Naplánovaná láska

16. Část

Zmáčkla jsem zelené tlačítko na svém vyzvánějícím telefonu. Pomalu jsem telefon přiložila ke svému uchu a čekala co zaslechnu. „No to je dost že jsi to zvedla Mckenzie. Ani nevíš jakou jsem měl o tebe starost a taky starost o náší dohodu v takových situacích mi musíš brát telefon Mckenzie." Řekl naštvaně strejda Camil. Trochu jsem znervózněla a snažila se najít správná slova. „Strejdo promiň, ale bylo toho na mě hodně a nevěděla jsem sama co mám dělat." Vyhrkla jsem rychle ze sebe. „No dobrá tedy až se někdy uvidíme vysvětlíš mi všechno to co mělo znamenat to s Norrisem, ale teď se to musíme pokusit napravit. Charles ti měl sdělit že budete mít náročný týden." Řekl strejda s mírnějším hlasem. Když řekl že budeme mít náročný týden a ne víkend se mi skoro až zastavilo srdce. „Takže dnes večer půjdete spolu na večeři, kde se kolem vás budou motat plno novinářů po tom posledním článku co o tobě vyšel, takže se snažte vypadat co nejlépe. V sobotu by jste měli mít naplánovaný nějaký výlet a v neděli podle umístění Charlese v závodě půjdete slavit a Mckenzie nezapomeň celý víkend se natáčí vlog na Charlesuv youtube kanál tak se hlídejte ať vypadáte přirozeně a hlavně zamilovaně." Vysvětlil Camil vážně. „No jasně fakt super nemůžu se už dočkat." Řekla jsem nejvíce ironicky jen jak to šlo. „No dobrá Kenzie už budu muset jít tak prosím tě snaž se a hodně štěstí." Odpověděl mi strejda na mou ironickou větu. „Dobře strejdo zatím." Dořekla jsem a položila telefonát. Svůj mobil jsem hodila na postel a naštvaně vydechla. Položila jsem ruce na své tváře a zoufale se koukala před sebe. Nedokázala jsem si představit být tolik času s Leclercem, když se navzájem nenávidíme a musíme hrát zamilovaný pár, který je naprosto dokonalý.

Po chvíli jsem rozepla svůj velký kufr z kterého jsem vytáhla společenské šaty krémové barvy. Byly nádherně upnuté přímo na mé tělo. Neměly ramínka a mé ramena byly zcela odhalené, proto jsem si na sebe přehodila krásné sako té samé barvy. Své podpatky jsem sladila se svou černou kabelkou a náhrdelníkem s černými perly. Perly nádherně zdobily můj odhalený krk. Své vlasy jsem si nechala přírodně rozpuštěné a svůj makeup nějak nepřeháněla. Podívala jsem se na sebe do zrcadla a v duchu jsem si řekla že mi to opravdu sluší a to se často nestává. Nikdy jsem si nepřipadala dost hezká nebo dost dobrá na to že jsem beauty influencer. Z pohledu na sebe do zrcadla mě probudilo až rychlé zaklepání na dveře. Lekla jsem se a trochu odskočila z mého místa. Byla jsem dost v šoku a místo toho abych došla otevřít dveře jsem se zmohla jen na „Ano?" Zvolala jsem asi dva metry od dveří. „Ehm Mckenzie tady Charles doufám že už jsi připravená za chvíli jdeme na tu domluvenou večeři jen si rychle skočím do sprchy." Řekl Charles za zavřeními dveřmi. „A- Ano jasně v pohodě budu čekat." Řekla jsem koktavým hlasem. Trapně jsem se nad svou odpovědí zamračila a snažila se uklidnit. V tu chvíli Charles vstoupil do našeho společného apartmánu. Stála jsem u skříně do které se asi logicky chtěl dostat, když měl v plánu jít do sprchy. Trapně jsme se na sebe dívali, ale jeho pohled sjel nahoru a dolů po mé postavě. Lhala bych kdybych neřekla že se nad tím trochu nepousmál ať už to mělo znamenat cokoliv beru to jako kompliment. Blížil se stále ke mě, ale já  nechápala co má v plánu až do té do by co byl skoro nalepený na mě a natáhl svou ruku ke skříni kterou pomalu otevřel, když svůj pohled nechával v mých očí. Poté jsem pochopila že se chce dostat do své skříně pro nové oblečení. Rychle jsem skoro až odskočila od jeho těla a přesunula se na druhou stranu z pokoje. On se nad tím lehce zasmál a hledal oblečení ve skříni. Ja se trapně kolem sebe rozhlédla a stála tam jak tvrdé Y. Po chvilce jsem se rozhodla do své ruky vzít telefon, když Charles zrovna mířil do společné koupelny. Oddechla jsem si, když zavřel dveře do koupelny a tak jsme spolu nemuseli byt v jedné místnosti. Uvolnila jsem se a projížděla sociální sítě. Prohlížela jsem si lajky a komenty pod svými novými fotkami na instagramu. Pročítala jsem pozitivní komentáře než jsem narazila na ten jeden "By mě zajímalo s kým v tom Austinu je jestli s Leclercem nebo Norrisem." Při přečtením tohoto komentáře mi můj úsměv uvadl. Docela mě zarazilo, když se pod komentářem ukázali další podobného stylu. Došlo mi že mě hodně lidí mohlo začít vidět trochu jinak než doopravdy jsem. Mrzelo mě to že si o mě někdo myslí že jsem nějaká zlatokopka, která skáče z jednoho jezdce na dalšího. Věděla jsem že něco takového přijde, ale nevěděla jsem že mě to tak zasáhne. Normálně mi hate komentáře nic nedělají ale tohle bylo něco jiného jenže ja nevím co. Byla jsem tak hluboce zamyšlená že jsem nevnímala pojem o čase. Znovu jsem se lekla, když se dveře od koupelny otevřeli. Můj pohled směroval hned ke dveřím ze kterých vyšel Charles s černou košilí a černými kalhoty. Nebudu lhát ale pohled na něho s jeho vlhkými vlasy nebyl zrovna nepříjemní. Všiml si že se na něho až moc zakoukaně dívám proto se kulišácky usmál a já uhnula pohledem a snažila se dělat naštvanou. „To ti v té koupelně nemohlo trvat déle?" Zeptala jsem se zmateně abych zakryla svou nejistotu z toho jak jsem se na něho dívala. Charles se jen usmál a dosušil si své vlasy, které jsi pak upravil tak jak obvykle. Otočil se směrem ke mně „Tak co jsi připravená na dnešní večeři?" Zeptal se mě trochu zoufale ale i nedočkavě.

Ahojky lidičky předem se vám chci omluvit že části asi teď chvíli nebudou vycházet nějak často, jelikož mám až moc školy a byla bych ráda abych ji stíhala.😭 Tak doufám že se vám líbila aspoň tahle nudná kapitola, ale nebojte mám v plánu už to více rozjed tak se aspoň máte na co těšit.🫶🏻🫶🏻