19.
Bylo mi ho líto, ale nedalo se nic dělat. Nemohla jsem mu nabídnout víc, protože bychom toho později litovali.
Nastalo páteční ráno a po setkání s Denisem v hale jsem zjistila, že tentokrát už spal v ložnici s Monikou, nejspíš si to vyříkali. Bohužel.
V práci vše uteklo a my jsme odcházeli už někdy ve čtyři hodiny domů, abychom se připravili na Moničinu výstavu. Nechala jsem se zavést do květinářství a koupila malou kytku, abych nešla s prázdnou. Sice jsem asi půl hodiny lámala z Denise, jakou kytku má Monika ráda, ale nakonec mi řekl, že ta se slunečnicí je pěkná. Vůbec netušil, co má ráda, což mě u něho překvapilo.
,,Já osobně miluju tulipány." řekla jsem.
,,Myslel jsem, že všechny chtějí růže." zasmáli jsme se.
Vybrala jsem trochu extravagantní tmavě lososové šaty, které se pod zadkem rozšiřovaly. Přidala jsem masivní ,,diamantový" náhrdelník a dokonce se mi povedl i krásný drdol s jedním volným proužkem vlasů. Jako poslední jsem nazula vysoké podpatky a vyrazila do haly, kde čekal zbytek rodiny.
Nebyla jsem poslední na koho se čekalo, byla to hlavní aktérka Monika.
Scházela jsem po schodech a všichni muži stáli u vchodu a povídali si. Když Dominik drknul do Olivera, že už někdo vchází uslyšela jsem hlasité zapískání. Musela jsem se usmát a poděkovat. Dostalo mě to. Kluci mě začali obcházet a uznale komentovat, že jsem kus a podobně.
Očima jsem se střetla s Denisem v obleku s motýlkem. Slušelo jim to všem, jen Denisův zadek vyčníval a byl děsně sexy. Můj otec ihned přicházel se sklenkou whisky rovnou ke mně a objal mě.
,,Nádherná, překrásná...já nemám slov, zlato. Ty se jednou vdáš za nějakého miliardáře, s takovouhle vizáží."
,,Ale, tati." takové chvály, usmála jsem se a znovu mé oči putovaly k těm Denisovým, které mě stále sledovaly.
,,No podívejme, moje druhá princezna. A také jí to sluší." vcházela nejspíš Monika, ale my s
Denisem udržovaly oční kontakt, dokud jsem neuhnula směrem k Monice.
Celkem zklamala. Obyčejné černé šaty na ramínka, žádný výstřih, dlouhé na zem, podpatky a drdol. Slušelo jí to, ale k její postavě to bylo nudné a fádní.
Vmáčkli jsme do jedné limuzíny a dorazili na místo.
Všichni v hale se zdravili. Držela jsem se v závěsu Dominika a Olivera a stále jsem cítila jejich pohledy ve svém výstřihu, což mě spíš rozesmívalo.
Když se všichni nějak urovnali, pozdravili, došla jsem si pro kytici do auta, abych jí mohla předat Monice. Po cestě jsem potkala Adama.
,,No to ne! Ty jsi stále krásnější a krásnější, tohle mi nedělej."
Chvíli jsme si povídali a všimla jsem si, že kolem nás prošel Denis. Díval se na nás, ale něco řešil s nějakým mužem.
Hned jak jsem mohla, vyklouzla jsem a našla v hlavním sále Moniku. Popíjela nějaký alkohol, nejspíš whisku. Přišla jsem k ní a chtěla popřát. Stiskla jsem její ruku, ale její byla jako leklá ryba. Žádný hřejivý úsměv, naopak se tvářila důležitě, jako bych jí kondolovala. Předala jsem jí kytku, ani nepoděkovala, ale nijak jsem to neřešila.
Netrvalo dlouho a po pár drincích jsem si potřebovala odskočit. Na toaletách mě zamrazilo, když jsem pohlédla do odpadkového koše. Ta kytice! Najednou vpadla na záchodky opilá Monika.
,,Co na mě tak čumíš?"
,,Proč jsi ji vyhodila?" ukazovala jsem na kytku v koši.
