VA-Osudové setkání

Osudové setkání 32

Jak se sem sakra dostala? Celá oslava byla utrpením. Babička si nemohla odpustit velkou oslavu, takže tu kromě celé rodiny byla i hromada rodinných přátel, takže z její vysněné klidné oslavy se stal večírek pro tři sta lidí. Tři stovky lidí a půlku z nich viděla poprvé v životě! Nejen, že musela rozdávat skoro hodinu úsměvy a děkovat stále dokola za dárky, musela ještě pózovat před dortem. Osm pater! Vážně? Tolik cukru by zabilo stádo slonů!Aby jejímu utrpení nebyl konec, tak musela tancovat s několika mladíky. Převážně morojských a všichni do jednoho neuměli tancovat. No jako vážně. Kolik těch tanců bude muset vytrpět než jí rozdupají prsty na prach? Proč tu s ní není Dimitri? Ten umí tancovat báječně a s ním by tohle povinné utrpení bylo mnohem lepší a hlavně bezbolestné."Děkuji za tanec. Omluvíš mě?""Jistě."Rychle zmizela a jako správná strážkyně zmizela v pozadí. Tohle byla jedna z úžasných schopností strážců. Dokázali být na očích a přitom nevidění."Tak tady jsi. Věděl jsem, že tě tu najdu."Leknutím schovala hlavu mezi ramena a otočila se na svého otce. Ten jí s úsměvem podával skleničku."Zlobíš se?""Na co? Že ses nechtěla nechat zmrzačit těmi rádoby tanečníky? Nezlobím se. Divím se, že jsi tak dlouho vydržela.""Babička by mi dala co proto, kdybych knock-outovala někoho z hostů.""To ano a mě s tebou. Proto jsem rád, že jsi to neudělala.""Děkuji za projevenou důvěru. Tati?""Ano?""Nechci, aby sis myslel, že si stěžuju. To ne. Jen...""Jen tě napadlo, proč ti dáváme, tak drahé dárky?""Ano.""Rose, jsi už dospělá a brzy začneš žít svůj život. Budeš sama svým pánem a bude na tobě, co se svým životem uděláš. Jsem si jistý, že Dimitri a tvoji přátelé budou jeho součástí. Ten dům je v klidném prostředí. Nikdo vás nebude vyrušovat. Je zabezpečený. Navíc mi je jasné, že ty čtyři roky než Lissa s Christianem dostuduje, budete převážně na koleji. My jsme jen chtěli, aby jste měli něco do začátku a aby jste mohli bydlet všichni spolu. Je tam dost pokojů, takže i když vás tam bude víc, tak budete mít soukromí. I kdyby jste si všichni založili rodiny a o to nám šlo. Něchtěli jsme, aby sis musela vybírat mezi žitím s Dimitrim a svojí povinností jako strážce.A to auto? Vždyť ho nebudeš využívat jen ty, ne? Bude se vám hodit. A my aspoň nebudeme muset mít o vás strach, protože budeme vědět, že v tom autě se vám nic nestane.""Děkuju, tati. Hodně to pro mě znamená a nemůžu ti dost poděkovat.""Jsem rád, že máš radost. A co ta barva? Nebyl jsem si jistý, i když babička říkala, že se ti bude líbit.""Jsem z ní nadšená. Je krásná.""To jsem rád."Napila se ze skleničky a vyčítavě se na něj podívala. "Nekoukej se tak. Sice ti může být osmnáct, ale to neznamená, že tě budu podporovat v pití. Neměla bys pít alkohol.""Proč ne? Protože se na dámu nesluší pít?""Ne, protože těhotné ženy by alkohol pít neměli."Zakuckala se. Podal jí kapesník, aby se mohla otřít a ona to udělala. "Prosím?""Slyšelas.""Tati...""Rose, já tomu prostě věřím. Mýlila se Yeva někdy?""Ne, ale to neznamená...""Tak vidíš.""Jednou to příjde, jednou se splete a já jsem si jistá, že je to právě teď.""Když myslíš, ale vyhrazuju si právo říct ti, že jsem ti to říkal.""Pokud se to stane, o čemž pochybuji, tak mi to můžeš říct a neřeknu ani slovo.""To si budu pamatovat."Rose se měla vrátit až pozítří a tak se Dimitri dal do příprav její oslavy narozenin. Vlastně jim hrálo do karet, že tu Rose nebyla a nemohla je tak načapat. Její otec jim na tuto