Hezké odpoledne přeji.
Dneska ráno jsem si přečetla správu od mé skvělé kamarádky, která momochodem čte tuto knížku. Dovolila si mě upozornit, že by bylo dobré, kdybych po tak dluhé době zase přidala díl. Tak jsem dnes vynechala oběd a napsala vám ho. Tímto se JÍ i VÁM moc omlouvám a přeji krásné počtení! :*
Jen co jsem mu řekl, že pro něj mám doma přichystané překvapení, letěl jako o závod. Jeho kroky byli asi tak o kilometr delší než ty mé, což způsobovalo, že jsem si musel každých pět metrů popoběhnout, abych mu v jeho zběsilém tempu stačil. Po necelých deseti minutách jsem byl k smrti uhnaný. Nechal jsem ho jít v jeho tempíčku a sám si šel poklidnou vycházkovou chůzí. Letmo jsem se podíval do výlohy nějakého obchodu a nemohl jsem od níodtrhnout oči.
Nebylo to tím, že v obrazu stál nějaký fešák ve stejném oblečení, jako jsem měl na sobě já, ale byly tam kaktusy! Bez váhání jsem vešel dovnitř. Hodně lidí má zálibu v růžích, orchydeích, či tulipánech, ale těm se u mě doma záhadně nedaří. Nevím, jestli to je tím, že kytky zalévám tak jednou, možná dvakrát do půl roku, nebo se jim nějak nezdá design mého domu, ale prostě mi tam nerostou! A tak jsem se naučil pěstovat kaktusy. Začalo to tak, že jsem si z dovolené vždy jeden dovezl, pokračovalo to tím, že mi je vozila i sestra, dostával jsem je k narozeninám, úspěchům v práci a při všech možných situacích. Dokonce mi do sbírky přibyl jeden od Harryho mamky a jeden od Em. Přidělil jsem jim hrdá jméha a dokonce je v prvním týdnu jednou zalil! Fascinovaně jsem koukal do regálů naprosto přecpaných těmito krasavci. ,,Máte nějaké speciální přání, nebo se jen kocháte?'' Mile se mě zeptala mladá slečna. Nemohl jsem si vzpomenout, kdo to je, ale vím, že jsem jí už někde viděl. ,,Zatím se jen kochám.'' ,,Samozřejmě, nenechte se rušit.'' S úsměvem mě nechala dál pokračovat v zejrání na kaktusy. Pohled se mi zasekl na jednom super tlustém. Nemohl jsem z něj spustit oči. Opatrně jsem ho vyndal z police a donesl ho na pult. ,,To bude vše?'' ,,Ale v žádném přpadě, vždyť projel teprve jednu část obchoda.'' Šokovaně jsem se otčil a spatřil Harryho, který stál těsně za mnou a v ruce držel další kaktus. Položil ho na pult vedle mého a zamířil k další polici, kde si je soustředěně prohlížel. S prodavačkou jsme si vyměnili nechápající pohledy. Jak se zdálo, tak moc nechápala, co se to tu děje. ,,Můj přítel.'' prohodil jsem napůl hrdě a napůl abych tuto zvláštní situaci objasnil. ,,Všimla jsem si.'' Vyvalil jsem na ní oči. ,,Stál tu už nějakou chvíli a s takovým zaujatým pohledem vás pozoroval. Říkala jsem si, že se buď znáte, nebo že to je úchyl.'' Rozesmál jsem se na celý obchod. ,,Budu dělat, že i když jste mého přítele přirovnala k úchylovi, tak si ty kaktusy rád koupím!'' ,,Tak to bud moc ráda!'' Přátelsky a upřímně se usmála. ,,Lou?'' otočil jsem se za hlasem a uviděl Harryho, jak v ruce drží kaktus velký asi tak jako desetilitrový hrnec, ale ta velikost mi nepřišla divná, jen na něm bylo něco zvláštního. Vypadal tak nějak neopravdově. S pozvednutým obočím jsem se na něj podíval. ,,J-já si ho nechci koupit, jen mě napadlo... že by ses na něj chtěl podívat.'' Pronesl hned na obranu. Popošel jsem k němu a došlo mi, že to ani není kaktus. ,,Proč se v tomhle obchodě prodávají balónky s potiskem kaktusu?'' Zeptal