,,Protože od tebe nic nechci. Nikdy nebudeš moje sestra. Nikdy do mé rodiny nebudeš patřit. Jsi nula!" rozesmála se.
,,Proč jsi taková?"
,,Vrať se domů k mamince a poplakej si, že jsem na tebe zlá. Jsi beztak stejná coura jako ona!" vmetla mi do obličeje, až jsem ucítila alkohol z jejího dechu. ,,Myslíš, že jsem si nevšimla, jak pokukuješ i po mým manželovi, ale to máš smůlu. Je můj. A ty jsi ubohá štětka."
,,To není pravda, křivdíš mi." rozmrkávala jsem slzy.
,,Na mě to neplatí. Táhni odkud jsi přišla. Dotkni se Denise a udělám ti ze života peklo. To ti garantuju." otočila se a práskla za sebou dveřmi
Byla jsem úplně mimo. Nevěřila jsem tomu, co jsem právě zažila a uslyšela. Utřela jsem si slzy a se svýma zarudlýma očima vyšla z toalet. Mířila jsem ven, ale v hale byla spousta lidí. Na nikoho jsem se nedívala, jen jsem se snažila bleskově zmizet, aby si toho nikdo nevšiml. Sklopila jsem hlavu a procházela lidmi. Najednou mě kdosi čapnul za nadloktí.
,,Mariano? Kam utíkáš? Co se stalo?" vyrvala jsem svou ruku z té Denisovy a utíkala ven. Nepodívala jsem se na něho, nechtěla jsem.
Věděla jsem, že poběží za mnou, ale já si pořád přehrávala, co mi říkala. Že mi udělá ze života peklo? Za co? Tušila snad, že jsem s Denisem něco měla?
Zaběhla jsem k nejbližší zastávce a vběhla do autobusu. Skoro nikdo v něm nebyl. Když jsem se otočila dobíhal za mnou ještě Denis.
,,Mariano?" nechápal.
,,Nikdy už se tam nevrátím." vzlykala jsem.
Postavil se ke mně a celá jsem se mu schoulila do náruče.
,,Co ti kdo udělal?"
,,Monika." řekla jsem jen a podívala se z okna.
,,Co se stalo?" najednou se ve mně probudila nenávist k ní.
Věděla jsem, že vedle mě sedí ten, na kterém jí záleželo a v tu chvíli jsem jí chtěla ublížit, držela jsem se jen proto, že to byla moje sestra a brala jsem jí s úctou, ale ona mě tak brát nechtěla a pohrdala mnou.
V ten moment se ve mně něco zlomilo a já věděla, že tenhle chlap, který mě právě utěšoval, byl ten kterého chci, i kdyby mě měl za nějaký čas opustit. I když tohle znamenalo klesnout v očích svého otce. Doposud jsem ho neznala, takže i kdybych ho měla ztratit znovu... bylo mi to všechno momentálně jedno. Hlavním cílem bylo ublížit Monice a uspokojit svoje touhy tím, že se už nebudu držet na uzdě. Naopak jsem nabrala sílu a chtěla víc. Věděla jsem, že to bude jednoduché. Byl zmatený a stále mě sledoval. Nezajímalo mě ani, že ho ta kráva bude hledat, naopak jsem ho chtěla mít u sebe.
Na konečné jsme vystoupili a já ho vzala za ruku, jako bychom byli pár.
,,Co ti řekla?"
,,Nechci o tom mluvit."
Kráčeli jsme spolu až někam k odlehlé cestě, která mířila k menšímu údolí, ze kterého byl výhled na část nočního města. Bylo to krásné.
,,Obejmi mě. Dnes to potřebuju zase já." přitiskl si mě k sobě a já cítila úlevu.
Samozřejmě, že chtěl vědět, co říkala a já si všechno lehce ještě přibarvila. Chtěla jsem z ní udělat totální krávu a to se mi povedlo. Denis seděl opřený o velký kámen a kroutil hlavou.
Měl své ruce okolo mých boků a já se k němu přitiskla blíž. Políbila jsem ho jako první. Bylo to tak nepopsatelné, jako nějaký lék na to, co se mi právě stalo. Hřálo mě pomyšlení, že ona ho někde hledala a já byla tady s ním. Teď mi mohla přijít říct, že jí svádím muže a že jsem mrcha. Smála jsem se v duchu. Pokud chtěla válku, měla ji mít."
