Chapter41- Fucking life!

762 49 8
                                    

Vyšla jsem před dům a zavolala si taxíka. Všicni ostatní, už u Noela jsou, takže mě nikdo nevyzvedne. Naštěstí mi Sophia poslala SMS s adresou. Vlastně, když to tak počítám, tak tam dnes bude jen Louis, Soph, Niall a Liam. Pezz a Zayn jsou u rodičů Perrie. O Harrym nic nevím. Možná tam taky bude.

Nasedla jsem do taxíka a řidiči nadiktovala trasu: „ Na Camberwell road, prosím.“ Je to šest kiláků a bez větších komplikací by měla cesta trvat okolo 32 minut. Během cesty jsem se ssnažila si kapku upravit make-up a každou otázku taxikáře jsem odbila stručnou odpovědí.

Na místo, kam mě Soph dala adresu, jsme dorazili o deset minut později a to jsme měli ještě štěstí, že jsme dostali skoro na každém semaforu ihned zelenou. Blbý kolony v sobotu večer. Všichni se o víkendu vždy zblázní. Mají volno, tak si musí vyrazit s někým ven a to se pak nikdo nikam nemůže dostat. Proto je nejlepší chodit všude pěšky.

Na přední sedačku taxíku jsem hodila pár liber a vyskočila z auta. Nedala jsem mu přesnou adresu, takže mě vyhodilna začátku ulice. Každopádně už z dálky sjem poznala, ke kterému domu mám jít. Hlasitá hudba byla slyšet už tři domy a vily, do které jdu. Chudáci sousedi. Ty se dneska moc nevyspí.

Každopádně sjem velice ráda, že Noel není nějaký slušný chlapec, který paří, paří a najednou vypne hudbu, protože, cituji: Je půlnoc a já se musím na zítřek vyspat, takže všichni domů. Podle rámusu mi došlo, že končit ještě nehodlá. A jak jsem o něm tak slyšela, tak je to docela velký party boy.

Došla jsem až k již zmíněné vile. Všude v oknech se svítilo a i za zataženými závěsy byly vidět siluety postav. Sama pro sebe jsem se utrnula, když jsem zaregistrovala, že se party pořádá i za domeme. Upřímně ten dům je velký, ale na náš nemá. Náš je obří. Myslím si, že takovýto by nám bohatě vystačil.

Rozhodla jsem se, že bude lepší, když půjdu za dům. Tam bude nejvíce lidí a linula se odtamtud hudba. Prohrábla jsem si rozpuštěné vlasy a šla tam. Všude byli lidi s červenými kelímky, ale nikde jsem nezahlédla Louise a ostatní. Zadní dveře do domu byly otevřené, tak jsem jimi vešla dovnitř a v tu ránu jsem zacítila velice známou vůni. Cigaretový zápach, alkohol a pot. Všechny tyto vůne v jednom. Už jsme si na ten zápach za ta léta zvykla, takže mi to nevadí, ale cítiím odpor k tomu se otírat svým tělem o cizí lidi, kteří tancují. V baru, když nic nevidím, mi to nevadí, ale tady v přeplněném domu, kde na všechny ty hnusáky vidím a osvětluje je svělo, které je na mě mimochodem moc silné, tak k nim cítím odpor. Ale procpat se mezi nimi musím, abych našla své přátelé.

Znechuceně jsem došla, až do kuchyně, kde jsem naštěstí zahlédla Liama a ostatní. Sophia si mě okamžitě všimla a běžela mě obejmnout: „ Čauky, kočko!“ Objetí jsem jí opětovala, dokonce i víc stiskla. Tahle holka je skvělá. Dneska s ní musím pořádně zapařit. Na každé party si všímám, jak to s Liamem rozbalují, vím, že je to pěkná divoška. A podle velkých housových party taky vím, že tanec dvou holek na stole je úplně nejvíc cool a pro kluky j to nejvíc sexy. Mám to potvrzený od Lucase. Když jsme spolu chodili, tak mu nejvíc vadilo, jak jsem s Elis tancovala na stole, a všem klukům potom stáli jejich malý ptáčci. Byl vážně naštvaný. Často se k nám přidávaly i další holky.

„ Čauky, zlato!“ Odtáhla jsem se od ní a usmála se. „ Ahoj lidi! Jak se máte? Jop, a-a-a… sorry, že jdu tak pozdě, ale šak znáte to. Příbuzenstvo přijede s velkou novinou, tak se hned musí jít na slavnostní večeři.“ Otočila jsem se k ostatním a vysvětlila jsem jim důvod toho, že jsem přišla pozdě.

„ Ellie, aho…“ Chtěl mě pozdravit Louis, a už ke mně nakročil, ale zastavil ho nějaký, pro mě neznámí, kluk: „ Čauky!“ Překvapil mě, když mě objal.

"Just Friends" (CZ-1D- Louis Tomlinson)Kde žijí příběhy. Začni objevovat