Dirty Secret

18. Dirty Secret

"Co se vlastně stalo, Tommy?" zeptá se mě rozespalá Sasha a položí přede mě hrnek s kafem.
"Š-šel jsem z-za ním," pomalu nemůžu chytit dech. Vždycky, když si na to vzpomenu, bolest v mojí hrudi se rozstřelí do celého mého těla.
"Za kým?" přijde i Brooke a posadí se vedle mě. Jsem v autobuse, který před pár minutami zastavil. Další hala, další koncert. Můj a Adamův bus jel naprázdno, on byl přece s tím posraným finem.
"A-Adam, on," Brooke mě obejme kolem ramen, "m-myslel jsem si, že mě má rád a.."
Začnu nekontrolovatelně brečet. Rukama si protřu oči, takže si rozmažu makeup po celém obličeji.
Koho to teď kurva zajímá?! Stejně už nemám být pro koho hezký.
"Nebreč, Tommy, tímhle to nevyřešíš," pohladí mě po zádech Brooke.
"Ale pořád nevíme, co se dělo, Brooke," napomene ji Sasha.
"Chtěl jsem," trhaně se nadechnu, "chtěl jsem jen vědět, kdo je S-Sauli."
Už při zmínce jeho jména se mi dělá špatně.
"Sauli? To je ten, co si s ním Adam sms-koval?"
Přikývnu. Skoro nemůžu mluvit, špatně se mi dýchá a nemám náladu na nic jiného než na to, abych brečel. Ta kurva si neumí představit, jak hrozně to bolí.
"Šel jsi za ním," začne Sasha, "a?"

FLASHBACK

Viděl a slyšel jsem dost, je mrtvej.
Odlepím se od stěny, za kterou si to právě rozdali Adam s tou finskou štětkou.
Kapuci si natáhnu víc na hlavu a poupravím si mikinu.
Vyběhnu ze dveří mužských záchodů a nezapomenu s nimi pořádně třísknout. Asi se lekli, nevím, nečekám na jejich reakci.
Odeberu se ke stolu, kde sedí Max, Nick a zbytek party. Věděl jsem, že znají Sauliho, tak jsem se k nim, pro tento večer, přidal. Ale nečekal jsem, že to dopadne až takhle.
Z kapsy si vytáhnu bankovku se slovy, "Zaplaťte, nebo něco, já mizím."
"Hej Tommy, počkej," zastaví mě jeden z nich. Už ani nerozeznám, kdo to je. Mlží se mi oči, rozmazává se mi makeup a asi se tu za chvilku složím. I když se strašně moc snažím, nejdou mi zastavit slzy. Ten blbec tady seděl, u tohohle stolu, pár metrů ode mě a ocucával se s tím hnusákem, Saulim. To si snad dělá prdel. Vlasy mi padaly do obličeje, musel jsem si je dávat za ucho, díval se na mě a stejně mě nepoznal. Myslím, že byl dost pod vlivem. Ale to ho neomlouvá, v mých očích zůstane děvka.
"No?" vyhrknu.
"Kámo, tady tenhle Lambert není chlap pro tebe," položí mi ruku soucitně na rameno a já se nezmůžu na nic jiného, než na přikývnutí.
"Myslel jsem, že mě miluje,-" snažím se mu vysvětlit, ale on mě přeruší. Pořádně se na něj podívám, tohle je Max. Konečně jsem ho poznal.
"Bohatí jako on, co si můžou dovolit spoustu chlapů? Tommy, nebuď naivní. Vím, že to teď bolí, ale mohlo ti to dojít. Je populární, je žádaný a nebyl zadaný. Cos čekal?"
"Byl a pořád je zadaný, Maxi, já ho kurva miluju!" zvýším hlas a vysmeknu se mu. Pár lidí se na nás fakt divně kouká, ale to je mi teď jedno.
"Uklidni se," snaží se mě utišit a já se jen otáčím směrem, odkud jsem přišel, abych se ujistil, že mě tu neuvidí, až si to půjdou rozdat třeba ještě k němu domů. Jestli to teda není bezdomovec a nelepí se na mého Adama jen proto, aby z něj těžil prachy.
Mého?! On kurva není můj! Ojel by i díru ve zdi, jen aby si zašukal. Tak moc ho nenávidím, ale nedokážu mu tohle všechno vykřičet do obličeje. I když bych chtěl, aby trpěl. Aby trpěl tak jako já teď. Ale na to, abych tohle udělal, ho až nelidsky miluju. Tohle jsem nechtěl, sakra!
"Vnímáš?" zamává mi před obličejem.
"Dej mi pokoj, stejně jsou všechny buzny stejné kurvy!" vyjeknu a vyběhnu přes dav pryč z klubu.
Dostanu se na ulici a poleje mě horko. Na těle mi vyskočí studený pot. Asi za chvilku omdlím.
Nebo se přinejlepším pozvracím z toho, co jsem viděl.
Roztřesenýma rukama vytáhnu mobil. Spadne mi na zem, takže se pro něj nešikovně sehnu. Už ani nemám sílu se zvednout na nohy. Spadnu na kolena a zase začnu brečet.
"Proč- jsi- to- udělal?" opakuju si potichu a sbírám okolo sebe svůj rozbitý mobil. Vypadla mi z něj dokonce i baterka.
"Proč jsi to udělal, ty špinavá děvko?!"
Začínám si povídat sám se sebou. O Adamovi. Asi se zblázním. Nevím, co mám dělat. Tak hrozně to bolí, tohle jsem snad ještě nikdy nezažil. Je to jako kdyby mi někdo vytrhl srdce z hrudě, hodil ho na zem a šlápl na to.
Zatřesu hlavou, abych se alespoň trochu uklidnil. I když pochybuju, že to pomůže.
S roztřesenýma rukama dám baterku zpátky do mobilu, na to kryt. Zapnu ho a všechno odsouhlasím.
Koho zajímá, že tam budu mít špatný datum a čas? Na tenhle den už si nechci nikdy vzpomenout.
Špatně na ten mobil vidím, ale v seznamu kontaktů se snažím najít taxi. Nějak se potřebuju dostat za zbytkem bandu, kteří už odjeli.
"T-taxi," můj hlas se trochu uklidní. Rychle mu řeknu, kam potřebuju. Tohle mě vyjde na majlant, pojedu pár kiláků.
Hrozně těžce se zvednu zase na nohy. Snažím se si utírat slzy, které se nechtějí zastavit.
Jenom doufám v to, že se teď za mými zády neobjeví ta děvka s tím finským mrazíkem.

