Dirty Secret

38. Dirty Secret

Podívám se na mobil. Je šest ráno.
Tommy spal celou noc, kdežto já jsem čekal až doteď, abych mohl zavolat někomu, kdo nás odsud dostane. Mám pytle pod očima a asi tady každou chvíli usnu. Ale to nesmím. Chci totiž sledovat Tommyho, jak vypadá sladce, když spí.
Na iPhone vytočím Patrickovo číslo. Poslední záchrana.

"Adame, je šest ráno, co je tak důležitého, když jsem o pár pokojů od tebe?" okamžitě na mě začne něco valit a já ho přeruším.
"Potřebuju, abys nás odsud dostal."
"Z pokoje?" podiví se.
"Nejsme v pokoji, jsme asi hodinu za městem," opravím ho.
"Kdo vy? A jak jste se tam dostali?" zbytečně se vyptává.
"Já a Tommy. Jeli jsme autem, jenže se pokazilo a zůstali jsme tu."
Blonďák vedle mě se zavrtí a otočí se směrem na mě. Mám chuť vlézt na něj a mačkat ho až do smrti. Nebyl by nadšený, kdybych se s ním mazlil, když spí. Jednou jsem to zkusil. Sice to skončilo divokým líbáním a společnou sprchou..
"Kde jste, přesněji?" vyruší mě z myšlenek. To kdybych věděl. Pokusím se mu vysvětlit, že les a jediný vyšší místo hodinu od města najde celkem snadno. Bohužel, pořád mě nějak nechápe.
"Dobře, na to auto tam někoho pošlu a vás dva vyzvedne Sasha, ona tu jediná vstává brzo," řekne Patrick. Vedle mě se ozve něžné povzdechnutí. Tommy Joe je jako princezna.
"Kdy nás vyzvedne?" zeptám se a zívnu si. Jsem šíleně unavený.
"Za hodinu tam bude," s těmito slovy zavěsí.
Po dokončení hovoru s Patrickem se mi pomalu začne mlžit zrak. Snažím se nespat, ale únava je silnější.

Budím se s dotykem na mém rameni. Otevřu oko a letmo nakouknu na Tommyho. Sedí se mnou na sedadle pro řidiče a tulí se ke mně. Tohle mačkání se na jedné sedačce ho musí pěkně bolet. Stejně si neodsedne pryč, jak ho znám. Posunu se a Tommy se okamžitě přisune ke mně. Obmotám mu ruku kolem pasu.
"Babe," natočím hlavu na bok a věnuju mu pusu do vlasů.
"Sasha," zašeptá mi, pořád se zavřenýma očima. "Co?"
Hned na to nakrknutá Sasha zaklepe na okýnko mého auta. Pousměju se nad Tommyho postřehem.
Nechám ho sedět a vyjdu z auta.
"Můžete mi vy dva vysvětlit, co jste tu celou tu dobu dělali?" zeptá se a pohledem přejde k Tommymu, pak zase ke mně.
Kdybych ti to řekl, řekla bys, že jsem prase. "Spali," spolu.
"Seber si toho spícího blondýna a jedeme," protočí očima a vrátí se do svého auta.
Rozhlédnu se směrem dolů po silnici. Jede sem něco jako odtahovka. Dobrý.
"Tommy, jdeme," pohladím ho po tváři a za ruku mu pomůžu ven z auta.

"Stejně nechápu, proč jste tam jeli autem, když víte, že by vás tam mohl někdo odvézt," Sasha zaparkuje před naším hotelem, "mimochodem, nezapomeňte, že dneska je poslední koncert, takže to dospíte a pomažete na stage, jasný?"
"Jo," hlesne Adam.

