"Just Friends" (CZ-1D- Louis Tomlinson)

Chapter5- Zombie!!

Ráno jsme se s Niallem probudili, až v osm, což znamená, že nám dávno začala první hodiny. No, tak ani se nedivím! Na filmy jsme se koukali do šesti, a to už jsme oba dva zaspali, takže jsme byly rádi, že jsme se vůbec dneska vzbudili.

„ Počkej na mě v kuchyni!“ Okřikla jsem ho, když vycházel z mého pokoje. „ Neřvi! Bolí mě hlava!“ Zasyčel na mě. Zapomněla jsem říct, že jsme to trošku přehnali s alkoholem. Nakonec jsme si totiž do coly přidali i rum, a pak do rumu colu.

Vlezla jsem do šatníku a rychle v něm hrabala, abych našla něco na sebe. Stále je teplo, takže jsem si vzala dlouhý Roling Stones tričko, pod který jsem si vzala černý krátký šortky, které nebyly vidět a na nohy jsem si hodila conversky. Vlasy jsem si rychle rozčesala a udělala ranní hygienu.

Když jsem přiběhla dolů, Niall už vyžíral naší ledničku. „ Dělej!“ Tahala jsem ho do haly, aby se obul a my rychle pěšky utíkali do školy. „ Počkej!“ Zamumlal nesrozumitelně a vytáhl nám dvě snikers sušenky a dvě flašky spritu! Protočila jsem očima. „ Musíme se stavit v Tescu a koupit si jídlo!“ Obul si rychle boty a hodil mi láhev a sušenku. „ Na to teď zapomeň! Musíme rychle do školy! Auto jsem si tady ještě nekoupila!“ Tahala jsem ho rychle na ulici. Už by měla končit první hodiny, takže jdeme pozdě o více, než 45 minut, a to ještě zdaleka nejsme před školou! Oba jsme měli kecky, takže jsme mohli utíkat. Já s taškou přes rameno a on s baťohem.

„ Hele, nevíš, kde bych si tu sehnala někde práci?“ Byly jsme ještě dost daleko od školy, ale už jsme nemohli, tak jsme se chvíli vydýchávali. Ke škole je od našeho domu asi 2km, takže to není moc zábava. „ No…“ Chtěl něco říct, ale je na tom hůř jak já. Taky když pořád žere. Šla jsem dál a nevšímala si ho, jak se plazí po zemi. „ Če…kej!“ Zavzdychal. Zastavila jsem a otočila se k němu. „ Pracuju i s klukama a šéf hledá někoho k nám, protože je nás málo!“ Řekl na jeden dech a já jsem nemohla z toho, jak tam klečí na zemi a sotva dýchá. Vytáhla jsem si svou láhev pití a podala mu jí. On se ochotně napil a mohli jsme vyrazit. „ No, tak to si naser- S tebou a s těma dalšíma magorama dělat nebudu! Ještě by se ze mě stal taky magor!“ Odfrkla jsem mu a přitom se smála. „ Ccc…“ Zasyčel. Dál jsme pokračovali téměř šnečím tempem.

Konečně jsme doběhli před školu a zrovna zazvonilo. Byla jsem úplně grogy a po probděné noci jsem vypadala strašně. Oči se mi začaly zavírat a já si zívla. „ Vypadáte jako Zombie!“ Zkonstatoval vedle mě známý hlas. Otevřela jsem oči a zahlédla Louise a ostatní. „ Ty mi dneska už radši nepřipomínej!“ Promnul si Niall oči a šel neznámo kam. „ Asi bych měla jít k učiteli a omluvit se mu za pozdní příchod, co?“ „ Na to teď ser, musíš jít hlavně do třídy a jít se učit. Zkrátili nám přestávku, takže začínáme, už za dvě minuty! Za chvíli se stejně dostaneš k řediteli s Tommem a tam se taky můžeš omluvit!“ Tlačila mě Pezz do schodů, do našeho patra. Moc mi to ale nešlo, myslela jsem, že usnu, během chůze. Před mímy očmi, ale někdo luskl. Otevřela jsem je do kořán a zadívala se na osobu. Louis! „ Ukaž!“ Vzal mě za loket a odvedl, až do třídy. „ Proč jsi sem chodila? Kolik jsi toho napsala?“ Vyjela na mě Soph. „ Protože by mě otec… uh nic! A asi půl hodiny! Vypnula jsem to, hned jak usnul Niall!“ Protáhla jsem se. „ Ale to bude v pohodě!“ Vyskočila jsem a protáhla si nohy a pás. „ Ranní rozcvička?“ Uchechtl se Liam. „ Yop!“ Přikývla jsem a křupla si prsty. Jsem na svou postavu pyšná. Taky, abych nebyla! Hraju fotbal a florbal + jsem závodně tancovala! To mě připomněla, že se musím zeptat, jestli je tu nějaký školní fotbalový tým. „ Hele, je tady možnost, že bych hrála fotbal nebo florbal za školu?“ Skousla jsem si spodní ret. „ Ty?“ Vyjekl Zayn. „ Jo! Já!“ Mrkla jsem na něj. „ Uh!“ Sklonil hlavu. „ Je tu smíšený tým, obou dvou a oba dva taky všichni hrajeme! Teda kromě Perrie a Soph!“ Usmál se Louis. „ A kdy jsou tréninky, že bych se k vám připojila?“ Otočila jsem se k němu. „ Tréninky začínají, až za čtrnáct dní, ale mohli bychom to domluvit na tělocviku. Tady je máme zase společný!“ Mrkl na mě. „ I tělocviky jsou tu společný?“ Nadzdvihla jsem obočí. „ Ju!“ Přikývl a posadil se na svoje místo. Ani jsem si toho nevšimla a ostatní zmizli na svoje místa, protože přišel učitel. „ Jak to, že je slečna Swords zapsaná, když tu je?“ Podíval se na mě. „ Já jsem přišla… uhm…pozdě, protože jsem…uhm…zaspala!“ Tak jako dobrý zívnou si dvakrát ve větě! „ Co jste, pro Krista, dělala celou noc?“ Vykulil oči. „ Já no…“ Zasekla jsem se. Nadzdvihl obočí. „ Dívala se na filmy s panem Horanem!“ Zasmál se vedle mě Louis. Já ho zabiju! Střelila jsem po něm vraždící pohled a protočila očima. Uchechtl se a sledoval výraz učitele. „ S panem Horanem? Jako Niallem Horanem? Z prvního ročníku?“ Optal se mě. Přikývla jsem. „ Tak to si na něj ve třetí hodině vyčíhnu! Na jeho psychický i fyzický stav!“ Zasmál se i učitel. Nechápu, že to řekl! Louis propukl do nezastavitelného smíchu stejně jako zbytek třídy. „ Nerada vám kazím vaše jistě velmi smyslné představy, ale Niall je můj bratranec!“ Prohrábla jsem si vlasy a všichni ztichli. No všichni! Louis a ostatní z naší skupinky. Učitel se mi dál naštěstí nevěnoval a já se začala věnovat Louisovi. „ Hustý!“ Dal si semnou H5 a už jsme se bavili normálně.