,,Nedokážu si představit, že bych tě tu neměla. Skočila bych dolů."
,,Mariano, tohle neříkej." hladil mě a hrál si s mými vlasy.
Celou noc jsme si povídali, dokonce jsme viděli východ slunce. Bylo nějak k ránu a mě prolétlo hlavou, co Monika a celá rodina. Jestli nás nesháněli, protože by pravděpodobně bylo všem jasné, že jsme spolu.
Povídali jsme si, seděli vedle sebe a cítila jsem se, že Denisovi můžu věřit a opřít se o něho. Bylo to jako kdyby kolem nás nic neexistovalo, jen my dva a vzájemná důvěra.
Když už skutečně svítalo, nechali jsme si zavolat taxi a dorazili do vily. Neměla jsem dobrý pocit, ale když jsem tam měla Denise, bylo mi najednou všechno jedno.
Nikde nikdo nebyl a tak jsme se rozdělili. On šel spát do pokoje pro hosty a já do své ložnice.
20
Probral jsem se asi v půl dvanácté, v domě byl klid, což jsem nečekal. Na mobilu jsem měl několik zmeškaných hovorů od Moniky a SMS od Mariany.
,,Jedu na víkend ke své matce. V neděli večer se vrátím. Děkuju za krásný večer."
Hned se mi vstávalo lépe. Věděl jsem, že nás v noci nikdo neviděl a tak ani nikdo nemohl vědět, v kolik jsem se vrátil. Jen jsem měl lehce nahnáno, že jsem asi ve dvanáct vypadl z té výstavy.
Zavolal jsem Adamovi, jak se mu líbilo na výstavě.
,,Jo dobrý a co ty? Hledal jsem tě tam a ty nikde, ani Mariana." dodal a v hlase byl závan výsměchu.
,,Ani se neptej. Pohádala se s Monikou. Utekla s pláčem."
,,Nekecej, co se dělo?"
,,Vyjela po ní opilá Monika, aby táhla odkud přišla a hnusně jí nadávala. No znáš ji."
,,Ty vole, no to se nedivím, že odešla. Přitom se snažila a ještě ji přinesla nějakou kytku."
,,Jo odvedl jsem jí odtamtud, ale nechtěla se vracet do vily, tak jsme si sedli na skleničku v jednom baru po cestě. Povídali jsme si a asi po hodině jsem jí přemluvil, aby se jela vyspat."
,,To jo muselo jí to vzít, chudák, když se Monika do něčeho pustí, známe to."
Takže jsem nenápadně zjistil situaci.
,,Já jsem tam taky nebyl moc dlouho, asi v půl jedné jsem odcházel, když jsem vás tam neviděl. Neboj za Monikou jsem nebyl."
,,Kdyby něco můžu říct, že jsme byli spolu?"
,,Před Monikou? Uděláš to pro mě?"
,,Myslel jsem, že na svou sestru žárlit nebude a ona jo." smál se.
Tohle jsem měl v cajku, oddychl jsem si.
Zašel jsem si k bazénu a rozplácl se tam. Koukal jsem, že Dominik s Oliverem hráli tenis a Tobias byl jako každou sobotu na golfu.
,,Kam jsi zmizel včera?" přerušil moje přemýšlení Moničin hlas. Ani jsem se neohlížel.
,,S Adamem jsme se uklidili do klidu."
,,S Adamem, jo?" nevěřila a mě to přestávalo bavit.
,,Zavolej mu prosím tě. Chceš můj telefon?" podával jsem jí ho.
,,Jsi normální? Myslíš, že jsem taková stíhačka?" posadila se na lehátko naproti mně. ,,Moje hlava." zvedla prsty ke spánkům a ušklíbla se.
,,No pěkně ses ztřískala."
,,Viděl jsi tu mrchu?" zeptala se a já věděl, že myslí Marianu.
,,Jakou myslíš?"
,,No Marianu, koho jiného?"
,,Nevím, nesvěřuje se mi." usmál jsem se a tvářil se, že je mi to jedno.