jsem se nevěřícně jak Harryho tak té prodavačky. ,,Nikdy bych neřekl, že si tohle někdo koupí! Vždyť to by musel být naprostý blázen!'' Mezitím, co jsem pronášel tuto větu a divoce přitom rozhazoval rukama, Harry popošel k pokladně a přidal ho k našemu nákupu. Prodavačka se na mě tázavě podívala, aby se ujistila, že to má načíst k ostatním věcem. S povzdechem jsem pokýval hlavou. Koutkem oka jsem zahlédl Harrouše, který se poviskočil a zatleskal, jako malé dítě. Nad jeho roztomilý gestem jsem se musel pousmát. Prohlížel jsem si sekci, ve které byli kvetoucí kaktusy, když za mnou zezadu přistoupil, chytil kolem pasu a jemně mě líbal na krku. ,,H-harry! Co to děláš?'' ,,Ale nic přece..'' Sebevědomě jsem se usmál a se smícem ho poslal do patřičných mezí. Chvilku dělal uraženého, ale jedním, možná dvěmi polibky jsem si ho udobřil. ,,Nevím, který si mám vybrat.'',,Zavři oči.'' ,,Proč bych měl?'' ,,Jen je zavři, já tě povedu a až řekneš stop, tak se zastavým a u kterého budeme, tak toho si vezmeš!'' Mě se to zdálo jako dobrý nápad, ale slečna prodavačka se neudržela a začala se smát. Nakonec jsme v obchodě strávili další půl hodinu a se čtyřmi kaktusy a jedním balónkem konečně vypadli. Harry vypadal naprosto spokojeně, v jedné dlani svíral tu mou a ve druhé provázek od balónku. Naše secta domů trvala bezmála dvě hodiny.
Hazz vlítnul do obýváku a An, která si právě balila nějaké časopisy a knihy, které si chtěla vzít k sobě domů, se vyptával, jestli náhodou neví něco o překvapení, které pro něho chystám. Samozřejmě to věděla, ale už včera jsem jí domluvil, že se nesmí nechat obměkčit a dělat, že o něčem neví. Právě když jsem vstupoval do kuchyně mi v kapse rozezněla známmá melodie signalizující příchozí hovor. Významným pohledem jsem se podíval na An, který mi stejný opakovala, Hazz těkal pohledem ze mě na svou mamku a zase zpět. ,,Tomlinson, prosím? Oh.. Ano, ano to jsem já. Ehm.. Dobře, skvěle! Budu vás čekat.'' Teď mě doslova spaloval pohledem. ,,To byl pan Marley. Bude tu asi za hodinu. '' Pověděl jsem An, ale zároveň i tak hlasitě, aby to slyšel ten můj Jebounek, který se radši odklidil do pracovny. Připlížil jsem se za ním. Seděl na velkém křesle, a na klíně měl noťas. Vsadím se, že si právě vyhledával na Googlu jmého Marley a snažil se něco nejít. Neslyšně jsem si za něj stoupnul. No jasně! Už to hledá ve vyhledávači! ,,Budu nahoře, kdybys mě hledal.'' Zavrněl jsem mu do ouška, přičemž s sebou mírně trhl a rukou zaklapl notebook. Nechal jsem ho tam sedět a odešel do ložnice.
Plácl jsem sebou do postele četli si svou oblíbenou knížku. Možná toho autora znáte, je to robert Muchamore a píše nejlepší knížky na celém světě. I když jsem se snažil se pozorně věnovat obsahu, mé myšlenky pořád bloudili kamsi jinam. Zaklapl jsem knížku, sundal ze sebe oblečení a nahý došel do koupelny. V tomhle případě byla sprcha jako zbavovač smyslů jedniná možná varianta. Chvilku jsem se prohlížel v zrcadle a nakonec zalezl do sprchového kouta. Myslím, že slovou kout, je v tomto případě trochu nepřesné, jelikož máme sprcháč do čtverce, ale to sem asi trochu nepatří. Užíval jsem si horké kapky, které dopadaly na mou suchou kůži, když jsem zažil smrt! Bez jakéhokoliv varování, nebo sebemenšího náznaku se voda z příjemně teplé změnila na ledově studenou. Byl jsem tak zaměstnán vlastními myšlenkami, že jsem si ani nevšiml, že se mi sem někdo vloupal. To, že to je Harry, jsem zjistil až když jsem automaticky sáhl na kohoutek a chtěl ho přetočit zpátky k té teplé straně, ale v tom mi zabránnila jeho ruka, spočívajíc pod mou. Nevím, možná že bych si dokázal udržet naštvaný výraz, ale když k vám příjde do sprchy Harry Styles, asi by vám nějaká teplota byla naprosto ukradená.,,H-harry.. -nedívej se mu na to jeho boží tělo- mohl.. -nedívej se Tomlinsone!