Osudové setkání 33

340 7 0
                                    

Přesně jak předpokládal se ty dvě opily. I když oproti ostatním na tom byly ještě dobře. Sám se nechal přesvědčit na pár drinků, ale věděl, kdy má dost. Rose asi taky, ale rozhodla se to ignorovat se slovy: "Ty bys nedovolil, abych udělala něco opravdu trapného. Jako tanec na stole ve spodním prádle." Jak se po tomhle měl soustředit, když dokázal myslet jen na tohle? Pomalu to rozpustil a odvedl moroje na jejich kolej. Rose mezitím raději zamknul. Mohlo jí napadnout cokoliv a opravdu jí nechtěl nahánět po celém kampusu.Když se vrátil, tak ho čekala šokovaná podívaná. Rose uklízela po hostech a kroutila u toho boky na nějakou písničku. Po chvilce jí poznal. Rosiina oblíbená, Pon de replay od Rihanny. Musel uznat, že měla chytlavou melodii a teď, když viděl, jak na ní jeho milovaná kroutí zadečkem a zpívá si u toho, tak se mu líbila ještě víc.Posadil se na pohovku a rozhodl si užívat si to představení než si ho Roza všimne. Během chvilky víc tancovala než uklízela. Vyhrnula si triko a než si uvědomil, co dělá tak si ho protáhla výstřihem. Díky tomu šlo krásně vidět její ploché bříško. Rozvlnila celé tělo a se zavřenýma očima se kroutila do rytmu. Pohledem pozoroval její pohupující boky a hladkou pokožku s tmavým nádechem, kterou zdědila po svém tureckém otci. Jak si tak vybavoval, tak ty kroky, které tančila byli z toho videa. To ho trochu překvapilo. Nevěděl, že umí takhle tancovat, i když to pro něj nemělo být překvapením. Byla cvičená dhampírka, v kondici a rychle učenlivá. Pro budoucí strážkyni nebyli tyhle pohyby nic těžkého a pro někoho jako je Rose, byli primitivně jednoduché. Byl si jistý, že kdyby ty dvě postavil vedle sebe, tak by Rose vyšla jako ta víc sexy. A ne jen pro něj, ale pro všechny. Pak je jedině dobře, že je jen jeho.Spokojeně popíjel a čekal. Po nějaké chvíli si ho všimla a překvapeně vykřikla. Musel se zasmát, protože doslova nadskočila."Dimitri!" pohoršeně vykřikla a mrskla po něm polštář."Ty pitomče! Málem jsem z tebe dostala infarkt! Jak dlouho tu jsi?""Moc dlouho ne.""Kolik jsi toho viděl?""Dost na to, abych měl problémy se sebeovládáním.""Ach bože.""Nemusíš se stydět. Miluju všechno na tobě, i tohle. Je to roztomilé.""Jsem všechno, jen ne roztomilá, soudruhu."Zase se dala do pohybu a sbírala špinavé nádobí."Nech to být, Rozo. Uděláme to zítra.""Vidíš kolik toho je? Zítra se mi absolutně nebude chtít."Sledoval jak se pustila do nádobí a už se nedokázal ovládat. Celý večer myslel jenom na ni a na to jak moc jí to sluší a jak by s ní chtěl strávit aspoň chvilku o samotě. Bez tajností a toho všeho. Uklidňovala ho jedině myšlenka, že už brzy budou z akademie a po prvotních trablích ohledně jejich vztahu a možného vyšetřování jestli nezneužíval svoji studentku nebo nějakou jinou, to už bude jen dobré. Nezneužíval ji..tedy ne tak doslova, jak oni by si mysleli....i když teď by ji rád "zneužil", ale musel se kontrolovat...i když...Potichu se zvedl a došel zamknout dveře, než se přesunul k Rose. Tělem jí natlačil na kuchyňskou linku a rukama vklouzl kolem jejího těla, do vody a začal jí pomáhat. Sice to bylo nepraktické, ale to mu bylo úplně jedno. Cítil, jak se její dech zadrhl a pak ztěžknul. To byl jeho konec.Přesunul se tváří k jejímu krku a pomalu olízl tu jemnou hladkou pokožku."Di-Di..mitri..."Už se nemohl déle ovládat, i tohle už bylo příliš. Vytáhl