Dala mi pokoj, odešla si vzít aspirin a trochu se prospat. Měl jsem celý den volný a těšil jsem se z toho, že večer jí nebude moc dobře a já budu mít klid.
Večer jsem vyrazil za Adamem a chlastali jsme pomalu do němoty. Přišli ještě jeho sousedi, takže jsme kalili v pěti až do čtyř do rána, kdy jsem se vrátil a rovnou si to nasměroval do pokoje pro hosty.
Dopoledne tak veselo nebylo. Monika byla hysterická, kde jsem byl, v kolik jsem se vrátil, a že ta mrcha tady taky celý den nebyla. Prostě bezva monolog. Přestal jsem jí vnímat a odešel si něco sníst. Zoufale jsem potřeboval vidět Marianu. Dům bez ní byl jako den bez slunce.
S tchánem jsme si šli zahrát šachy a odpoledne docela rychle uteklo. Na hodinách se ukázalo šest a večeře byla na stole. Tentokrát nás překvapila Mariana, uvařila masovou směs se zeleninou a rýži.
Bylo to docela fajn. Ani jsem se s ní nestihl přivítat, jen jsem slušně pozdravil jako ostatní.
,,Jak bylo doma?" zeptal se otec Mariany.
,,Bylo to fajn. Chybělo mi to." podívala se na Moniku, která právě přicházela, ale když si všimla, že sedí u stolu i Mariana, otočila se a beze slova zmizela.
Tchán tomu nerozuměl, ale konečně mě nenutil, abych za ní chodil.
Tolik jsem se těšil, až se s Marianou pořádně přivítám, vlepím jí pořádnou pusu a povím jí, jak se mi stýskalo. Nutně jsem potřeboval dotknout se jejího zadečku a otřít se o její prsa.
Než všichni usnuli, šel jsem ještě k bazénu na lehátko. Posadil jsem se a civěl do vody, když mi přišla textovka od Mariany.
,,Jsem na zahradě, vzadu u jezírka." radostí jsem vyskočil a pádil rychlým krokem mezi stromy k jezírku.
Seděla na trávě a čekala na mě. Tetelil jsem se blahem, když jsem jí viděl v těch džínových minikraťáskách. Hned jak mě viděla tak s úsměvem vyskočila.
,,Neviděl tě nikdo?" zakroutil jsem hlavou a hned jí popadl do náruče.
Beze slova jsem sevřel její obličej v dlaních a vlepil pořádného francouzáka.
,,Stýskalo se mi." řekl jsem jí a ona se jen sladce usmála.
,,I mně." vrátila mi polibek a ještě se raději rozhlédla po zahradě.
V zahradě jsme byli na můj vkus krátce a pak jsem se radši vrátil do domu, kdyby mě někdo hledal.
Při návratu do ložnice jsem řekl, že je mi špatně, tak mě poslala spát do pokoje pro hosty, abych jí nepoblil postel. Neměl jsem slov. Rovnou jsem si tam chtěl sbalit všechny věci, ale vzal jsem si jen něco na převlečení do práce a na spaní. Po sprše jsem neodolal a popadl mobil do ruky.
,,Tak jsem byl opět vyhozen z ložnice a spím v pokoji pro hosty. Kdyby se ti hodně stýskalo, víš co máš dělat."
,,Já bych moc ráda, ale ještě se necítím na to spát s tebou v pokoji pro hosty. Víš, jak to myslím."
Bylo mi to jasné, ještě než odepsala. Takže jsem spal opět sám. Můj pelikán potřeboval nutně vyvenčit a já už cítil nepříjemné napětí.
21
Víkend u mámy mi hodně pomohl a přivedl mě na jiné myšlenky. Nejhorší ze všeho bylo setkání se Sylvií. Měla jsem stále tendenci mluvit o Denisovi a jak jsme spolu na tom. Jenže jsem se zatraceně musela držet, abych nic neřekla. No samozřejmě nakonec jsem se prokecla v jedné věci.
Viděla fotky z mého mobilu ze San Francisca. Objímáme se a někde mi dokonce i vlepil pusu. Naše selfie fotky byly provar, takže jsem musela z pravdou ven.
,,To si ze mě děláš prdel?" vykulila oči a culila se.
,,Prosím tě hlavně to nikomu neříkej, nechci aby to někdo věděl."