- mohl.. bys tu vodu přep -Nedívej se na něj!- Přepnout na teplou? '' ,,Pro tebe cokoliv Broučku..'' Tohle oslovení bych možná rozdýchal, ale když mi ten ďáblík přejíždí rukama všude po těle, zvláště teda po imtimních místech a boky se k vám natlačí... Nic pro slabé povahy! Kdybych nebyl promrzlej na kost, složil bych se tu a prosil o další jeho dotyky, ale jelikož mi asi umrznul pindík, tak jsem na to neměl pomyšlení... no pomyšlení možná jo, to si musíme přiznat, ale jaksi to moc nešlo. Ahh... Konečně přepnul vodu na teplou. Doslova cítím jak rozmrzám. Harry mě přitisknul na zeď, a líbal mi krk, vršek zad a ramena. Neudržel jsem to v sobě a trhaě zavzdychal. ,,Copak Loui?'' ,,N-nic.'' Pche nic... Samozřejmě, že se něco děje. Jestli sis toho nevšiml, tak jsi ke mně natisknutý ve sprše, a ty tvé neposedné ručky hledají každé volné místečko ne mém těle! Jeho rty putovaly po mých zádech. Kousance mi zanechável na ramenou, a kůži, kterou mi nasával na krku poté taky políbil. Kroutil jsem se pod jeho dotiky jako žížala. ,,H-harry..'' Slabý vzdech mi unikl z úst. Chtěl jsem se k němu obrátit čelem. Jen desetinu vteřiny trvalo, než si mě prohlédl a pokračoval v líbání. Z krku volně přešel na ústa, kde se mi začal také věnovat. Prsty jsem mu zapletl do vlasů. Přitáhl jsem si ho blíže. Byl jsem jako šunka v sendviči. Z jedné strany jsem byl natisknutý na chladné kachličky a z druhé na rozpáleného Harryho. Myslím, že to byla docela dobrá kombinace, zvláště pak ten divoch. Pomalu se ode mně odtáhl. Díval se na mě s takovým rozkošným úsměvem. Ďolíčky v jeho tvářích mi přišli opravdu zabijácké! Je to takový ďáblík s tělem anděla. Polibky mi obdořovával hruď. Jako proti menšímu vzrušení ve sprše nic nemám, ale jako to tak vypadá, bude mě pěkně bolet zadek. Jazykem obkroužil má tetování, přičemž jeho ruce doputovali až k mému rozkroku. Dlouze se mi podíval do očí. Z pod řas mu vykukovaly krásná zelená kukadla. Líčka měl červená. Nedával jsem na sobě nic znát. Čekal jsem, co udělá, a co bude dál. Rukou přejel před můj penis od shora až dolů. Neubránil jsem se hlasitému stehu, který hj ujistil, že nemám nic proti a začal mě plně obdařovávat svými rty, jazykem a rukou. Druhý nejlepší pocit, co jsem kdy s Harrym zažil. První byl ještě o pár levlů dál. Nenasadil nijak zběsilé tempo, jak jsem si myslel, že udělá. Spíš si to pomalu vychutnával. Až moc pomalu! Snažil jsem se boky nějak přispět k jeho práci, ale rukou mě zatlačil opět proti zdi a volně pokračoval dál. Svíjel jsem se blažeností. Domem se rozezněl zvonek. Harry se na mě podíval s nadzvednutým obočím. S úsměvem jsem mykl rameny. Najednou se zvedl a z koupelny vyletěl jako blesk. Díval jsem se na otevřené dveře a nechápal, co se to právě stalo. Pak mi došlo, že nejspíš přivezli dárek, což si Hazz očividně taky uvědomil.