příležitost zařídil prostor vyhrazený pro návštěvy akademie, takže budou mít na jejich oslavu dost místa a klidu."Všechno připraveno?""Jasně. Můžeme to tam připravit, už tam je nanosený všechno. Včetně dárků.""Dobře.""Dimitri, ty ses kopnul do prstů na noze?""Ne, proč?""Jen se mi zdá, že chodíš nějak jinak než obvykle. Tak jsem myslela, jestli ses nezranil nebo tak.""To se ti zdá. Nebo to je možná těma novýma botama. Ještě nebudou prošlápnutý.""Asi to bude tím."Tak to bylo o fous. Nevěděl, jak by Lisse vysvětloval, že ho nohy vážně bolí, ale že to není jeho bolest. Co ta jeho Roza sakra vyváděla?Rozbalování těch dárků jí trvalo snad celou věčnost a byla si jistá, že pod vším tím balícím papírem umře. Zemřela pod hromadou balícího papíru...jasný adept na Darwinovu cenu. Děkujeme, že jste svět zbavila svojí existence a svých špatných genů. Takže se další takový idiot jako jste vy nemůže narodit. Hezké.Rosemarie Mazur-Hathawayová, Strážkyně a držitelka Darwinovy ceny. Zemřela pod hromadou balícího papíru, zamotaná do stužek. To bude náhrobek k popukání. No co? Aspoň bude na tom hřbitově veselo až si někdo přečte nápis na jejím náhrobku."Rose? Jsi tady?""Tady!"Během chvilky se díval do smějící se tváře svého otce, který vytáhl telefon a vyfotil si ji."Jednu hezkou rodinnou fotku na vánoční přání...""To neuděláš.""Když myslíš. Chceš pomoct?""Víš, že ani ne? Docela si to tady užívám.""Nemusíš být sarkastická. Chvilku vydrž, vezmu si nůžky."S nůžkama byla během chvilku na svobodě, takže se mohla v klidu protáhnout."Jak je možný, že se vždycky zamotáš do stužek?""Nenávidí mě. Mrchy jedny.""Přeháníš."Přijala jeho ruku a postavila se. "Díky.""Tak co krásného jsi dostala?""Tucty různých parfémů, knih, jeden pár naprosto úžasných lodiček, nějaké šperky a spoustu dárkových poukazů.""To máš pěkný.""No a od Cassidy jsem dostala přejetou vačici.""S tím si nelámej hlavu. Ona má narozeniny za dva týdny a já se jí dneska postarala o dárek.""Jaký?""Víš, jak za dvanáct dní přijede ten veterinář?""Aby uspal babiččinu klisnu. Vím.""Nechám jí zabalit a poslat jí to. Aby viděla, jak je příjemný, když seš na všechny mrcha. Chtěla jsem jí koupit ten snowboard, jak chtěla. Aby mohla pak jet do Alp na sjezdovku, ale sama si o to řekla."Rozesmál se a objal ji. "Ty jsi fakt celá po mě. Pojď, jdeme se najít a služka ti zabalí. Tvoje dárky ti přesuneme s věcma do domu.""To už mě vyhazuješ?""Ne! To ne, ale..vždyť víš, že tu jsi kdykoliv vítáná..já jsem myslel...""Klid. Vím, jak jsi to myslel a děkuju, že to zařídíš. Aspoň se s tím nemusím rozčilovat.""Spolehni se. Až absolvuješ, tak dům bude připravený. Co kdybys šla ještě strávit nějaký čas s babičkou? Za tři hodiny vyrážíme.""Ty taky?""No jistě."Jakmile se blížil čas jejího příjezdu, tak byl Dimitri jako na trní. S Lissou čekali před akademií a sledovali příjezdovou cestu. Trochu ho zmátlo, když přijela dvě auta. Jedno červené a druhé černé.Z toho červeného vystoupil Rosiin otec a k jeho překvapení od řidiče jeho Roza. Po nezbytném přivítání odjelo černé auto, ale to červené tady zůstalo."Tak jak se vám líbí?""To je tvoje?""Jo, předčasný dárek k absolvování. Takže se sakra musím snažit, abych uspěla. Co kdyby mi toho krasavce sebrali?"Pořádně si jí prohlédl a nemohl uvěřit tomu, že byla pryč jen necelé tři dny a jemu se po ní stýskalo jako kdyby to byli nejméně tři roky. Bylo to tedy oficiální. Byl do ní nenávratně zamilovaný a závislý na její přítomnosti."Tak, co jste tady dělali, když jsem byla pryč?""Znáš