Naplánovaná láska

22. Čast

Usedla jsem do taxiku s ubrečenými oči a doufala že Leclerc nebude na hotelu i když jsem věděla že tam má namířeno. Cesta netrvala dlouho akorát jsem si stihla utřít slzy a dát se aspoň trochu do kupy. Vystoupila jsem a u hotelu jsem viděla Leclrca auta což znamenalo že je v našem pokoji. Po chvilce odhodlávání jsem vstoupila dovnitř pokoje. Seděl tam na posteli. Na posteli kde se mě dotýkal. Z pomyšlení na jeho dokonalé dotyky se mi zvedal žaludek a přitom hrnuly slzy do očí. „Kenzie" vyslovil jemně, když jsem se objevila ve dveřích. Sklopila jsem svůj pohled na zem a došla ke svému kufru abych si sbalila všechny me věci. „Prosím nech mě to vysvětlit moc mě to mrzí! Ja to opravdu nechtěl udělat." Řekl vystresovaným hlasem. „Prosím tě Charlesi tady neni co vysvětlovat prostě se nikdy nezměníš!" Řekla jsem s ostře. „Ty víš že bych to nikdy dobrovolně neudělal. Já opravdu nevím proč jsem to stalo. Pokazil jsem závod a byl jsem strašně naštvaný a prostě jsem vybuchl a nemohl to zastavit při tvých slovech i když jsem je dobře slyšel." Snažil se Charles vysvětlit. Chvíli jsem nic neřekla a pokračovala v balení „Mohl jsi nás zabít." Doplnila jsem do tiché místnosti. „Já vím opravdu mě to mrzí ale určitě by se nic takového nestalo. Miluju tě a tohle bych nikdy nedopustil! Nikdy bych nedovolil aby ti něco ublížilo." Řekl zofalstvím. To bylo poprvé co mi vyznal lásku opravud mě to zasáhlo, protože na tyhle slova jsem čekala celou dobu ale teď už mu nemůžu věřit. Dlouho jsem nic neřekla a Charles si uvědomil co vlastně řekl. Přišla jsem k němu blíže „ty jsi prostě magor." Řekla jsem bezcitně „Takhle to dál prostě nepůjde. Končím s tímhle!" Vykřikla jsem. „Nemůžeš jen tak odejít a nehrát mou přítelkyni. Podepsali jsme smlouvu." Vysvětlil mi. „Pokud máme byt spolu musíme se chovat profesiaonálně." Vyřkla jsem. „Jak to myslíš Kenzie?" Zeptal se mě se zmateným pohledem. „Prostě se budeme chovat tak jak na začátku. Budeme hrát že jsme spolu ale nic mezi sebou mít nebudeme. Budeme si žít tajně každý svůj život." Řekla jsem slova která mě bolela vyslovit. Charles se mi zraněně pohlédl do očí „Omlouvám se ti Kenzie" řekl opatrně a sklopil své oči. „Od teď se budeme řídit jen pravidly co nám nastaví muj strýc Charlesi." vydechla jsem a dobalila si své věci. „Letadlo odlétá za hodinu." Doplnil a odešel z pokoje i se svými věci. Dívala jsem se na něho jak zavírá za sebou dveře a z očí mi začaly téct slzy. Dopadla jsem na zem a cítila jsem se jak poprvé co jsem kvůli němu brečela. Byla jsem tak naštvaná na sebe tak i na něho. Ty naše hádky mi připomínal Chrise. Myslela jsem si že jsem se konečně zamilovala do toho pravého ale možná je chyba ve mně.