*

Dostanu unaveného Adama až do svého hotelového pokoje. Když dopadne na postel, vítězně se zasměju.
"Ještě mi vysvětli, proč jsi nespal?" zeptám se ho.
"Protože když spíš, vypadáš až moc nádherně na to, abych se na tebe nedíval," odpoví mi a hned na to si zívne.
"Vážně ses nevyspal, abys mě mohl sledovat celou noc? Jsi blázen? Jsme spolu pořád a ty.. bože."
Začnu mu z nohou stahovat boty s ponožkami. Mám chuť ho polechtat na noze, aby věděl, jak je to otravné, když jsem unavený a on se mě snaží všemožně ocucat, olízat, políbit mě nebo otravovat. Mírně vypláznu jazyk, abych se líp soustředil a prsty mu jemně přejedu po chodidle.
"Thomasi!" vyjekne do polštáře, do kterého zaboří hlavu. Škodolibě se zasměju.
Vylezu na postel a po čtyřech se dostanu až k Adamovým stehnům, vedle kterých se posadím.
Snažím se rukama dostat ke knoflíku od jeho kalhot, abych mu je rozepnul. Asi se mu to líbí, protože se pořád vrtí tak, aby se mi nepodařilo ho rozepnout.
"Adame," jednou rukou ho plácnu po zadku a on se zasměje, "já tě tu láskyplně svlékám a ty mi to znemožňuješ!"
Natočí na mě hlavu a zvedne pas tak, aby se mi to konečně povedlo. Stáhnu mu je a položím vedle sebe na postel.
"Šmátrat po tobě můžu i potom," chytím ho za bok a otočím ho na záda. Sednu si obkročmo na jeho klín a začnu mu rozepínat malé knoflíky kostkované košile.
"Tommy, jsi krásný, víš to?" zachraptí unaveně a vztáhne ke mně ruku, kterou mě pohladí po tváři.
"Jsi opilý, nebo co?" při rozepínání se dostanu k jeho pupíku, o který záměrně zavadím prstem.
"Ne, jen unavený, ale to na tom nic nemění," usměje se.
"Měl by ses vyspat, vážně. Mluvíš kraviny," zakroutím hlavou.
"Proč se mi to vždycky snažíš vyvrátit, Tommy Joe?"
"Protože to vím líp, než ty," mrknu na něj a začnu z něj slézat.
"Neodcházej," chytí mě za boky a přitáhne si mě zpátky na sebe.
"Spi, čuměl jsi na mě celou noc, to ti to nestačilo?!" své ruce dám na ty jeho a chci se je odtáhnout z boků. S Adamem to ani nehne.
"To jsi hulk, nebo co, že tak držíš?" nakrčím obočí.
"Jen si hlídám, co je moje," vyplázne na mě hravě jazyk a já se s povzdechem chytím za čelo. Blbeček.
"Neboj se, já ti nikam neuteču," ujistím ho, "jenom mě pusť a sedni si, abych ti mohl sundat tu košili." Než se naděju, Adamovo čelo je hned naproti mému. Sedím mu na klíně, jsme strašně blízko u sebe. Sladce se na mě usmívá, mezi tím, co mu z ramen stahuju černobílou látku. Košili hodím někam na zem. Nesoustředím se, na to kam ji házím. Na to jsou jeho rty, které mě líbají, až moc dokonalé.
Lokty se lehce zapřu o jeho ramena, abych mu jednou rukou mohl prohrabovat a tahat vlasy.

Adam mě silně objímá a hladí mě po zádech. Ucítím ostré štípání na místech, kde mě hladí.
"Au," odtáhnu se od něj a on se trochu zarazí.
"Něco na zádech?" zeptá je jemně. Přikývnu. "Podívám se na to," sundá mě ze sebe a sedne si za mě.

Ucítím, jak jeho horké ruce odhrnují látku mého trika. Zkousnu si ret.
"Co?" zeptám se po chvíli, co Adam mlčí. Pootočím hlavu co nejvíce na bok, abych věděl, co dělá. S bolestným výrazem se dívá na mé záda.
"Co tam mám?" zopakuju důrazněji svoji otázku.
"Promiň mi to," omluví se mi a polštářky prstů mi sáhne na jednu z ran, která začne okamžitě štípat. Syknu bolestí.
"Poškrábal jsem tě, docela dost," dodá. Zdá se mi to, nebo je v jeho hlase slyšet smutek?
"To je v pořádku," rukama se snažím dosáhnout na vyhrnutý lem svého trika, abych si ho zase stáhl k pasu.
Nepotřebuje se dívat na to, že mi poškrábal záda. To se občas stane, nezazlívám mu to.
"Není, bolí tě to," tentokrát mi můj názor vyvrací on. Opatrně mi stáhne triko do původní polohy.
"Je to v pohodě, vlastně víc než to. Líbí se mi to, že jsi mě poškrábal. Je to důkaz toho, že to umím dobře," ušklíbnu se na něj, "a teď bys mohl spát, nemyslíš? Protože alespoň na poslední koncert se chodí včas a jestli tě nevytáhnu z postele, budu to tam muset odzpívat sám."
"Fajn," odsouhlasí nespokojeně a spadne zpátky do postele.

Slezu z postele a přejdu k zrcadlu. Podívám se na sebe a prohrábnu si vlasy. Otočím se zády a koutkem oka si prohlédnu krvavé šrámy na svých zádech. Nevím, proč jsem to doteď necítil. Vypadají fakt hnusně, ale mně se svým způsobem líbí. Vážně jsem divný.

Asi po hodině strávené na laptopu, odpovídáním na dotazy od fans a prohlížením si nespočetným množstvím fotek nás dvou ze stage uslyším zazvonění svého mobilu.
Natáhnu se pro něj. Někdo mi poslal SMS.

Liz: Jdeš zadním vchodem z hotelu. Jinak rozhlásím všem, že s ním šukáš.
Nasucho polknu a zaklapnu laptop. Nechci jít.

Ok. - Odepíšu