strážce Dimitriho Belikova žádám nejtvrdší možný trest pro Natashu Ozerovou za pokus o dvojnásobnou vraždu...""Dvojnásobnou?! Co to tu melete za sračky?!""Uklidněte se, slečno Ozerová, nebo vás nechám zklidnit ostrahou. Právní zástupce, vysvětlete.""Ano, dvojnásobnou, slečno Ozerová. Pokus o úkladnou a promyšlenou vraždu slečny Rosemarie Mazur-Hathawayové, snoubenky Dimitriho Belikova a jejich dítěte.""Dítě?! Jsou to dhampíři! Nemohou mít děti! Chcete říct, že jen stačilo zjistit s kým se kurvila, abych je od sebe navždy oddělila?!""Pozor na jazyk!""Klid, pane Belikov. Ano, zdá se to jako nesmysl a je to velmi málo známý fakt, ale podařilo se nám získat několik prokazatelně správných zápisů dětí narozených dvoum dhampírům. Podle testů udělaných v nemocnici je otcem nenarozeného dítěte Rosemarie Mazur-Hathawayové, strážce Dimitri Belikov. Její snoubenec.""To nemůže být pravda! Ta coura měla umřít! Doufám, že v tý nemocnici zdechne i s tím spratkem, co ho v sobě nosí! Měla jsem jí probodnout srdce jak jsem plánovala a nenechat ji tam trpět v bolestech!"Soudní zřízenci ji složili na zem, kde jí píchli sedativa na zklidnění a znovu jí usadili."Soud se teď odebere k projednání a rozhodne o trestu pro obžalovanou. Soud se odročuje do zítřka."Byl na nervy, ale pan Platt ho ujistil, že to dobře dopadne. Moc tomu nevěřil, ale doufal v to. Pro svoje uklidnění se přesunul do nemocnice na pokoj jeho Rose. Doktor mu vzhledem k faktu, že je její snoubenec a otec dítěte dovolil navštěvovat je na pokoji. Jak se stalo jeho zvykem, dal nejdřív jemný polibek jí a pak zlehka políbil její bříško a pohladil ho."Ahoj, lásko. Jsem tady s tebou a budu tady s tebou každý den, dokud se neprobudíš a pak už budeme spolu do konce života. Jen ty a já a to malé. Prosím, probuď se."Zůstal u ní dokud nenastal čas soudu, kdy zasedl vedle svého budoucího tchána. Byl na něj sice naštvaný, že mu o tom nikdy neřekl, ale nemohl se na něj zlobit dlouho. Vždyť mu přece chtěl dát jeho dceru za ženu."Posaďte se. Po dlouhém a celkem jednoznačném diskutování se porota schodla na tom, že Dimitri Belikov, vzhledem k faktu, že je snoubenec slečny Hathawayové a tudíž není a nikdy ani nebyl zaměstnancem akademie a učitelem poškozené...tudíž nemůže být z ničeho obviněn a tudíž obvinění vznesené obžalovanou nemá žádnou váhu. Dále se soud jednohlasně schodl na tom, že obžalovaná Natasha Ozerová se schledává vinou v plném rozsahu všech obviněných a odsuzuje se k doživotnímu trestu ve vězení Tarasov. Bez možnosti odvolání nebo možnosti žádat o zkrácení trestu nebo podmínečného propuštění.""Ne! Ne! To nemůže být pravda! Takhle to nemělo skončit!""Odveďte ji!""Doufám, že chcípne, Dimitri! Doufám, že příjde o toho spratka a vy oba budete trpět!"Jediné, co ho zastavilo před tím, aby vstal a ublížil jí, byla ruka na té jeho, která patřila Ibrahimovi."Nestojí ti to za to. Je konec, měl bys jí za Rose. To je teďka důležitější. Já se postarám o zbytek."Přikývl a vyšel ze soudní síně, aby se mohl přesunout do nemocnice za jeho milovanou. Jen, co vešel přiběhla k němu sestřička."Strážce Belikov, vaše snoubenka...ona...""Co je s ní?!"