RED - CZ

RED - 1. díl

Tak jo, přidávám první díl na zkoušku :D! První díly bývají vždy nejnudnější, než se to rozjede, takže od toho nečekejte nic extra! Budu ráda, když mi dáte vědět, co si o tom myslíte :))

____________________________

Sedím ve svém pokoji a dívám se z okna. Moje nejlepší kamarádka a zároveň spolubydlící Jade je na nějaké přednášce a tak tu tvrdnu sama nudou. Vlastně mi to ani nevadí, jelikož jsem hodně unavená, ale vím, že kdybych si lehla do postele, tak stejně neusnu, takhle to u mě bohužel nefunguje. Pozoruju lidi, jak se procházejí po zaplněných ulicích, a není nikdo, kdo by v ruce nedržel telefon. Smutné, že jejich pohled směřuje do displeje mobilu a ne na krásu LA.

Všimnu si mladého páru, jak sedí na lavičce a fotí se navzájem, povzdechnu si. To je tak nefér. Mám 22 let a jsem sama. Při tom LA je město, které je plno krásných hodných kluků, ale já mám vždy takovou smůlu. Doufám, že tam někde na mě nějaký kluk čeká, ale mohl by si pospíšit, protože mě opravdu nebaví to čekání, už mě unavuje probouzení se do prázdné postele a vědět, že tu není nikdo, aby mi popřál dobré ráno.

Jenže je to nejspíš i moje chyba, jsem moc vybíravá. Byla jsem už na dost schůzkách, ale vždy jsem něco na tom klukovi našla a to mi ho zprotivilo. Ještě horší je, když musím kluka oslovit první já, to se hned začnu potit a potom ani nemůžu pořádně mluvit, vždy upřednostňuji, když mě nějaký kluk osloví první, to si hned víc věřím a je mi víc do mluvení.

Najednou zaslechnu klíčky v zámku, Jade se vrátila. Uslyším více hlasů a tak se rozhodnu, že vylezu z pokoje, abych se podívala, koho do našeho bytu přivedla. Když vylezu z pokoje, vyskytne se mi pohled na Jade a ještě na moje dvě kamarádky, které patří do naší party, Coru a Kristen, které jsou oblečené do minišatů, něco mi uniklo?

„Ahoj, holky," pozdravím je zmateně a prohlížím si je, jak jsou vyfintěný.
„Mary, jdeme chlastat!" zaječí nadšeně Kristen, která je z naší party nejstarší, ale nikdo by to do ní neřekl, má 25, ale působí na 18. Hlavně svým myšlením.
„Nikam nejdu, byli jsme minulý týden a já měla pak ještě 3 dny kocovinu," vyjádřím se k tomu rovnou a tím jim zkazím radost.
„V žádném případě, jdeš s námi." Nedá se Kristen a já překřížím ruce. „Necítím se dobře," zalžu.
„Máš krámy?" Řekne Cora, která jako jediná mi skočila na mou lež, celá ona.
„Pf, kecá. Dělej, obleč se, zavolám taxíka." Nařizuje mi Kristen.
„Já opravdu nechci holky. Nemám náladu na to, abych se dneska opíjela," stojím si stále za svým.
„Do půlnoci budeme doma, slibuju. Netrhej partu, Rosemary. Pít nemusíš, ale jen pojď s námi." Bože. „Fajn," vzdám se a všechny tři začnou tleskat a skočí po mně. „Uškrtíte mě," řeknu zadýchaně. „Oblečte se do toho nejlepšího, co máte." Radí Kristen.

Ach jo, zadumaně zalezu zpátky do svého pokoje. Stejně je to lepší, než abych tu zůstala sama a oni se bavili, beze mě. Otevřu svou skříň plnou oblečení, které jsem si koupila jen tak a ani se mi nelíbilo nebo se tady najdou i kousky, které mi jsou už dávno malé, ale byla jsem líná se toho zbavit. Naštěstí jsem, ale plně vybavená na tyhle naše noční akce, takže mám 3 černé šaty, které nejsou moc krátké a neukazují ze mě moc, ale i tak si myslím, že jsou dost sexy. Sáhnu po šatech číslo 2, které mají na pár místech krajku a nevypadají moc lacině, což je dobře. Převleču se z domácího do šatů a ještě si obleču bílé sako, protože mám hned lepší pocit a necítím se tak nahá. Udělám si ulíznutý drdol, aby mi vlasy nepřekáželi při pití nebo tanci. Rozhodnu se jen pro černé stíny a ještě se přepudruji, nehodlám ze sebe dělat marfušu.

„Rosemary, dělej. Taxík už je tady." Zakřičí na mě Jade, celým mým jménem. No jo, aby se neposrali. Sáhnu po svém psaníčku a vyjdu z pokoje.