Jemně jsem se upravila a vyšla před hotel kde jsme nasedla do auta a jela směr letiště. Když jsem byla u soukromého letadla Charles tam nebyl sám. Myslela jsem si že spolu pojedeme jen my dva jak jsme letěli tady. Z dálky jsem viděla další dvě osoby. Došla jsem přímo k letadlu a došlo mi kdo vedle Charlese stojí byl to Daniel Ricciardo a Lando Norris. Lando Norris? To nemyslí vážně! Řekla jsem si v duchu. Ano sice to byl můj dobrý kamarád ale přece všichni ví co se o nás psalo na internetu. „Kenzi už jsi tady dnes s námi poletí i kluci potřebujeme probrat určité povinnosti." Oznámil mi Charles tak falešně klidným hlasem jako by se mezi námi nikdy nic nestalo. Já jen kývla a přivítala se s kluky. Nastoupili jsme do letadla a Charles si sedl k oku a vedle něho Daniel já si musela sednout naproti Charlese. Uvědomila jsem že Lando si bude muset sednout vedle mě. Lando si přisedl a lehce se na mě usmál. Úsměv jsem mu zmateně oplatila a nenápadně se kukla na Charlese, který se na nás zamyšleně díval. Měla jsem pocit že tenhle let nepřežiju. Daniel vytáhl nějaké složky s papíry a začal něco ukazovat Charlesovi, ale mezi tím se Lando otočil směrem ke mě. „Tak co Kenzie jak sis užila závodní víkend?" Řekl zvědavě. "Oh Lando kéžby ty mohla říct jak jsem si ho neužila a jak se doopravdy cítím."!Prolítlo mi hlavou „Jo víkend jsem si naprosto užila bylo to dokonalé." Zalhala jsem mu přímo do očí s falešným úsměvem. Chvíli jsme si povídali, ale poté všichni kluci začali společně něco řešit a já se začetla do své knížky kterou jsem si vzala abych si nemusela povídat s Charlesem. Jelikož nás čekala opravdu dlouhá a náročná cesta tak jsem na chvíli zavřela své oči a usnula. Po asi hodině jsem se probrala ale byla moc lína otevřít své oči, když jsem až podezřele neslyšela ani jeden hlas. Pootevřela jsem jedno oko a spatřila spícího Daniela vedle tuhého Charlese. Chvíli mi trvalo než jsem si uvědomila že ležím na jeho rameni. Spala jsem na rameni od Landa? Opět jsem si řekla v duchu troch panickým hlasem. Pomalu jsem se zvedla a dívala se na Landa. Vypadal tak roztomile, když spal. Vrátila jsem se do reality a doufala že už spal než jsem si stihla ustlat na jeho rameni. Rozhodla jsem se to neřešit a zkontrolovat svůj telefon. Chtěla jsem na ig story přidat nějakou fotku a proto jsem otevřela svojí galerii. Myslela jsem si že tam na mě vyskočí fotky ze závodu ale byla jsem na omylu bylo tam asi 200 fotek Landa. Vykulila jsem oči na displej a projela si fotky. Byly tam trapné ale i hezké a roztomilé fotky Landa tady z letadla. Musel je nafotit během toho co jsem usnula jelikož tam bylo i pár mých fotek jak spím na jeho rameni. Takže on nespal. Sakra! Trochu jsem zpanikařila ale poté se hned uklidnila. "Proč mě to tak žere však jsme kamarádi a navíc mám city k Charlesovi teda aspoň měla.

Odložila jsem svůj mobil a zjistila že mě nejspíše už nějakou dobu pozoruje Charles naproti mě. Rychle uhnul pohledem a ja se zmateně podívala a odešla. Potřebovala jsem na záchod, který byl hned skoro u našich sedaček. Vešla jsem na záchod, kde jsem vykonala potřebu a upravila se v zrcadle. Popravdě potřebovala jsem chvilku sama čekala nás opravdu dlouhá cesta a ja nezvládám ty letmé ale ostré pohledy od Charlese. Po chvíli jsem se konečně rozhodla vrátit na své místo. Rychle jsem otevřela dveře a vyšla teda aspoň jsem se pokusila, kdybych do někoho narazila. Doufala jsem že to není Charles ani Lando tak moc jsem si přála ať ta hruď do které jsem narazila je od Daniela. On jediný byl opravdu dobrý kamarád a navíc jsem sním nic neměla no to je jedno. Zvedla jsem svůj pohled a zjistila o koho jde. „Takže vše při starém Mckenzie?" Zakřenil se Lando jelikož pokaždé co ho potkám do něho narazím. Usmála jsem se a chtěla ho obejít a sednout si na své místo. Jenže to bych nebyla já kdybych nezakopla. Spadla jsem přímo na něho až se mu skoro podlomili kolena. Naštěstí mě chytl a ustál to. Oba jsme se začali smát do té doby než nám došlo v jaké blízkosti jsme a ze mám své dlaně přímo na jeho břišních svalech. Trapně jsem si odkašlala a otočila se na kluky, kteří na nás divně koukali. Teda Charles divně koukal Danny ten byl rozespalý že ani nevěděl kde právě je. Viděla jsem jak Charles zabijí pohledem Landa, který radši rychle zalezl na záchod. Dívala jsem se na Charlese a zvedla udiveně obočí a sedla si na svou sedačku. Abych se vyhla divnému rozhovoru s mužem naproti mě nebo aspoň jeho divným pohledům jsem si do své ruky vzala rozečtenou knížku.

Po dlouhé době tu máme další část. Moc se omlouvám ale měla jsem co dohánět ve škole a nestíhala jsem. Snad už to bude lepší. Tahle kapitola sice není moc zajímavá ale i tak doufám že se aspoň trochu líbí.