to. Ostatní se učili a já jsem trénoval. Musím říct, že to bylo docela nudné. Zvykl jsem si, že netrénuju sám."Věnovala mu široký chápavý úsměv."Tak co kdybychom zaparkovali moje auto a můžeme probrat novinky. Co vy na to?""To zní jako plán."Když odcházeli z garáží, tak ji nenápadně vedli do půjčeného hostovského domku, kde už všichni na ně čekali. Rose jim řekla o domě, který dostala a zeptala se jich, jestli tam s ní nechtějí žít. Při té otázce se na něj zahleděla významným pohledem. Ona by s ním chtěla žít? To vůbec nečekal. Jasně, že to chtěl a uvažoval o tom, zda by to bylo možné, ale nenapadlo ho, že by to chtěla, tak brzy. Měl v plánu s tím počkat, ale když přednesla argumenty její rodiny, tak to dávalo smysl. Mohl žít všichni spolu a nemuseli se rozdělit. Věděl, že Rose na jejích přátelích hodně záleží a že by je nikdy nechtěla opustit. Měl v plánu časem pořídit domek v blízkosti jejích přátel. Něco, kde by mohli být spolu a nevzdalovali se příliš od její kamarádky a svěřenkyně. Tak by mohla mít i Lissa s Christianem svoje soukromí, ale takhle to bylo ještě mnohem lepší. Když se nad tím, tak zamyslel, tak tohle načasování bylo příliš podezřel na to, aby to byla náhoda. Jak znal jejího tátu, tak určitějí ten dům pořídit chtěl, ale ten měl na srdci vždy než jen jeden důvod. Věděl o Tashi plánu s domem?A pokud ano, tak jak se to dozvěděl? I když tohle byl "Zmeja", nemělo ho by to šokovat.Když Rose zpozorovala kam to vlastně jdou, tak byla zmatená, ale snažil se na to usilovně nemyslet, protože mu bylo jasné o co se pokusí a podle jejího zamračeného pohledu se o to už pokusila a neuspěla."Proč si hlídáš myšlenky?""Abys nepoznala, co na tebe chystáme."Věděl, že to mířila i na něj a tak se na ni jen usmál, čímž jí ještě víc naštval. Byla zábava cítit její emoce. Přešel za ní a zakryl jí oči. Až po té pomalu vešli dovnitř. Rose barvitě nadávala, že jí aspoň nemuseli oslepovat, že si akorát rozbije hubu, což všechny přítomné pobavilo. Počkal si až budou všichni na místech a pak jí odkryl oči..."Všechno nejlepší, Rose!"Polekaně sebou trhla a uklouzla jí nadávka. Kousl se do rtu, aby se nerozesmál. Pečlivě se na ní zadíval a i když se snažila nedát to moc najevo, tak on cítil do jaké míry byla dojatá."To jste...vy jste...""To byl Dimitriho nápad. Zavolal tvýmu tátovi, který nám zařídil půjčení tohoto domku, kde jsme to všechno připravili, abys na to do poslední chvíle nepřišla."Rychle se otočila a obtočila mu paže kolem pasu."Děkuju.""Rádo se stalo."Během chvilky už byla oslava v plném proudu. Rose zářila jako sluníčko a na všechny se usmívala. To bylo přesně to, co chtěl a taky pro ni měl jedno překvapení..."Viky!"Zdá se, že už ho našla. Sledoval, jak se objímala z jeho sestrou a něco na sebe rychle chrlily. Nebylo jim moc rozumnět, jak na sebe nadšeně mluvily. Byl trochu smutný, že mohla přijet jen Viky, ale bylo obtížné cestovat s malými dětmi a tak jeho další dvě sestry přijet nemohli a jeho matka se starala o Yevu. Nemohli se jen tak sebrat a narychlo vyrazit a tak jí Viky přivezla dárky od ostatních s tím, že její narozky oslaví až přijede."A taky mi dimitri říkal, že budete mít po skončení zkoušek maškarní ples pro odcházející studenty a tak jsem ti přivezla tvůj kostým."Když vytáhla její kovbojský obleček, tak se musel rozesmát a Rose taky. Vzala si svůj kovbojský klobouk a dala si ho na hlavu než se s Viky přesunuly k Lisse u provizorního baru. Když je viděl se skleničkami v ruce, tak si povzdychl. Tohle nedopadne dobře.