Sexy mrcha

7. - 10. kapitola

7

Všichni zaměstnanci firmy byli moc milí. Nikdo, kdo by se choval jako arogantní idiot tam nebyl. Jen slečna recepční se na mě dívala, jako kdybych jí nakapala projímadlo do kafe, když mi dávala čipovou kartu a jmenovku ,,asistentka výkonného ředitele".

Na Denise se usmívala jako by mu chtěla vlézt do trenek, ale nečekala bych, že byla jeho typ. Jen jsem doufala, podle těch pohledů, že nás dva bude pojit mnohem víc než jen společná práce. 

,,Takhle se dívá na všechny lidi?" pobavil mě její ,,sympatický" pohled.

,,Ne, asi jsi jí padla do oka." zasmál se Denis.

Cesta zpět do kanceláře proběhla v tichosti, až mě to znervózňovalo. Pořád si upravoval pásek a nepřirozeně se vrtěl jakoby ho tlačily kalhoty. Ve výtahu uhýbal pohledem i když jsem ho nechápavě pozorovala celou cestu. Byl tak roztomilý a roztěkaný.

Po té si zajel do svých tmavých vlasů a tvářil se u toho jako kdyby dostal vynadáno. Ten malý prostor výtahu mi začínal být nepříjemný. Beze slova jsme vystoupili a bok po boku nakráčeli do jeho kanceláře.

,,Tak a to je celý." usoudil a posadil se za svůj stůl.

,,Bezva a teď k mé náplni práce."

Nadechl se a spustil: ,,Tak že, budeš mě doprovázet na moje pracovní schůzky a dělat si poznámky. Nejlépe je nahrávat na diktafon, protože se z toho po té lépe tvoří smlouva. Sebastiana tu necháme, jen ti přenechám některou jeho práci, která se pro něho tolik nehodí. Umíš dělat kafe, že jo?" přikývla jsem a usmála se.

,,Dále bych tě poprosil, když už jsi to dělala, uspořádat nějaké firemní akce a tak dále. Dostaneme se ke všemu a Sebastian ti některé věci vysvětlí lépe."

,,Potřebovala bych si najít nějaký byt blíž k firmě. Pomohl bys mi něco sehnat?" napadlo mě.

,,Není třeba, tvůj otec včera přeci říkal, že chce, aby ses přestěhovala do vily."

,,Ne to nechci."

,,Ale on na tom trval, abys poznala rodinu a strávila s nimi nějaký čas." vrtěla jsem hlavou.

,,Neboj oni tě neukousnou." zavtipkoval.

No kdybys mě chtěl ukousnout ty, asi bych se nebránila. Říkala jsem si pro sebe a zadívala se, jak se soustředil na monitor. Byl tak rozkošný. Úplně jsem se topila v tom jeho pohledu. Nejraději bych ho vzala za to jeho strniště a zlíbala ho. Děsně pěkný sameček.

,,Jak jste s Monikou dlouho?" vypadlo ze mě až ke mně překvapeně zvedl své oči.

,,Od vysoký." uvelebil se na křesle tím, že se zapřel a naše pohledy se střetly, dokud mi nezazvonil telefon.

,,Klidně si to vezmi." vyzval mě.

,,Mami?" hlesla jsem do telefonu a natočila se lehce stranou.

,,Zlatíčko, jak se máš? Neozvala ses, jak to dopadlo?"

,,Mami já ti pak zavolám, teď nemůžu, promiň." pochopila situaci a s vědomím, že jí zavolám pak, jsme hovor ukončili.

,,Omlouvám se."

,,A ty jsi s někým?" nadzvedl tázavě jedno obočí. ,,Přeci jen jsi přes dvě hodiny jízdy od domova." dodal.

Přemýšlela jsem, co mám říct. Kašlu na všechny, ale s tebou bych si dala říct hned, brouku. Trochu jsem se krotila.

,,To je dost indiskrétní otázka." nechtělo se mi odpovídat, takže jsem to nechala otevřené.