Vypnul jsem vodu, která si spokojně stříkala z kohoutku a taky vylezl ze sprchy. Poslepu jsem rukou nahmatával ručník, který mám na věšáku vedle koutu. Když se mi to ani na stý pokus nepodařilo vykoukl jsem a zjistil, že tam není. Ten Kulišák mi ho vzal! Nezbylo mi nic jiného, než dojít do ložnice, obléct si boxerky a sejít do přízemí. Na schodech jsem se málem rozplácl, přecejenom jsem se mohl utřít! Na podlaze jsem zanechával mokré loužičky (uznávám, že toto spojení zní možná trochu divně, ale nechápejte to nijak zle!) V chodbě jsem se zastavil a pozoroval tu scénku, co se tam odehrávala. Carol běhala jako pominutá dokola kolem Harryho, který jen v ručmíku kolem pasu přemlouval muže z donašecí služby, že on balíček může přijmout, ten však trval na tom, že mu to musím osobně podepsat. ,,No konečně jste tady!'' S úlevou, kterou jste mohli v jeho hlase cítit na míle daleko, mě oslovil. Sešel jsem poslední dva schody , převzal si od něj krabici a podepsal nějaký papír. Nenápadně jsem se podíval z okna. Stála tam! Mrknul jsem na toho chlapa, poděkoval mu a vyprovodil před vchod. Harry byl už někde v kuchyni společně s krabicí, ve které je pouze pytel granulí pro Carol. ,,Doufám, že jsme vám vyplnili vaše požadavy.'' Jen jsem přikývl a fál fascinovaně sledoval obrovskou jachtu, která stála na podvozku před mou garáží. ,,Je to ona! A natiskli jste tam její jméno?'' ,,Ano, přesně jak jste chtěl!'' ,,Přešel jsem k jejímu pravému boku, kde se vyjímal velký nápis Larry Stylinson. ,,J-je to nádherné! doslova mi to vyrazilo dech. Slzy se mi hrnuly do očí, až jsem přes ně neviděl. Rychlým pohybem jsem si je utřel do rukávu. ,,Kdyby jste s ní měli potíže, něco se vám nezdálo, nebo se jen chtěli na něco zeptat, popřípadě opravit, stačí mi zavolat. Mé číslo máte, takže by to neměl být problém.'' Potřásl jsem mu rukou a kývnul na pozdrav. Nijak mi nevadilo, že mě cizí chlap vyděl v černém spodním prádle, a dál obcházel mou Krásku ze všech stran.
Všímal jsem si všech detailů Polštářky prstů se dotýkal bílé barvy, která jí dělala ještě elegantnější. Sedmnáct metrů dlouhá, pět široká s modrým pruhem po boku a velkým nápisem lodní společnosti, která mi jí na zakázku vyrobila. Po schůdkách jsem vystoupil na palubu. Naskytl se mi pohled na moderní vybavení. Okouzlen krásou spodní kajuty, které dominoval velký gauč, televize a kuchyňský kout, jsem vyšel zpět na ppalubu. Divím se, že si jí doteď Harry nevšiml! Po schůdkách jsem sestoupil na trávu a šel pro něj do obýváku. Načuřeně seděl na pohovce, před ním ležela rozbalená krabice a pytel se psími granulemi opodál. Jen co mě uviděl, nasadil ještě vraždivější face. ,,Proč jsi naschvál z toho překvapení dělal takové haló a neustále o něm mluvil?!'' ,,A tobě se nelíbí?'' Zeptal jsem se ho s líbezným úsměvem, který volně přecházel do smíchu. Jeho tváře nabrali rudý nádech. ,,Doufám, že se bavíš, jelikož mě to vtipné vůbec nepřijde!'' Stál kus přede mnou a rozpačitě máchal rukama. Rozběhl se mým směrem, minul mě maximálně o dva centimetry a pokračoval dál do chodby. Poslouchal jsem, jeslti se ozve rána od přibouchnutí dveří, nebo dupod na schodech. Rána, která by u straších, steřelejších domů způsobila spadání omítky se rozezněla po domě. Takže vchodové dveře.. Hned nato následoval hlasitý výkřik, další úder dveří o futra a v tu ránu byl Harry u mně. Nadechoval jsem se, abych mu to mohl objasnit, když mě zastavila jeho dlaň na mé puse. ,,Nic neříkej!'' Varoval mě. Podíval jsem se na něj pohledem ,děláš si ze mně srandu?' Jeho rozčílený obličej se změnil na milý až dojatý. ,,Možná tomu nebudeš věřit, ale před terasou stojí loď!'' ,,Jo..'' Potvrdil jsem mu tiše. ,,Překvapení!'' Vykřikl jsem šťastně a roztáhl ruce, kterými jsem rychle třepotal. Vpadnul mi do náruče. Láskyplně jsem ho objal. Přišlo mi, že se mírně třese. Odtáhl jsem se a podíval se mu do tváře. Slzy jako hrachy se kutálely přes narůžovělá líčka. ,,Ale notak!'' Jemně jsem mu povedal a rukou mu je setřel. Na mokrá místečka přidal polibky a za ruku ho táhl ven, abychom se společně pokochali tou kráskou.
Ajohte, ahojte! Zdravím vás! Mám tady pár věcí.
a) Olouvám se, že jsem kapitolu přidala tak neuvěřitelně pozdě :(
b) Děkuji všem, kteří i přes to pokračují ve čtení téhle knížky! :*
c) Za všechny komentáře, voutíky a názory budu moc ráda! :*
d) Když budete chtít, hoďte mi do komentáře název vaší knížky a já si jí ráda přečtu!
e) doufám, že vás stále tato knížka baví! :*
S láskou vaše Kate.Pros