ruce z vody a otočil jí proti sobě a důkladně jí políbil. Nemohl, nešlo to. Musel ji mít, teď a tady. Jedno kde. Nevěděl jestli to zvládnou až do postele nebo si ji vezme tady na kuchyňské lince, ale bylo mu to jedno. Musel ji mít, v posteli, na stole, na kuchyňské lince nebo proti zdi...bylo mu to jedno, ale musel ji mít. A pak znovu a znovu. Věděl, že Rose je ještě stále nezkušená a že jediné zkušenosti v tomhle směru získala od něj a že by se měl krotit, ale sakra nemohl si vůbec pomoct.Prudce ji zvedl ze země, posadil jí na linku, kde jí roztáhl nohy a mohl se tak mezi ně postavit, aby získal lepší pozici a než stihla protestovat, tak jedním rychlým pohybem z ní stáhl triko, které pohodil nedbale na zem a vrhl se na nově odhalenou pokožku. Někde v koutku mysli se trochu pozastavil nad svým chováním nadrženého puberťáka, ale pak nad tím mávl rukou. Copak on může za to, že Rose z něj dělá nadrženého teenagera? Vlastně nikdy se necítil takhle...nikdy nad sebou tak neztratil kontrolu, aby se z něj stal chvějící se uzlíček testosteronu, který dokáže myslet jen na sex s jeho milovanou.Během chvilky z ní strhl podprsenku a přisál se k nyní osvobozeným prsoum. Rose nad jeho hlavou zasténala a vpletla mu prsty do vlasů, aby si ho tam přidržela a to ho rozpálilo ještě víc. Rukama klouzal po jejích nohách v upnuté sukni a jazykem jí klouzal po pokožce. Vyhrnul jí sukni a než se stihla vzpamatovat, tak jí začal posypávat polibky její hebká stehna. Během chvilky mu to přestalo stačit, tak jí stáhnul kalhotky a znovu se s polibky vrátil na její ústa zatímco se prsty vydaly na průzkum."Dimitri...prosím..nenech mě..čekat..."To, jak ho prosila pro něj bylo úžasné a rozhodl se, že už ji déle trápit nebude. Nechal ji, aby mu pomohla z kalhot při čemž cítil, jak se jeho tělo chvělo touhou. Někde vzadu v hlavě slyšel slabý hlásek, který ho upozorňoval, že něco není tak úplně v pořádku, ale nemohl si pomoci a umlčel ho.Teď bylo cosi důležitějšího a to bylo přinutit Rose křičet jeho jméno v extázi. Nic důležitějšího v tuhle chvíli nebylo. Ve chvíli, kdy spojil jejich těla a ucítil její nehty zaryté do jeho ramenou, věděl, že je na nejlepší cestě ke splnění svého momentálního předsevzetí.Když se prohla v zádech a vykřikla jeho jméno, uculil se spokojeně do jejího ramene. Začátek začal dobře, teď by se, ale měli přesunout do postele, protože jinak pokřtí každý kousek nábytku v tomto domě...i když....Využil svojí sílu a než stihla pořádně popadnout dech, tak jí položil na kuchyňský stůl a pokračoval v načaté činnosti, aby se dostal do ráje i on. Opřel se čelem na její hrudi a snažil se zklidnit dech. Narovnal se, ale následovala jeho pohyb a přitiskla se k němu. Doslova šílel a přitiskl jí víc na sebe.Když se odtrhla, aby se nadechla, tak mu začala přejíždět dlaněmi po hrudníku."Nemyslíš, že by jsme se měli zbavit i zbytku oblečení?"Zasmál se a znovu jí políbil. "Připravuješ mě o rozum.""A to je dobře, ne?""To je dokonce moc dobře."Pokusil se znovu dostat se s ní do ložnice a tentokrát byli natolik úspěšní, že se dostali aspoň do obýváku na pohovku, kde se rozhodl efektivně využít čas potřebný k jeho zotavení. Nakonec se do ložnice dostali až na třetí pokus, pokud tedy nepočítal pohovku,Připravovala ho o rozum a stále jí neměl dost. Nerozuměl tomu proč, protože se většinou ovládal moc dobře, ale musel ji mít znovu a pak ještě znovu a znovu. Dokázal