Naplánovaná láska

25. Čast

Předstírala jsem že si čtu svou knížku i když jsem cítila jeho pohledy na mém obličeji. Po chvíli se vrátil Lando ze záchodu, když si přisedl mírně se na mě usmál. Pohled jsem mu oplatila a omluvila se mu že jsem do něho narazila a poděkovala že mě chytl a já nespadla. „To nevadí pro tebe vše Kenz." Usmál se na mě a poté věnoval svojí pozornost svému telefonu. "Kenz?" Z jeho oslovení mi vyběhl mráz po zádech. Vzpomněla jsem si na svou matku jak mi tak říkávala ale také na Charlese od kterého jsem to milovala slýchávat. Však od Landa jsem to nečekala a slzy se mi hrnuly v očích. Letmo jsem se podívala na Charlese, který se na mě starostlivě díval jelikož věděl že to říkávala má matka a navíc jsem mu to zakázala vyslovovat. Ukápla mi slza po mém líčku, kterou jsem si hned utřela a snažila se předstírat že se nic neděje. Charles to ale viděl „Ke-" ozvalo se z jeho úst. Přísahám že by vyslovil mé jméno, kdyby ho nepřerušil Daniel „Chrlesi hele dívej už nám to poslali." Danny ukázal něco pracovního klukům na mobilu. Já si mezi tím nasadila sluchátka zavřela své oči a dělala že spím.

Hlavou mi proletělo milion myšlenek. Byl to zase ten zmatek. Zmatek, který se nedá uklidnit. Přemýšlela jsem nad chladnými pohledy Charlese a nad větou od Landa. Co asi myslel tím "pro tebe všechno"? Snažila jsem se to vše hodit za hlavu a opět se prospat.

Probudilo mě přistání za tmy a proto jsem se mírně lekla. „V klidu jsme v Londýně Kenzie." Snažil se mě uklidnit Daniel, který si všiml mého šoku. „Cože proč v Londýně?" Podívala jsem se zmateně na Charlese. „Letadlo mělo mírné problémy a museli jsme přistát tady." Vysvětlil Charles. Udiveně jsem se podívala a pořád nechápala proč jsme zrovna v Londýně. „Jak dlouho tu budeme muset zůstat?" Zeptala jsem se kluků. „No nejspíš odletíme nejdříve zítra odpoledne." Řekl Daniel. „Cože? Zítra? Odpoledne? Nejdříve?" Vykoktala jsem zmateně. „No ale to jako budeme muset spát tady v letadle? Ja se tu s vámi nebudu zase mačkat!" Řekla jsem ospale. „No vlastně můžeme dojet ke mě domů." Řekl Lando. „Domů?" Ujistila jsem se. „No nebydlím tam ale vlastním tu pár bytů a určitě se tam všichni vlezeme." Ujasnil Lando.

Přijeli jsme taxíkem k luxusním bytům, které byly nádherně osvětlený. Lando odemkl hlavní dveře budovy a mi ho všichni následovali do výtahu. Dojeli jsme do posledního patra a vstoupili do nádherného bytu. „Já budu spát na sedačce, která se dá rozložit takže se tam vlezeš i ty Danieli." Řekl nejistě Lando „Jo jasně ta sedačka je dost velká takže nemám problém." Řekl s radostí Danny a skočil na sedačku. „Charlesi a Kenzi tady je ložnice, takž tu budete spát vy odložte si tu věci." Řekl rychle Lando a šel se věnovat Danielovi.

Při pohledu na manželskou postel mi došlo že budu muset spát vedle Charlese, ale uklidňovala jsem se tím že jsme se domluvili že se budeme muset chovat profesionálně. Odložili jsme si své kufry a já se rozešla ke dveřím abych mohla jít za kluky. Málem se mi to povedlo, kdyby mě Charles pevně nechytl za zápěstí. Škubla jsem sebou a prudce se na něho podívala. Beze slov jsme na se sebe zírali do té doby než Charles položil otázku „Kenzie co se děje?" Jemně vydechl. Zastavilo se mi srdce z jeho pohledu do mé duše. „Nic." Odbyla jsem a snažila se odejít. Charles si mě prudce přitáhl k sobě „Mckenzie co tě pořád tak trápí? Můžeš mi to říct." Vyslovil tak blízko že jsem cítila jeho dech na mých rtech. Jako kdybych byla opařená a měla nutnost se přiblížit o něco více. Chtěla jsem ho políbit ale nemohla jsem tolik věcí mi bránilo. Ah Charlesi kéžby jsem ti říct co vše mě trápí to že mě trápí to že tě nemůžu políbit jelikož jsem si sama vymyslela profesionální chování, ale bylo to kvuli tobe to ty jsi mi ublížila. To že mě trápí že pořád nejsem vyrovnaná se ztrátou mých rodičů a to že mě celý muj vztah podváděl můj přítel. Tolik emocí v tak krátkou chvíli jsem nemohla unést. Probudila jsem se z myšlenek „Neřeš to." Vydechla jsem v blízkosti jeho obličeje. Najednou se rozrazili dveře „Lidi Lando objednává pizzu na večeři jakou chcete?" Vyhrkl Daniel. S Charlesem jsme se lekli a oba od sebe odskočili. „oh shit sorry lidi asi jsem vás přerušil." Řekl Danny který hned zmizel. Otočila jsem se k Charlesovi „už radši pujdu." Oznámila jsem a vyrazila do vedlejší místnosti.

S kluky jsme objednali pizzu pustili si film a měli pohodový večer. Už bylo dost pozdě a Danny odpadl už v půlce filmu proto jsem se rozhodla že už si také půjdu lehnout. Převlékla jsem se do svého pyžama a lehla si do postele Charles zrovna přišel do našeho pokoje a sundal si své tričko. Přísahala bych že si ho sundával pomalu naschval, jelikož věděl že je to pro mě příjemní pohled. V tuhle chvíli to příjemné moc nebylo teda aspoň pro mě ta zakázaná touha. Chtěla jsem ať si sundá všechno své oblečení a ovládne mé křehké tělo. Pomalu se otočil směrem ke mě a já svůj pohled věnovala zdi. Charles pokračoval v převlékání a převlékl se do látkových kraťas. Zalezl do postele zamnou a lehl si na bok směrem ke mě já udělala to samé byli jsme si zase tak blízko ale já mu přece nemohla odpustit to co mi udělal ublížili mi to a to hodně. Jeho pohledy byly víc a víc lákavější až jsem to skoro nemohla vydržet a proto jsem rychle zhasla lampičku ma nočním stolku. Přes okna svítilo pouliční světlo takže jsme na sebe pořád viděli sice ne dobře ale přece jen. Nic jsme neříkali proto Charles zavřel únavou své oči a usnul. Dlouho jsem se na něho dívala a obdivovala jeho krásné rysy obličeje. Dlouhé minuty jsem nemohla usnout a pořád jsem se převalovala proto jsem se rozhodla si zajít pro pití. Potichu jsem vstala z postele a po špičkách se snažila dostat ke dveřím, které jsem pomalu otevřela. Připomnělo mi to jak jsem poprvé utíkala z Chrisova bytu když mě poprvé při hádce uhodil. Tahle vzpomínka byla ta nejhorší proto jsem mi do očí hrnuly slzy. Došla jsem ubrečená do kuchyně, kde jsem rozsvítila abych viděla na skleničky a dřez. Když jsem zapnula světlo lekla jsem se Landa, který stal polonahý opřený o kuchyňskou linku.