Potřebuju lásku,
Nejen tu na obrázku,
Potřebuju tebe,
Blíž, než pod stejným nebem.
Potřebuju radost,
Aby opustila mě starost,
Potřebuju smích,
Abych si všechno mohla užít.
Topím se ve tmě,
Buď mé světlo, veď mě,
Asi došla ti šťáva,
Budu muset čekat na světlo do rána.
Sama, ztracená ve svojí hlavě,
Přemýšlím nad tebou,
Na podlahu padám ladně,
Poklesla jsem v kolenou.
Jakobys zmizel, jakoby nezbylo z tebe nic,
Nejsi tu a necháš mě chtít víc,
Celý den dávím svoje žaludeční šťávy,
Nic víc tam nemám, jen samé rány.
Vzal sis sebou kousek mě,
Ten zbytek jsi pohřbil do země,
Nechal mě tak,
Ale stále "miluju tě" mi cpal pod rypák.
Cítím se jako živá mrtvá, mrtvá živá,
Čím jsem si to zasloužila ?
"Myslím, že už nechci být zmatená."
Zašeptala a skočila...