6. Část

399 22 0
                                    

Rozbušilo se mi srdce když jsem slyšela zvonek svého bytu. Nechtělo se mi nikam chodit a už vůbec ne s člověkem kterého nenávidím. Hluboce jsem se nadechla a vydechla naposledy jsem se na sebe koukla do zrcadla a pomalu se rozešla ke dveřím, než jsem zatáhla za kliku dveří jsem uslyšela hlas za dveřmi. „Božee co ji tak trvá. Na tohle fakt nemám nerv." Otráveným hlasem se ozvalo za dveřmi. Rychle jsem otevřela dveře „No ja na tebe taky ne." Vyhrkla jsem ani jsem se na něho nepodívala a pokračovala jsem v chůzi k jeho luxusnímu autu. Koutkem oka jsem však zahlédla bílou košili s jedním rozepnutím knoflíkem a černé kalhoty. Také jsem si všimla jak drží krásnou kytici růží, která voněla přes celé jeho auto, když otráveně nasedl a kytici hodil na zadní sedadlo. Seděla jsem vedle něho a zabíjela ho pohledem. „Tak co tvoje sako?" Zeptala jsem se ho, aby ho to naštvalo. „No já celou dobu doufám že mi řekneš že ho zaplatíš." Řekl mi přímo do očí. Začala jsem se hlasitě smát „Prosím tě radši už jeď ať tohle všechno mame za sebou." Doplnila jsem. „Tak tahle věta byla celkem rozumná na to že vypadáš jako kdyby jsi v té tvojí hlavě měla jen hezké fotky na instagramu." Řekla ironicky. Ani jsem nevěděla jestli mám na to reagovat. „Takže mám hezké fotky na instagramu jo? Tak to děkuju, ale od tebe to teda kompliment zrovna není" odpověděla jsem mu upřímně. On jen převrátil oči „Nemám tušení jak spolu zvládneme následující víkend." Oddechl si. „Cože jak jako následující víkend? To budu muset zrovna s tebou trávit i své víkendy?" Řekla jsem vyděšeně. „Tenhle víkend se jede velká cena Kataru slečinko." Vysvětlil mi. „Cože děláš si srandu že budu s tebou muset jed až do Kataru?" Vykřikla jsem. „Neboj se taky z toho nemám radost. Stejnak budeš stejná jako každá. Zamumlal si pro sebe i když jsem to moc dobře slyšela. Jen jsem ironicky zasmála a opřela se o sedadlo.

