VA-Osudové setkání

Osudové setkání 29

"Asi bych měl, ale nelituju. Bylo to to nejlepší, co mě potkalo a pokud si nepohneme, tak nestihneš vyučování.""Z toho se stejně nevyvlíkneš.""Vím, ale ty se teď budeš muset soustředit na zkoušky. Nepřej si mě jestli nebudeš nejlepší v ročníku.""Co? Dáš mi na holou?"Cítila z něj jeho neklid a zasmála se. Když může trápit on jí, může i ona jeho.Věděla, že by měla dávat pozor, ale absolutně se nedokázala soustředit. Ten výklad byl tááááák nudný, že z toho chtěla spát. Rozhlédla se po třídě a bylo jasné, že nebyla jediná. Co komu udělala, že musela takhle trpět? Dokázala si představit lépe využitý čas než tohle a neměla na mysli Dimitriho společnost. Do háje! Raději by seděla v knihovně než tady a to už něco znamená!Zaslechla tichý smích a ihned ho poznala. Dimitri! No jen počkej....Konečně mohla trénovat jejich spojení...nebo se na to aspoň vymluvit jako to dělal Dimitri, když jí škádlil. Položila si hlavu na složené ruce a zadívala se ke katedře, aby to vypadalo, že jakš takš dává pozor a soustředila se na jejich spojení. Poté představovat věci o kterých do nedávna ani nepřemýšlela a ani by jí to nenapadlo. Že se Dimitri chytil poznala ze způsobu jakým se nadechl. Má ho tam, kde chtěla.Představila si jeho tělo a svalnaté paže, které jí objímaly, když jí líbal jako kdyby neměl být zítřek. Jeho milující hnědé oči, které se na ni s takovou láskou dívali, když jí říkal jak moc ji miluje...Podepřela si rukou hlavu a měla, co dělat aby zasněně nevzdychla."Rose?""Hmmm?""Posloucháš mě?""Ehh..cože?""Co je s tebou?""Nic. Jen jsem se zamyslela.""A nad čím? Vypadala si myšlenkama mimo a usmívala ses. Tak sentimentální výraz jsem na tobě ještě neviděl."Zadívala se na zrzka vedle sebe a zářivě se usmála."Představila jsem si, jak bych tuhle nudnou hodinu vyměnila za postel."Koutkem oka si všimla, jak sebou Dimitri škubnul. To byla taková zábava! Cítila jeho podráždění a to jí bavilo ještě víc."Ty a tvůj pověstný spánek.""Ha ha, Masone. Tak co jsi mi chtěl? Promiň, že jsem neposlouchala a můžeš se mi divit? Ta hodina snad nemůže být nudnější. Koukni na Lissu s Christianem. Ani ti dva šprti nedávají pozor a to už je co říct.""Pravda. Ptal jsem se tě jestli nebudeš na příští hodinu se mnou ve dvojici.""Ve dvojici? Co máme?""Ty snad ještě spíš. Máme trénink...vzpomínáš?""No jo. Promiň. Jsem nějaká mimo.""Snaž se trochu vzpamatovat. Když tě tak snadno porazím...nebudu mít z toho skoro žádnou radost.""Děláš jako kdybys měl nějakou šanci.""Konečně jsi plně vzhůru.""Ha ha.""Dneska tě roznesu na kopytech, Hathawayová.""Zkus to a skončí to hůř než bolavým zápěstím.""To jsem ti ještě úplně neodpustil.""Omluvila jsem se ti. Nebyla jsem úplně ve své kůži.""Co se vlastně stalo?""Nemůžu ti to úplně vysvětlit, ale byl to negativní účinek mého pouta s Liss.""Takže to má i své stinné stránky? To jsem nevěděl.""Věř mi, že jsem to do nedávna nevěděla ani já. Vážně mě to mrzí a pracuju na tom, aby se to už neopakovalo, ale víc ti říct nemůžu. Snad jen, že pokud bude královna trvat na to, aby Lissa co nejvíc používala magii, aby se o ní dozvěděla víc, tím popudlivější budu.""Jak víš, že královna.....?""A kdo jiný? Ani na chvilku neuvěřím, že ta královnina návštěva po tom, co to s éterem prasklo, byla náhodná. Lissa od té doby víc trénuje. Nevím, co jí královna řekla a nelíbí se mi to.""Tak se koukni Lisse do hlavy.""Pokud mi to nechce říct, budu její soukromí respektovat. Není moc příjemného mít někoho cizího v hlavě.""Jaké to je?""Je to divné. Jako kdybys to zažíval, ale ve skutečnosti nezažíval. Třeba cítím její