Řekla jsem jí úplně všechno, dokonce i o Monice. Tolik se mi ulevilo, když jsem jí to vyklopila. Nebyla jsem na to sama a věděla jsem, že mám někoho na své straně, kdybych něco potřebovala. Neustále opakovala, že pokud je ona taková mrcha, neměla bych si brát servítky a rovnou Denise přebrat na svou stranu.
,,Dovedeš si představit ten její ksicht, až to jednou praskne?" smály jsme se.
,,To nedovedu. Ačkoliv možná něco tuší."
,,Spala jsi s ním znova od té doby?"
,,Ne, ale od toho pátku je to mezi námi tak trochu na jiné vlně než jen na té sexuální."
,,Co když se do tebe zbláznil?"
,,Sice je to dřív než jsem očekávala, ale jedině dobře." pozvedla jsem jedno obočí.
,,Musíš si ho dokonale omotat kolem prstu, princezno."
Návrat do vily byl děsivý. Přivítala jsem se se strýcem, který se právě vrátil z golfu a vrhli jsme se na večeři. Spíš jsem vařila já než on, ale pochvaloval si to.
Jistě, že Monika nakoukla do jídelny a ihned opět odtáhla, sotva mě zahlédla u stolu. Musela jsem se smát.
Atmosféra u stolu hned byla uvolněnější. Postupně všichni odcházeli spát a já se šla projít do zahrady. Musela jsem napsat Denisovi, abychom se pořádně přivítali.
Byl u mě během chvíle. Líbali jsme se, jako bychom se neviděli měsíc.
Nejvíc mě zahřála slova, že se mu stýskalo. To bylo tak roztomilé a zvláštní slyšet od tohohle chlapa něco takového.
Když mě po všem napsal, že se opět pohádali a abych za ním přišla, musela jsem odmítnout, protože jsem nechtěla být holka na zavolání. Jen mě potěšila ta jeho touha po mě a bylo mu jedno, že je to v domě, kde má ženu a celou rodinu.
Ráno mi zazvonil telefon. Byla to Denisova matka, s překvapením jsem to vzala a dozvěděla se, že bude mít oslavu u nich ve venkovském sídle. Chtěla pomoct s přípravami, přičemž mě překvapilo, že neoslovila přímo jeho ženu.
Byla jsem nadšená a řekli jsme si, že se dnes sejdeme a naobědváme spolu. Stačilo už jen málo a jeho matinku jsem měla také omotanou kolem prstu. Řekla jsem si, že se stavím po cestě na oběd v nějakém luxusním obchodě s kosmetikou a koupím jí nějakou maličkost. Věděla jsem, že tam prodávají luxusní čokoládový sprchový gel, v dárkovém balení se švýcarskou čokoládou, to bude ono, pousmála jsem se na sebe do zrcadla.
Když mám být mrcha tak pořádná. ,,Milá Moniko, mě a mojí rodinu jsi neměla urážet. Trest tě nemine a vezmu to i zadním vchodem, přes ,,tchýni", Denisovu matinku." Mluvila jsem sama pro sebe.
Denisův úsměv zářil na celou halu.
,,Promiň, že čekáš, ale já něco řešila s tvojí mámou a nechtěla mě pustit." nevěřil vlastním očím.
,,Moje matka ti volala?"
,,Ano, co je na tom divného?"
Cestou do kanceláře jsme si povídali o jejich venkovském domě. Znělo to krásně někde v horách mimo město.
Po příchodu do kanceláře jsme našli na stole vzkaz od Sebastiana:
,,Přijdu po obědě, musel jsem k veterináři."
Ihned jsem se ptala Denise, co má za zvíře.
,,To jsi špatně pochopila. On tam šel sám se sebou." začali jsme se smát.
Vzala jsem si minisukni extra krátkou, abych udělala dojem, a zdálo se, že se mi to podařilo.
,,Tohle chci ve dvou kopiích a tohle třikrát, ještě pro pojišťovnu."
Otočila jsem se ke kopírce, ale spadly mi velkou náhodou papíry na zem. Klekla jsem si na koberec a všechny je začala sbírat. Co nejvíc jsem našpulila zadek směrem k Denisovi a periferně jsem viděla jak se dívá. Moje sukně se ještě víc vyhrnula výš, takže mi jistě vykoukly i kalhotky.