Nastartoval auto a vyjel. Celou cestu jsme nemluvili a ani jsme nechtěli jelikož jsme věděli co nás čeká a to že se u večeře musíme chovat jako ten nejdokonalejší pár na světě. Zaparkoval své auto před krásnou restaurací kde bylo jasné že budou paparazzi. Vystoupil z auta, které obešel aby mi mohl otevřít dveře. Pomalu otevřel mé dveře a nabídl mi svou ruku. Já v autě převrátila oči v sloup, ale když jsem mu podala jsou ruku a vystoupila z auta jsem nasadila falešný úsměv jak nejlépe to šlo. „Tohle fakt nezvládnu." Řekla jsem během toho co jsme se ruku v ruce přibližovali k restauraci. Přidělili nám stůl pro dva s výhledem na západ slunce, který svítil růžovooroanžovou barvou. Vyfotila jsem fotku západu slunce na které šla vidět Leclercova ruka, jelikož jsem si toho nevšimla přidala jsem to jako příběh na instagramu. Posadili jsme se a podívali  jsme se tomu druhému do očí „Dostala jsi ty instrukce žejo?" Zeptal se mě. „Hm myslíš to že tu máme být tak minimálně dvě hodiny, kdy se máme seznamovat, smát, dělat že jsme nejvíce šťastní, a že jsme zamilovaní? Jo tak ty jsem bohužel dostala." Řekla jsem sebevědomě. „Dobře tak mi něco o sobě řekni Mckenzie." Vyzval mě ke slovu. „Dobře tak jako základní věci co by jsi měl vědět je mi 23 let moje práce je na sociálních sítích. Mezi moje koníčky patří běhání, jóga, občas tanec, formule jedna a mám alergii na namyšlené muže." Dostala jsem ze sebe rychle. On jen zvedl udiveně obočí a pousmál se „No...páni" chtěl pokračovat ve své větě ale předběhla jsem ho „A teď ty Leclercu kromě toho že jsi namachrovaný frajírek co si o sobě myslí kdo ví co a myslí si že když je hezký tak může vládnout celému světu." Dala jsem si ruku před pusu když jsem si uvědomila co jsem právě řekla. „Tak zaprvé nechápu co proti mě máš a zadruhé kdo tady má být na někoho naštvaný jsem já za to sako jo a ještě za třetí já vím že jsem hezký." Skoro až na mě zařval. „No tak poslouchej ty jeden..." chtěla jsem opravdu pokračovat, ale Leclerc mě zmáčkl ha ruku. „Auu co děláš pust mě hned teď!" Přikázala jsem mu „Můžeš se už konečně uklidnit ty jedna uječená slečinko." Otočil svou hlavu směrem k muži který stál na druhé straně místnosti s foťákem u oka, kterým nás zrovna fotil. Usmála jsem se na něho když mě chytl za ruku a on mi dolil do skleničky vodu. Po chvíli muž odešel a ja konečně mohla sundat můj falešný úsměv. „No a teď zpátky k tomu co jsi říkala ty máš ráda f1?" Zeptal se mě se zajímavým pohledem. „ Představ si že jo i když jsem holka taky to jde nemám náladu ti něco takového vysvětlovat." Odbyla jsem ho. „Pane bože sama jsi tak namyšlená a odměřená." Otráveně vyslovil a zamračil se. Převrátila jsem oči v sloup a snažila se ignorovat co řekla. Pak už jsme jen pojedli dobrou večeři u které jsme si povídali o různých věcech. Dvě hodiny uplynuly celkem rychle, když už jsme měli namířeno k autu. Otevřel mi dveře od auta i když už nikde nebyl žádní člověk který by nás mohl vidět. Trochu jsem to nepochopila ale chtěla jsem co nejrychleji domů.

Když zastavil před mým bytem otočila jsem se na něho a zakoukala jsem se do jeho zelených očí. „Tak ahoj zítra slečinko." Najednou se ozvalo z jeho úst. Odtrhla jsem se pohledem „Tak zatím." Vykoktala jsem ze sebe, když jsem Vystoupila z auta směrem k mému bytu, když jsem došla do svého bytu své podpatky jsem opět odhodila a šla si dát hlubokou sprchu. Když jsem vyšle ze sprchy podívala jsem se na svůj mobil kde jsem viděla plno zpráv, kde mi lidé začali psát po můj příběh čí je to ruka. Až teď mi došlo že tam jde od Leclerca vidět ruka. Trochu jsem zčervenala nervozitou ale rozhodla jsem se to neřešit a šla si lehnout, jelikož zítra letím na velkou cenu Kataru s panem namyšleným. Při usínání jsem si v hlavě promítala celou večeři a každé jeho slovo. Nemohla jsem usnout proto jsem si šla sednout na svou terasu, kde bylo světlo jen z pouličních lamp a příjemný zvuk víru. Přemýšlela jsem snad nad vším hlavně nad mým přítelem Chrisem chtěla jsem mu zavolat, protože mi už hodně chyběl a dlouho jsem ho neslyšela a hlavně jsem mu chtěla říct o Leclercovi aby se to pak někde nedozvěděl z internetu nebo tak. Chtěla jsem mu toho tolik říct, ale neměl čas vlastně neměl spíš čas na mě. Tahle myšlenka mě opravdu zabolela a rozhodla jsem se vrátit do své vyhřáté postele, kde jsem usnula později než jsem chtěla.

Ahh tahle část byla trochu narychlo ale snad je i tak aspoň trochu dobrá😭 děkuju za vaše ohlasy😻

Naplánovaná láskaWhere stories live. Discover now