přestat až když už ho všechno bolelo. Trochu ho síla jeho potřeby po jeho milované vyděsila, ale naštěstí nevypadala jeho chováním vyděšená. Vlastně vypadala docela spokojeně, pokud její výraz kočky, která dostala pořádnou misku smetany, vypovídal o jejích pocitech. Přitáhl si jí k sobě a teprve tehdy si dovolil usnout....tedy aspoň na nějaký čas.Díky tomu, že byla neděle, tak ani nevadilo, že se probudili a za okny byla lidská noc."Bože, jsem celá ulepená.""Tak to bych si tě měl umýt.""To bys asi měl. Ale jsem líná se zvedat. Co s tím uděláš?"Byla příjemně utahaná a i když jí po tom všem alkoholu nebylo zrovna nejlíp a taky po tom všem pohybu, musela se vysprchovat. Ale vůbec, vůbec se jí nikam nechtělo. Protože sprcha by znamenala, že se musí zvednout z téhle pohodlné a vyhřáté postele a nechat v ní velmi přítulného a velmi velmi nahatého Dimitriho."Myslím, že to velmi brzy zjistíš."Jen, co to dořekl, tak cítila, jak prudce zmizela deka a byla zvednutá do náruče. "Dimitri! Ty pitomče! K smrti si mě vyděsil! Tohle už mi sakra nedělej!"Jen ho tím pobavila, ale na zem jí nesložil. Postavil se s ní do sprchového koutu a pustil na ně vodu. Chtěla vypísknout nad teplotou, ale to už ji natlačil na ještě ledovější kachličky a spolkl její výkřik ve vášnivém polibku, který jí věnoval. Brzy se teplota vody srovnala na přijatelnou teplotu, ale to už přestávala vnímat, protože veškerou její pozornost si rozdělily jeho rty, které okusovaly ty její a pohyby jeho pánve, které jí přiváděly do šílenství. Když se dostatečně zklidnili a umyli, vrátili se do ložnice, kde měli v plánu pokračovat ve spánku, když Rose zazvonil mobil."Do pr-....""Rose...""...-kenný ohrady?"Sledovala, jak se zasmál a zvedla svůj mobil. "Ano?""Rose? Kde jsi?""Co se děje, Liss?""Scháněla tě tu Tasha. Prý s tebou potřebovala něco probrat, ale nestihla to na tom večírku a tak jde teď k vám.""K nám?""No je tam s tebou Dimitri, ne?""Jo, spí na pohovce. Asi bych ho měla vzbudit.""To bys asi měla.""Díky za info. Strčím si rychle hlavu pod kohoutek, protože mi to myslí nějak pomaleji.""Chvilku mi o tom povídej. Tak zatím.""Zatím.....Dimitri, máme problém.""Co se děje?""Jde sem Tasha. Chce se mnou něco probrat.""Co s tebou chce probrat?""Na to jsem se chtěla zeptat tebe.""Jak bych to měl vědět?""Copak ty nevíš všechno?""Asi tě to bude šokovat, ale nevím. Musíme se obléct."Tolik k radostem rána poté."Netrucuj. Až budeme z akademie, trak ti to vynahradím. Žádné skrývání.""Vůbec žádné?""Vůbec žádné."Spokojeně se usmála a hodila na sebe oblečení a pak si zamotala vlasy do osušky než se přesunula do kuchyně k nedokončenému nádobí. Dimitri odešel odemknout, aby to nebylo podezřelé a dal se do úklidu posunutého nábytku a vracení poscházených věcí na své místo."Ťuky ťuk. Je tu někdo?""Ach, ahoj, Tasho.""Tak tady jsi, Rose. Chceš s něčím pomoct?""Ale ne, to se nehodí. Já to zvládnu. Ale jsi hodná, že ses nabídla."To tak, ty mrcho. Ty a pomoct mi? Leda tak do hrobu.Rozo....Mlčím...jsi horší než moje svědomí.Ty nějaký máš?Náhodou ano, abys věděl.Ale moc ho neposloucháš.Hahaha. "Dáš si něco, Tasho? Sice nevím, co tu po včerejšku zbylo, ale něco se určitě najde.""Nedělej si se mnou starosti."Jako kdybych si je někdy dělala...Rozo....Ale zmlkni. Ve svý hlavě si můžu říkat, co chci. Buď rád, že to neříkám nahlas.Vrátila se k nádobí a čekala, co z Tashi vyleze. Usnadňovat jí to nehodlala."Včera jsem