,,Slečno Mariano, tohle nemyslíte vážně." okřikl mě.
,,Já vím, jsem nešikovná."
Vstal, přišel ke mně a začal mi pomáhat. Když jsem vstala, popadl mě za boky a podíval se mi do očí. V těch jeho jsem viděla plamínky a ten chtíč. Jen jsem se koketně pousmála a nechala se políbit. Věnoval mi pěkně vášnivý polibek, přičemž to dlouho nevydržel bez osahávání.
Popadl mě pod zadkem a přenesl si mě na stůl. Vyhrnul mi sukni ještě výš a nestyděl se mi přejet prsty přes krajkovou látku v mém klíně. Na okamžik mě přestal líbat, jako by chtěl vidět moji reakci. Naše žhavé pohledy se střetly, když jsem se celá zachvěla, při pár pohlazeních.
Vzápětí už se dral pod kalhotky a stále kontroloval moji reakci. Zavřela jsem oči a nasála do plic víc vzduchu.
Poslepu jsem mu začala sahat po pásku, abych se mu dostala do kalhot, pod kterými byla znatelná ta sexy boule. Palcem si hrál v mém klíně, zatímco já vlhla a chtěla mnohem víc. Hladil mě po zádech, zatímco jsem se prohýbala a posouvala se zadečkem blíž k němu.
Stále kroužil v mých kalhotkách jako hladový žralok, což mě neuvěřitelně rajcovalo. Tiše jsem vzdychala do jeho ucha, zatímco ta boule nabírala na objemu. Sáhla jsem mu rovnou do boxerek, přičemž zaúpěl a vnímal mé pohyby. Pomohla jsem mu ze stísněného prostoru ven a pořád jsme jeden druhému zírali do očí. Nic vzrušujícího nebylo.
Nejspíš už ztratil trpělivost a tak dal látku mých kalhotek stranou a přitáhl se ke mně blíž. V ten okamžik se naše rty znovu spojily a rovnou do mě pronikl. Z úst mu vyšel ještě tichý sten, načež zrychloval. Jednou rukou mě držel za záda a v druhé tiskl mé ňadro přes blůzku.
Cítila jsem, že tentokrát bude moje uspokojení rychlé. Stáhla jsem co nejvíc své pánevní svaly a pro něho to musela být šílená slast. Zapírala jsem se rukama a v závěsu jeho vzdechů se napnula.
,,Takhle mě hned zrušíš, Mariano." pošeptal.
,,Tys mě už zrušil." špitla jsem mu do ucha, když jsem si užívala poslední záchvěvy své slasti.
Najednou se ozvalo klepání na dveře. Oba jsme se probrali jako z jiné reality. Denis si stihl sotva zapnout kalhoty a pak usedl za stůl. Rychle jsem si klekla a zasunula se pod stůl k Denisovým nohám. Ten se jen stihl zasunout ke stolu blíž.
,,Nazdar vole! Kde jsou všichni?" poznala jsem Adamův hlas.
,,Nevím."
,,Kde je Mariana?" začal se po mně vyptávat.
,,Je na nějaký schůzi."
,,Aha, vlastně jsem si o ní chtěl s tebou popovídat."poznala jsem, že se posadil a Denis se narovnal.
,,Probereme to na obědě. Mám práci."
,,Jo to bychom mohli, ale stejně se na něco chci zeptat."
,,Hmm?"
,,Mariana mě začala dost zajímat, myslíš, že bych u ní měl šanci?" polkla jsem a věděla, že Denis asi nebude mít odpověď.
Adam je jeho přítel a on mu asi těžko řekne, že si to se mnou právě rozdal na stole.
,,Nevím. Probereme to jindy."
,,Je fajn. Připadám si jako bych ji znal léta. Každým dnem mě udivuje. Hlavně je pekelně sexy, ale toho si určitě všiml."
,,Jo to máš pravdu." poznala jsem v Denisově hlase úsměv.
Natáhla jsem ruku a chytla Denise za ruku, kterou měl položenou na stehně. Hladila jsem ho po dlani a on neuhýbal. Dál se bavil s Adamem.
