Smutnější chvilky

Žena

Jsem žena, ale nejsem služka,
Být v ženském těle je vážně fuška,
Nenarodila jsem se s mopem v ruce,
Nikdy nebudu rovna žádné selce.

Neobětuju všechen svůj čas úklidu a domácím pracem,
Zatímco ty se budeš jen na jídlo a spánek vracet,
Nebudu po tobě neustále sbírat věci,
Jakmile uvidím smítko prachu, nezačnu hned smejčit.

Nebudu každý den na dvanáct hodin vařit,
Když přijedeš až ve dvě a to jídlo pak necháš oschnout a zkazit,
Odmítám žít podle předsudků tvých,
Když nemáš nejmenší zájem podílet se na snech mých.

Během dne umyju nádobí, podlahu, vyperu, uvařím a upeču,
A když se konečně posadím, přijedeš a kritice neuteču.
Křičíš, že nic nedělám, že je všude špína a bordel,
Tak mi pověz, kdy ses na něčem podílel?

Nejsem tvoje matka, nebudu ti dělat full servis,
Jsi dospělej chlap, tak se o sebe starej víc,
Vyžehlím a poskládám ti prádlo,
A co slyším? "Nechalas tam žmolky, ty KRÁVO!"

Musím se o vše postarat, když mi něco vadí,
Zatímco ty si jen přijedeš, nadáš mi a všechno se SAMO spraví,
Dělám co můžu, aby sis žil blaze,
Řekni mi, kde je z tvé strany něco, co se podobá snaze?

Tvoje přítelkyně, není tvoje služka, ani matka,
Kde se stala chyba, že z tebe vychovali takového spratka?
Začni se k ženám chovat s úctou,
Než odejdou a nechají tě zpustnout...