mluvila s Lissou.""Já taky a ještě s dalšími lidmi. Budeš mi muset upřesnit o čem.""O tom, co budou dělat s Christianem po škole.""Po škole jako po akademii nebo po škole jako po vejšce? Trochu jsem asi přebrala a tak si nejsem jistá co přesně máš na mysli.""Po akademii.""Aha. No já nevím, zatím se ještě přesně nevyjádřila. Do hlavy jsem jí nelezla, je to neslušné, ale mám dojem, že se ještě nevyjádřila, protože si ještě ani oni sami nejsou jistí, co by chtěli. Ale to asi není to, co jsi myslela.""To není.""Tak o co jde?""To bych se měla ptát já tebe.""Teď si nejsem jistá, jak to myslíš.""Začala jsem zařizovat dům pro nás všechny a ty najednou přitancuješ s tím, že máš dům a chceš, aby bydleli s tebou! To sis vážně myslela, že jsem úplně blbá?!""Počkat..co? O čem to mluvíš?""Nedělej blbou! Víš to moc dobře!""Promiň, ale nevím. Co se děje? Odjela jsem z akademie a myslela jsem si, že Lissa s Christianem budou bydlet na koleji, aby měli podle jejich slov "normální studentský život" a že pak se uvidí, jak to bude dál. Dorazím domů, kde mi rodinný právník oznámí, že se celá moje rodina zbláznila a dala mi nehorázně drahý dárek k narozeninám v podobě přehnaně obrovskýho baráku, který já sama nevyužiju. Během mého protestu mi bylo navrhnuto, že když mám pocit, že bych se tam cítila sama, tak mám nabídnout přátelům, aby tam bydleli se mnou. Což se mi nejdřív zdálo jako pěkně pošahaný nápad, ale pak jsem si řekla: "Proč ne? Když nebudou chtít, můžou mě poslat do háje. Je to jejich rozhodnutí." No a ty sem teď příjdeš a ječíš na mě něco o nějakým domu. Myslím, že to budu potřebovat vysvětlit, protože mi tady něco očividně uteklo a mě jaksi nedochází pointa.""Já ti to vysvětlím. Ahoj, Tasho.""Ahoj, Dimko...""Co se tu děje? Lidi, myslete na to, že mám kocovinu a nemyslí mi to, tak rychle jako jindy a mluvte polopatě.""Tasha měla takový nápad, že by si zařídila dům v blízkosti školy.""Ale co její studio? Vždyť to byl takový dobrý nápad. Byla jsem z něj nadšená...""To by se samozřejmně přestěhovalo taky.""Aha...a-....?""No a v době, kdy jsi odjela za babičkou, tak Tasha šla za Lissou a Christianem a navrhla jim, jestli nechtějí bydlet s ní. Že by měla velkou radost, kdyby bydleli s ní. No a my jako jejich strážci samozřejmně taky.""Ou, už rozumím. Ale proč mi nikdo nic neřekl? Vy jste to věděli a nic jste mi neřekli? Udělala jsem ze sebe pitomce. Nikdy bych nenutila Lissu, aby si vybírala mezi bydlení se mnou a s Tashou. Půjdu tam, kam bude chtít ona. Tasho, omlouvám se. Nevěděla jsem...""Já se omlouvám. Neměla jsem na tebe křičet.""Ne, já rozumím. Taky by mě to naštvalo.""No a je tu ještě jedna věc, kterou by jsme my tři měli probrat.""A to je?""Včera jsem se vrátila, protože jsem tu zapomněla mobil a co jsem neviděla...zbláznili jste se?! Co kdyby vás někdo viděl?! Dimko, vím, že jsme se dohodli, že si dáme chvilku pauzu, protože ses ještě necítil na založení rodiny a usazení se se mnou, tak jak jsme se dohodli. Že sis chtěl ještě nezávazně užívat...ale sexuálně obtěžovat studentku?! Copak ti úplně přeskočilo?! Pokud na vás příjdou, tak ji vyrazí a tebe zavřou a zahodí klíč!"Cítila, jak se její srdce tříští. Pauzu? Nezávazné užívání než se spolu usadí? Rukou nahmatala kuchyňskou židli a posadila se. Tohle všechno..to byl jen klam? Jedna velká lež? Copak nic z toho, co se stalo nebylo skutečné?

VA-Osudové setkáníWhere stories live. Discover now