,,Co myslíš ty? Měl bych se začít snažit jí někam pozvat?"
Nahnula jsem se, abych viděla Denisovi do obličeje. Usmíval se.
,,Jasně zkus to. Jdeme na ten oběd?"
,,Už teď? No dobře." vstali, přičemž si Denis ještě v tom shonu zapnul pásek.
Konečně odešli a já si oddychla. Okopírovala jsem mu ty dokumenty a pádila do obchodu s kosmetikou. Koupila jsem Adrianě, Denisově matce, maličkost, ale chtěla jsem ji tím jen potěšit.
,,Tedy Mariano, to jsi nemusela. Udělala jsi mi strašnou radost." nahlédla do dárkové taštičky.
,,Jen malou pozornost."
,,Ale oběd je na mě." hlásila hned.
,,Prosím tě obracím se na tebe, protože jsi jediná žena v rodině. A s nikým se nedá na ničem domluvit." smály jsme se a právě v tu chvíli vcházeli dovnitř Denis s Adamem.
Všimli si nás a přicházeli blíž.
,,Ahoj mami."
,,To je překvápko, co?" líbla ho na tvář a ušklíbla se.
,,To jo, my si jdeme sednout někam stranou. Pak se stav v kanceláři."
,,Určitě."
Odešli si sednout a Adriana se zdála být zamyšlená.
,,Chtěla bych uspořádat párty, jen přátelé a nechci, aby o něčem věděl. Překvapení!" zakřenila se.
Povídaly jsme si asi dvě hodiny a hrozně jsme se nasmály. Vyprávěla mi o Denisově otci a jejich historkách. Bylo to vtipné a její pusu jsem nedokázala ničím zastavit.
Šly jsme společně do Denisovy kanceláře, kde seděl Adam. Ten ponechal Denise s matkou uvnitř a následoval mě ven.
,,Slyšel jsem, jak se k tobě Monika zachovala." chápavě se mi podíval do obličeje a opřel se o svůj stůl.
,,Chtěla bych to nějak vyřešit, ale bojím se, že ona nechce."
,,Já vím." pohladil mě po celé délce paže až sevřel moji dlaň.
Posadila jsem se na židle před kanceláří, abych setřásla jeho ruku.
,,Podívej se, kdybys chtěla, mohli bychom si o tom někdy promluvit. Zkusíme spolu něco vymyslet." zval mě nenápadně na rande a byl v tom fakt dobrej.
Dala jsem si nohu přes nohu a on mi přidrzle položil dlaň na koleno.
,,A nebuď z toho smutná."
Dveře Denisovy kanceláře se otevřely, zatímco Adam uškubl rukou k sobě a prudce vstal. Denis z něho nespustil oči a jako by ho propaloval. Přišlo mi, že možná žárlil.
Adriana vycházela a hledala si v kabelce zvonící telefon. Adam se rozloučil a Adriana s ním vplula do výtahu. Mávala na nás a mluvila do mobilu. Ještě mi stihla dát pusu na tvář a už byla pryč.
Denis se otočil a vešel do útrob své kanceláře, kam jsem ho následovala.
,,Matka to ví."
,,Co ví?" nechápala jsem.
,,Že spolu něco máme."
,,Jak to?"
,,Cítila ze mě tvůj parfém, když mi dávala pusu v restauraci." polkla jsem na prázdno.
,,Do háje, já..."
,,Nic neřekne, je v pohodě, ale už se zajímala o rozvod a zda to spolu myslíme vážně."
,,A myslíš?" podíval se na mě, zatímco jsem mu s očekáváním hleděla do očí.
,,Kotě, nebudu teď řešit rozvod. Tohle je blbá situace."
,,Já vím, zapomeň na to. Stejně mám dneska ran... schůzku s Adamem. Tak že jdu obtelefonovat pár lidí a pak půjdu dřív. Nepojedu s tebou, tak nečekej." zavřela jsem za sebou dveře a hned jsem si musela oddychnout.
Bylo ještě strašně brzo se ho ptát jestli to se mnou myslel vážně. Moc brzo! Ale jeho matinka i žárlivost na Adama mi může pomoct k úspěchu.