Po pár minutách přijede taxi. "Kam to bude?"
"Odvezte mě do New York City," řeknu a vytáhnu zbytek peněz, co mám.
"Bude to stačit?" zeptám se a taxikář mi odemkne zadní dveře.
Nasednu do taxíku a zadívám se ven z okna. Opřu si hlavu o okýnko a nechám svým slzám volný průběh. Už kašlu na to, abych je zadržoval. Čeká mě pět hodin cesty.

KONEC FLASHBACKU

"A jsem tu," upiju ze svého kafe se slzami v očích.
"Pojď sem, Tommy, obejmi mě," řekne soucitně Brooke a padne mi kolem krku.
"Všechno bude dobrý, neboj," dodá Sasha, dívajíc se z okna. Zahlédnu její výraz, nevypadá moc spokojeně. Upřeně se dívá někam ven, to se mi moc nelíbí. Nervózně nakrčí nos a otočí se na mě a Brooke.
"Tommy, musíš se prospat," chytí mě za ruku a táhne mě k jedné z jejich postelí.
"Děkuju," sundám si boty a koženou bundu.
"Máš asi jen dvě, tři hodiny, takže spi, fajn?" usměje se na mě Brooke. Umí povzbudit už jenom úsměvem.
Rukávem mikiny si setřu zbytek rozmazané řasenky a očních stínů. Seru na celý blbý líčení.
Stejně asi vypadám špatně, když se Adamovi víc líbí mrazík Sauli. To je tak odporný jméno. Chce se mi z nich zvracet, z obou.

"Brooke, pojď sem!" zavolá na ni Sasha a já si sednu na postel. Brooke se na mě podívá, jakoby se ptala: Můžu tě tu nechat, nebudeš dělat nějaké blbosti?
"V pohodě, jdi," usměju se. I přes to, že se snažím o upřímnost, můj úsměv vypadá strašně falešně. Vím to. Tenhle úsměv bych si teď měl nacvičit, nemůžu přece na stage neustále brečet.

Když Brooke odejde, schovám si obličej do dlaní. Cítím se jako oživlá mrtvola. Bolí mě nohy, je mi špatně, chce se mi někam schovat a brečet.
Buď se teď trochu prospím a budu relativně v pohodě, nebo si dám tři kafe, nějaké energetické nápoje, znova se namaluju a ukážu Adamovi, jak ho nepotřebuju.
Lehnu si do postele a podle vůně poznám, že tady spí Sasha.
Není divné, že poznám její vůni. Když jste s někým pár měsíců, už si zvyknete.

"Miluju tě," zašeptám a zabořím hlavu do polštáře. V hlavě mi, z nějakého důvodu začne znít Sleepwalker.
"You're everything that I want," začnu pomyslně vyrývat do polštáře Adamovy iniciály, "but you don't want me.."
Dost, Thomasi. Vzchop se. Ukaž mu, jak ho nepotřebuješ, jak si vystačíš sám. Ukaž mu, že tě to nemrzí. Ať si toho finského playboye klidně sežere. Ať si ty penisy navzájem klidně odkoušou.

Z myšlenek mě vytrhne zvýšený hlas Brooke.
"Nemůžeme mu to říct, Sasho, on si teď potřebuje odpočinout!"
"Proč bychom mu to nemohly říct? Jen, ať si to vyřeší!" zvýší hlas i Sasha. Stoupnu si z postele a přijdu blíže k posuvným dveřím.
"To chceš normálně přijít a bafnout na něj něco jako-" opatrně posunu dveře, takže už mě můžou vidět, ale nevšímají si mě, "Adam přijel.." dokončí větu Brooke a obě se na mě otočí hned po tom, co jí Sasha poklepe na rameno a ukáže na mě.
"Adam přijel," zopakuju.