Naplánovaná láska

3. Část

Ráno jsem se probudila sice hezky odpočatá, ale pořad mi v hlavě pobíhala myšlenka na strejdovou nabídku. Nevěděla jsem co od toho vůbec čekat a hlavně mi to připadala jako nejvíce stupidní a bizarní věc na světě. Dělat někomu falešnou přítelkyni? Jsem snad nějaká herečka či co.

Odpoledne už jsem se začala chystat, jelikož módní přehlídka začínala kolem sedmé hodiny večer a musela jsem ještě dojet do Paříže. Oblékla jsem si své nádherné upnuté šaty které jsem měla těsně nad kolena. Upnuté černé šaty s plno třpytkami mi zvýrazňovali siluetu mého štíhlého těla. Udělala jsem si svůj výrazný makeup a vrchní část vlasů sepla mírně do vyššího copu. Obula jsem si krásné stříbrné podpatky a vzala si svou menší stříbrnou kabelku. Nafotila jsem plno fotek a postla na instagram a pár videí na tiktok. Po zveřejnění všech povedených fotek jsem na sedla do svého auta kde na mě už čekal můj kufr s oblečením, jelikož jsem v Paříži zůstávala na noc. 

Po příjezdu k velkému areálu jsem se ještě rychle upravila ve zrcátku a pobrala všechny důležité věci ještě jsem zamkla auto a mohla vyrazit. Vstoupila jsem do velkého areálů kde mi dali vstupenku fialové barvy. Na vstupence bylo napsáno mé jméno a číslo řady kde budu sedět během přehlídky, když jsem otočila vstupenku na zadní straně byly vypsaný sponzoři jako třeba Victoria Secret, Universal Studios, Fia, Netflix a mnoho dalších firem. Vešla jsem vstupní bránou k obrovskému sálu kde už bylo mnoho lidí. Rozhodla jsem se že si nejdříve půjdu koupit nějaký drink něž začne samotná přehlídka, když jsem se chystala projít k baru zahlédla jsem Lewise Hamiltona, vykulila jsem oči jelikož mě hodně překvapilo co tady děla, ale po chvilce mi to došlo sponzorem přehlídky je Fia jasně že tu budou jezdci formule jedna. Nějak jsem to neřešila i když jsem váhala jestli se sním nepůjdu vyfotit, jelikož můj otec byl jeho velký fanoušek, ale za chvíli měla začít přehlídka a ja opravdu měla žízeň a potřebovala jsem se napít. Koupila jsem si nějaký červený drink a chystala jsem se procpat lidmi až do mé třetí řady kde jsem měla sedět. Už jsem skoro byla u svého sedadla jenže v ten moment jsem zakopla o něčí nohu. Ztratila jsem rovnováhu a spadla jsem na muže, který stál hned vedle mě. Můj drink se na osobu vychrstla a já hned věděla že to nedopadne dobře neměla jsem ani odvahu se na osobu podívat a hned jsem se začala omlouvat. „Co co to má znamenat?" Zakřičel muž kterému jsem na světlém saku udělala červenou skvrnu. Obrátil pohled na mojí sklopenou tvář a ja cítila jeho hněv snad všude. „Moc mě to mrzí ani nevím jak se to mohlo stát, omlouvám se." Řekla jsem koktavým nervózním hlasem. Sebrala jsem všechnu odvahu a podívala jsem se na muže který byl asi o hlavu vyšší než já, když jsem rozpoznala obličej osoby ve světle reflektorů a malých barevných světýlek které poletovaly všude možně, až jsem si ulevila když vedle mě stál zrovna on. Však uvnitř sebe jsem začala naprosto zmatkovat „sakra to je ten Leclerc" řekla jsem si v duchu. Když se náš pohled spojil jeho zelené oči se zapíchli do těch mých hnědých nevinných očí. Nevěděla jsem co se stalo ani co se bude dít, ale moje koutky rtů se začali zvedat a já se potichu rozesmála. „Vám to přijde vtipné?" Zeptal se trochu agresivně. Zakryla jsem si ústa svou rukou a začala se usmívat ještě více. „Moc mě to mrzí, ale ja s tím už nic nenadělám můžu vám s tím pomoc leda tak na záchodech snažit se tu skvrnu utřít toaletním papírem. Vyhrkla jsem na něho s úctou. Jeho jeden koutek sebou cukl nahoru, ale snažil se zachovat chladno tvář. „Prosím vás už radši jděte ať nepřidejte o přehlídku slečinko." Řekl agresivně. Nad tím jak mě oslovil jsem převrátila oči a ironicky jsem se na něho usmála. Snažila jsem se co nejrychleji dostat co nejdál od něho a sednout si na své místo, když jsem si sedla na své místo a vydechla teprve teď jsem si uvědomila co se právě stalo a jak jsem se zachovala. Trochu jsem se zděsila ale byla jsem na druhou stranu ráda že se mi potvrdilo že Charles Leclerc je opravdu arogantní borec co si myslí o sobě kdo ví co.

Po dvou hodinách přehlídka skončila a plno lidí odcházelo tak jsem se rozhodla k ním přidat. Přišla jsem k svému autu kde jsem si sundala po celém dni své podpatky a obula jsem si své oblíbené černé conversky. Nastartovala jsem auto a jela rovnou na hotel který byl asi od areálu pět minut, když jsem zaparkovala své auto před hotelem a vešla na recepci stálo tam pár lidí které jsem potkala na módní přehlídce. Prohlédla jsem si rychle celou místnost a podívala jsem se na všechny lidi v místnosti na konec jsem si všimla muže se světlím sakem s červenou skvrnou na zádech. Začala jsem panikařit a schovala se za skupinu lidí. „Proboha co tu dělá? No jasně je to nejbližší hotel od přehlídky jeseně že tu budou ubytovaní lidi kteří ve Francii nebydlí." Zapištěna jsem si v duchu. Snažila jsem se to nijak neřešit a počkat do té doby než se dostanu na řadu u recepce. Vyzvedla jsem si klíče svého pokoje a snažila jsem se co nejrychleji dostat do teplé sprchy a zveřejnit všechno možné na sociální sítě. Po asi hodině a půl jsem měla všechno hotové a ja padla únavou do své postele.

Tak doufám že se vám líbilo první setkáni s Charlesem🤣
Další část se budu snažit vydat co nejdříve jak to moje školní povinnosti povolí. Tak zatím papaaaa