"Just Friends" (CZ-1D- Louis Tomlinson)

Chapter50- What could happen?

„ Jsi si jistá, že chceš odletět?“ Zeptal se mě Louis po půl hodině cesty v autě. Je chaldno, takže se jede příjemně. Nevím, jak na tuto otázku odpovědět. Nejsem si tím jistá, ale ani zůstavat tu nechci.

„ Jo!“ Stiskla jsem rty do tenké linky a odvrátila pohled k oknu. Přinutil mě, že alespoň polovinu cesty bude řídit on. Abych nebyla tak unavená. Má pravdu. Po noci v letadle budu zítra ráno, úplně mrtvá.

„ Jak myslíš!“ Řekl a věnoval se dál řízení. Tohle bude dlouhá cesta, už před hodinou jsme se celkem pohádali. Kvůli tomu, že nechce, abych odjížděla. Já taky nechci, ale musím.

***

Matt’s look:

„ Neudělala to! Nemohla! Nedokážu si představit, že je v tomhle počasí někde venku sama!“ Procházel se Connor u mě v pokoji, kroutil hlavou a bezhlavě mlel pořád dokola to stejné: Že to neudělala, že neodešla. Abych byl upřímný, taky tomu nechci věřit, ale musím. Milovala mě, napsala to. Napsala, že mě milovala.

Milovala jsem vás jako bratry, a tebe Matte, párkrát i víc, než je mezi sourozenci dovoleno.

Pořád si tyhle slova čtu dokola, už od té chvíle, co jsem to dnes ráno našel v krabicy müsli. Už včera jsme Ellie všude hledali, ale až když jsem si to dočetl, mi to docvaklo. Mě docvaklo, utekla.

Chci tak strašně moc přemýšlet ned tím, co jí k tomu dohnalo, ale ten pocit, že mně milovala je silnější.

„ Proč to udělala?! Sedl si vedle mě Conny a slžil si hlavu do dlaní. „ To vůbec nemyslela na to, jak moc nás to bude bolet?! Vím, že jsem byl chvilkami strašný bratr, ale co jí k tomu sakra dohnalo?! Co, Matte? Co?!“ Brečel a křičel. Všichni ještě spí. Dneska jsou Vánoce! Pro Ellie mám dárek. Náhrdelník s přívěškem, mašličkou, ze zlata. Když jsem ho kupoval, tak jsem si představoval, jaks e bude tvářit, až ho uvidí.

„ Já n-nevím!“ Řekl jsem dvě slova. Dvě slova po půl hodině přemýšlení. Slzy mi stékají po tvářích. Měl jsem Ellie moc rád, miloval jsem jí. Miluji jí. Vůbec se mi nelíbí, že je v tomhle počasí někde sama. Je pořád stejně hnusně, možná ještě hůř a lety odkládají, co nejvíce mohou, pravděpodobně je zruší, takže dnes do Austrálie asi nepoletí. Volal jsem k Niallovi, ale nebere mi to.

Její otec zuřil, když včera ráno zjistil, že ut není. Cituji: Zase děvkaří. Nedokázal jsem si představit, že by to někdy rodič o svém díteti řekl, až do včerejška. Jak nadával. Myslím, že utekla kvůli němu. Ani si nedokážu představit, co všechno jí říkal.

Přitom ona není děvka. Teda, myslím si to. Pokud vím, tak to táhla jen s Louisem. Bůh ví, jestli s ním i nedrhla. Problém je ten, že i ta představa, že s ním někde je, i kdyby se měla za pár sekund vrátit domů, je strašná. To, že se jí on dotýkal a možná dotýká, tak jak jsem já nikdy nemohl, mě bolí.

Vždycky mě zajímalo, co je na mě špatně, že mi neopětuje lásku, v čem jsem jiný, jak ostatní kluci, že mě ona nechce. Podle mě jsem celkem pohledný. Když se dívám na sebe, tak se musím pochválit. Nevypadám vskutku zle. Vzpoměl jsem si na písničku z Mrazíka. Nemyslím si, že jsem jako Ivánek, samozřejmě, ale podle toho, jaký o mě mají holky zajem, si myslím, že… ujdu. Jsme průměr. Stejně jako Connor, Niall, Nicolin Harry, nebo i klidně Louis. Louis není supermodel, takže je průměr.

„ Volali jste tomu zkurvenýmu Horanovi?!“ Vletěl mi do pokoje James, Elliin otec. Když viděl, v jakém stavu jsme, tak vešel dovnitř a zabouchl dveře. Oba ubulené oči.