strach jako kdyby byl můj vlastní, ale přitom se nebojím.""To je docela děsivé.""Chvilku mi o tom povídej."ooOooZkoušky se přiblížili rychleji než čekala a teď všichni byli zaneprázdnění učením. Měla už za sebou terénní cvičení během kterých hlídala toho pitomce Jesse Zeklose. Musela mu dost důrazně vysvětlit, co by ho čekalo pokud by na ni dal byť jen jediný prst, aby od něj měla klid. Vážně tomu pitomci nestačí říct ne jednou? Musela mu to vážně říkat třicetsedmkrát a pak mu ještě vyhrožovat dost brutálním výpraskem od jejího otce než to tomu kreténovi namyšlenému došlo? A ne jen jemu. Několik morojů i jejích dhampířích spolužáků se poslední dobou chovalo divně. Stále se na ni dívali tím divným pohledem, o co jim šlo? Šířil někdo zase nějaké hnusné pomluvy?Hlava jí klesla na stůl a během chvilky usnula. Potřebovala to jako sůl, protože poslední tři se kvůli učení dobře nevyspala a byla unavená.Zdálo se jí o divokém západu, o příšerných korzetových šatech s volánky a kloboučku. O tom, že byla dáma v nesnázích, kterou musí zachraňovat fešný nový šerif. Že vypadal jako Dimitri ani nemusela říkat. Když se vzbudila, tak byl akorát čas obléknout se a vyrazit na trénink. Jen, co vešla, tak se zamračila, protože zase viděla Tashu, jak se lísá na Dimitriho. Copak ta coura nevěděla, kde je její místo?Uklidni se. Víš, že s ní nic nemám.Já se nechci uklidnit! A přestaň mi číst myšlenky!Nemůžu, úplně na mě křičí. Trochu mě z toho bolí hlava.Nebuď citlivka."Ahoj, Tasho. Ráda tě zase vidím. Přijela jsi za Christianem? Bude nadšený až tě uvidí. Nebo jste se už viděli? Musel mít ohromnou radost.""Och..ahoj, Rose."Všimla si jejího nepřátelského tónu. Udělala jí něco?"Já vás asi vyrušila, co? Moc se omlouvám. Mám počkat venku než to dořešíte? Nebo ten trénink můžeme odložit, Dimitri. Pokud s tebou Tasha potřebuje mluvit, tak nebudu rušit. Stejně mám nějaké učení.""Rose....""Ne, to je v pohodě, vážně. Můžeme si domluvit trénink na jindy pokud na něm trváš. Měj se, Tasho. Ráda jsem tě zase viděla."Jasně, jako Jesse, který se mě pokoušel svádět jen v ručníku. Hnus.Cože?! Zabiju ho.Spokojeně se usmála, ale to ti dva nemohli vidět. Dimitri se za n í koukal, ale pohled na její záda ho zase uklidnil. Co tak vyšiloval? Rose přece byla jeho a nikdo jiný u ní neměl šanci."Ahoj, Dimko.""Ahoj, Tasho. Co tu děláš?""To od tebe nebylo hezké. Přijela jsem za Christianem.""To bude rád.""Ale taky za tebou.""Proč za mnou?""Musíme si promluvit.""O čem?""O té, kterou jsi mě nahradil.""Nahradil? Tasho...už jsme o tom mluvili. Nenuť mě litovat toho, co se mezi námi stalo.""Stalo? Kromě pár polibků a objetí se mezi námi nic nestalo.""To je pravda, ale velice nerad bych litoval i toho, co se mezi námi stalo.""Zařídila jsem dům v blízkosti univerzity. Dnes řeknu Christianovi s Lissou, že chci, aby se tam nastěhovali a ty mi v tom nezabráníš.""Proč bych ti v tom bránil? Jen jim to řekni, půjdu tam kam oni, ale můj názor to nezmění.""Uvidíme.""O co se snažíš? Abych byl daleko od ní, že ano? O to ti jde.""Když budeš u mě, nebudeš mít na ni čas a velmi brzy jí přestane bavit čekat na tebe, když bude vědět, že jsi se mnou a pak to bude zase všechno v pořádku. Budeme spolu a budeme mít rodinu. Přesně, tak jak to vždycky mělo být.""Jsi blázen. Nic takového se nestane.""To se ještě uvidí."Chtěl jí něco odseknout, ale nakonec se beze slova otočil, sebral svoje věci a zmizel. Tohle už předčilo veškeré meze. Raději odejde než řekne něco opravdu hnusného. Zaměřil se na myšlenky Rose a docela ho pobavilo, že rázovala po jeho pokoji sem a tam. Jak se tam sakra dostala?