Naplánovaná láska

11. Část

Dívala jsem se mu do jeho krásných zelených oči v kterých se odrážel muj zaujatý výraz. „míváš je často?" Dívala jsem se na něho se slzami v očích. Jen jsem přikývla hlavou na souhlas, že podobné záchvaty paniky mám často. „Kenz co se stalo?" Sklopila jsem pohled a přemýšlela jak mu to vysvětlit. Hluboce jsem se nadechla a poté vydechla „Charlesi...možná někdy jindy." Nakonec jsem ze sebe dostala. „Dobře ale kdykoliv by se něco podobného dělo můžeš mi zavolat nebo cokoliv." Vyslovil ze svých úst. V ten moment mi projel mráz po zádech a ja vrátila pohled k němu. „Už bychom měli jít spát." Lítostně jsem se usmála. „Dobře. Zítra brzo ráno nám letí letadlo." Odpověděl mi přímo do mých očí. Došli jsme k mému pokoji já otevřela své dveře a vešla dovnitř. Charles stál opřený ve dveřích a pozoroval mě. „Dobrou Charlesi." Popřála jsem mu dobrou noc. „Sladké sny Kenz." Odpověděli mi. Zavřela jsem pomalu dveře a usmála jsem se jak mě znova oslovil. Když jsem dovřela dveře otočila jsem se směrem k velkému oknu, kde opět šlo vidět celé krásné město. Vzpomněla jsem na Chrise na kterého jsem byla tak hrozně naštvaná a proto jsem se rozhodla mu napsat zprávu ve které jsem mu sdělila všechno co jsem k němu cítila a že se sním oficiálně rozcházím. Při odeslání zprávy mi stékaly slzy po tvářích, ale na druhou stranu jsem cítila naprostou úlevu. Úlevu od stresu, který jsem velmi často zažívala v našem vztahu. Vypla jsem svůj telefon a rozhodla se co nejrychleji usnout, jelikož brzo ráno nám odlétalo letadlo z Kataru zpátky domů.

V šest ráno mě vzbudil můj budík, který jsem se snažila co nejrychleji vypnout. Vstala jsem z postele a mé první kroky vedly jak jinak než do koupelny, kde jsem si udělala ranní hygienu. Dobalila jsem si ještě všechny věci co jsem nestihla včera večer a vyšla ze svého pokoje společně se svými věci. Po chvíli z vedlejších dveří vyšel rozespalý Charles. „Dobré ráno Kenzie." Řekl s rozespalým hlasem, který mi projel celým mým tělem. „Dobré ráno ospalče." Odpověděla jsem mu s malým úsměvem, když jsem zakývala hlavou. Došli jsme společně k jeho autu, kde mi naložil věci do auta a já si mohla mezitím sednout. Přisedl si ke mě a nastartoval své auto „Tak co jak ses vyspala?" Řekl z ničeho nic. Já si okamžitě vzpomněla na včerejší zprávu Chrisovi proto jsem se od Charlese otočila pohled na druhou stranu „Celkem dobře." Řekla jsem v rychlosti „Ty asi moc ne co?" Dodala jsem. „Ani ne no skoro celou noc jsem pořád nad něčím přemýšlel." Řekl zmateně. Chtěla jsem se ho zeptat nad čím ale už jsme přijížděli k letišti a tak jsem to nechala být. Společně jsme došli k letadlu, které jsem si vyfotila a dala na instagram story kde jsem připsala "back to home". Došli jsme do letadla, kde jsme si odložili věci a pohodlně se usadili seděla jsem opět naproti Charlese, který se na mě zvláštně zamyšleně díval. Nebrala jsem si to nějak osobně jelikož vypadal že se topí ve svých vlastních myšlenkách. „Měl bys se vyspat." Řekla jsem mu nenápadně. On se probral ze svých myšlenek a celou dobu se díval na mě „Máš pravdu měl bych to aspoň zkusit." Odpověděl ospale, když jsi sklápěl opěradlo své sedačky, aby se mu pohodlněji leželo. Vzala jsem do ruky svůj mobil q očekávala zprávu od Chrise, ale zatím si to ani nezobrazil. Byla jsem za to asi možná ráda než abych četla jeho odpověď. Projížděla jsem instagram a narazila na story od Charlese, které jsem hned otevřela a viděla podobné story s letadlem jako mé, které jsme mu ho olajkovala. Podívala jsem se před sebe na spícího Leclerca a nenápadně ho vyfotila jen tak na památku. Chvíli jsem se nad tím vším zamyslela a došlo mi že ho asi už nenávidím tak moc vlastně skoro vůbec a už vůbec nevím proč. Rozhodla jsem se podívat na tiktok, kde na mě po chvilce zase vyskočili videa Charlese jak vyhral třetí místo ve velké ceně, kterou jel včera. Byl tam on jak zvedá svou cenu nad hlavou na podium s krásnou písničkou a poté závěr jak běží za mnou a chce mě obejmout. Z tohoto videa se mi vykouzlil úsměv na tváři i když jsem nechtěla, ale jako kdybych ten moment cítila znova ten moment, kdy jeho tělo bylo přilepené na to mé a já na něho byla tak moc pyšná. Po pár hodinách letu jsem se rozhodla se zkusit taky prospat. Usnula jsem hned jak to šlo. Po asi hodině jsem se probudila, ale ještě se mi nechtělo otevřít oči proto jsem je pootevřela. Naproti mě seděl vysmátý Charles který si prohlížel každou část mého obličeje. Nad tím se mi chtělo pousnout ale nechtěla jsem se prozradit že jsem ho celou dobu viděla. V tu chvíli naše letadlo přistálo a já dělala že jsem se právě teď probudila. Charles vstal a došel blíže ke mě „Vstávej růženko" nad tímhle oslovením jsem s úsměvem převrátila oči v sloup a vyšla z letadla společně s ostatními lidmi co byli s námi v soukromém letadle. Najednou jsem se ocitla před letištěm, kde jsem se rozloučila s Charlesem. A nastoupila do svého taxíku. Cestou domů jsem přemýšlela co budu tento týden dělat jelikož jsem tento týden kromě víkendu budu mít volno od Leclerca.

Moc se omlouvám že tahle část je o něco kratší ale chtěla jsem vám něco vydat už teď jelikož přez víkend to asi nebudu stíhat pardon.🤣😭 tak snad se vám líbí tahle část