Cesta domů [TWILIGHT]

15.

Když měli Edward s Jasperem postavený stan, vytáhla jsem si spacák a položila ho do stanu a do rohu jsem si hodila batoh, zeptala jsem se

"Hele je to divný ale kde budete vy v noci"?

"Někdo z nás bude s tebou a my ostatní budeme sedět venku, určitě s námi nevydržís celou dobu, ale neboj i s Edwardem nebo Emmetem je sranda", zasmál se Carlisle.

"Jo to jsem si ověřila už dávno", zasmála jsem se taky.

Poté jsem se s nima vydala na takovou menší procházku, poznamenala jsem

"Pořád nemůžu uvěřit tomu že já jsem tady v bundě a vy v tričku", zasmála jsem se.

"Jo, nám není zima nikdy", řekl Edward a Carlisle to se smíchem potvrdil.

"Jo to je pravda, zima nám není".

Po asi hodině jsme došli zpátky, vlezla jsem si do stanu a řekla

"Asi půjdu spát jsem docela dost utahaná".

"Jistě, pojď Edwarde jdeme dovnitř", řekl Carlisle.

"Moment vy jdete tady za mnou"?

"Ano".

"Ale to přece nemusíte".

"Chceme aby jsi usnula v klidu".

"No dobře, ale víte že bych usla".

"Víme ale ono je tak zajímavý tě sledovat když spíš", řekl Edward.

"Edwarde", napomenul ho Carlisle.

Edward se rozchechtal div z toho nechytl záchvat smíchu.

Lehla jsem si do spacáku a otočila se na Edwarda s Carlislem

"Hele vážně je to zábavný někomu pořád koukat do hlavy", zeptala jsem se smíchem Edwarda

Edward se zasmál

"Zajímá mě co si lidé myslí, někdy se dozvíš dost zajímavý věci".

"A když tě poprosím aby jsi mi do hlavy nelezl, poslechl by jsi"?

Edward se zamyslel

"Jasně že ne", řekla jsem.

Povídali jsme si s Carlislem a Edwardem a nakonec jsem začala usínat, otočila jsem se na opačnou stranu a usla.

Carlisleův pohled:

Když Mia usnula, povídal jsem si ještě chvíli s Edwardem

"Jsi rád že je tady"?

"To víš že jsem Edwarde, mám ji rád stejně jako tebe a všechny ostatní a mou povinností je starat se o ní a chránit ji".

"Když je člověk"?

"O to víc, když je člověk cítím určitou potřebu ji přesvědčit že se nemusí ničeho bát, přeci zas tak dlouho to neví, ale vypadá to že to snáší celkem dobře".

"Vypadá to že zabrala, pojď půjdeme ven", řekl jsem a vyšli jsme ven, zavřeli za sebou stan a povídali si až do rána s ostatními.

Ráno, Miy pohled:

Probudila jsem se, učesala si vlasy, omyla si obličej aspoň trochou vody co jsem měla v pet láhvi, a vylezla jsem ze stanu, všichni se na mě otočili

"Dobré ráno Mio", pozdravil mě Carlisle a pak i ostatní.

"Dobré ráno", odvětila jsem jim a pak se trochu zakolíbala

"Páni tak dlouho už jsem nestanovala, zapomněla jsem jak vás pak všechno bolí", řekla jsem a protáhla jsem se.

"Vy nepůjdete na lov"?

"Nepotřebujeme, nemáme žízeň".

Udělala jsem pochopený výraz, na horách jsme strávili ještě další dva dny, bylo to tu super, koulovali jsme se s Edwardem, Jasperem, Alice a Emmetem, vyhrála jsem s Alice proti Edwardovi, Emmetovi a Jasperovi.

"Vyhráli jsme", zajásala Alice.

"Chceme odvetu", zasmál se Emmet.

"Pozdě Emmete", řekla jsem a plácla si s Alice.

Následující den jsme jeli domů.

"Super snad máme všechno", řekl Carlisle a zavřel kufr, posedali jsme si do auta jako předtím a vyrazili domů.

Když jsme jeli domů, Carlisle nadhodil téma

"No byl to moc pěkný výlet, co říkáte"?

"Jo, konečně po dlouhé době jsme byli zase jako rodina na výletě", řekla Esme.

"A co ty Mio, líbil se ti výlet", zeptala se mě Esme.

"Jo, líbil", řekla jsem.

Esme se na mě usmála a otočila se zpátky směrem na cestu, po asi hodině jsme dojeli na příjezdovou cestu k jejich domu, vystoupili jsme z auta, vzali jsme si své batohy, no oni měli jeden a já jeden, přišla jsem si debilně protože oni měli v batohu jenom karty, já v batohu měla jídlo, vodu, no prostě to co člověk potřebuje a upír ne, vstoupila jsem s ostatními do dveří.

"Půjdu si vybalit věci", řekla jsem a utíkala jsem rychle nahoru do pokoje, vybalila jsem si věci, když za mnou přišel Edward

"Mio Carlisle s Esme chtějí druhou dávku....šach".

"Ale ne zase tohle, vždyť vědí že to neumím", zasmála jsem se.

"Jo jdu za nimi", řekla jsem, zvedla jsem se z postele a šla dolů, to už tam seděla Esme s Carlislem a připravovali hru.

"Jak jste věděli že na to kývnu"?

Carlisle s Esme se na mě okamžitě podívali. Alice se vedle mě zasmála.

"Vlastně se ani nemusím ptát", řekla jsem a odešla za nima, pokoušela jsem se hru pochopit, po asi hodině bojování jsem konečně porazila Esme ale s Carlislem to tak snadné nebylo, hrál to už dlouho že to tak umí, nebo jo je upír, asi má dostatek času.

"Výborně, vyhrála jsi Mio", pogratulovala mi Esme a Carlisle mi řekl

"Velmi dobrá hra".

"Jo, ale u tebe na tom musím ještě zapracovat, nevím jak to děláš", zasmála jsem se, taky se zasmál, pak jsem zkusila s Edwardem, Bellou a Alice karty, Edward se usmál a položil kartu, on vyhrál.

"Skvělá hra Edwarde", řekla Bella.

"Gratuluji k výhře Edwarde", přitakala Alice.

"Umíš to, gratuluji", řekla jsem mu.

Zasmál se a řekl

"Je to jednoduché" a podíval se na mě.

"Hele podvádět se ale nemá", vykřikla jsem se smíchem, Edward se rozesmál.