„Jsi si jist? Nechceš si poté cestě odpočinout?“ dělám si starosti o jeho zdraví.
„Ne, jsem v pohodě,“ upřímně se usměje, „jdeme?“ vezme za kliku a dveře se otevřou.
„Miluju tě,“ políbím jeho červenou tvář, když projdu do hotelové chodby. Otočím se a vyčkám až Niall vyjde za mnou. Učinní to téměř okamžitě. Zavře za sebou a zamkne. Stiskne mou bradu mezi jeho ukázováček s palcem a vyzvedne ji výše.
„Já,“ políbí mě, „tebe,“ opět políbí, „víc,“ prodlouží polibek o několik sekud déle – můj romantik.
Procházíme nekonečnými uličkami hotelu, když mě z ničeho nic začně zvonit telefon. Okamžitě jej vytáhnu z kapsy a zkontroluji display – Louis.
„Halo?“ promluvím do sluchátka a tázavě se podívám na Nialla, který jen nechápavě pokrčí rameny a sleduje každý můj pohyb a bedlivě naslouchám hovoru.
„Ahoj,“ vyjekne několik hlasů najednou. Musela bych být úplně blbá. Abych nepoznala Liama, Harryho, Zayna i milovaného Louise.
„Máš u sebe Nialla?“ ozve se Harry.
„Ehm, jo, mám,“ vzhlédnu Niallovi do očí, „počkej,“ nařídím jim a hovor nastavím na repoduktor, aby jej mohl slyšet i můj princ.
„Kluci?“ zeptá se opatrně.
„Nazdar podvodníku!“ štěkne Louis, na co se začnou ostatní šíleně smát, „ale notak, kluci, chtěl jsem ho vyděsit a díky vám zase nemůžu.“
Niall se lekl, když Louis vyslovil svůj pozdrav, ale pak se mu viditelně ulevilo, když se kluci začali smát.
„Děje se něco, kluci?“ zeptám se a ukážu Niallovi, abychom se vydali na cestu.
„Ne, ani ne, jen jsme ti chtěli říct, že jsme na cestě k vám,“ oznámí svým rychle mluvným hlasem Liam, „budeme tam tak v deset večer. Máte na pokoji volno, nebo si máme najít jiný hotel?“ z Liama se stane Louis, „ale prosim tě, přece je nechceš rušit v nočních konverzacích,“ vybouchne do smíchu Harry se Zaynem v pozadí.
„U nás je volno,“ vyštěknu hned, jen aby si nemysleli nějaké nekalosti.
„Kluci, něco si najedem. My vás nebudem rušit. Je to váš první společný víkend, musíte si ho řádně užít,“ zastane se nás Liam.
„Díky, Liame,“ usměje se do telefonu Niall.
„No, kluci, rádi bychom si s váma ještě povídali, ale míříme na přednášku. Tak se mějte,“ slušně se rozloučím a ještě s Niallem na konci stačíme říci společné ahoj, když nám druhá strana odpověděla stejně a ukončila hovor.
Díky našemu hovoru s klukama nám cesta uběhla poměrně rychle a my už stáli před dveřmi do společenské místnosti. Opatrně vstoupíme dovnitř. Naštěstí se vše zatím ještě připravuje, ale ostatní nadšenci již sedí na svých místech připraveni se dozvědět něco nového.
Jen co se posadíme, před celé publikum se postaví mladá slečna menšího vzrůstu. Má úzké džíny těsně opisující její hubené nohy, světle růžovou mikunu má zapnutou do půlky hrudi a rukávy vytažené nad lokty. Na krku se jí leskne stříbrný řetízek s pohyby cvalu koně. Její oválný obličej se zlehka natřen nějakým make-upem a své šedé oči má zvýrazněné řasenkou. Svoje dlouhé blond vlasy má svázané do vysokého culíku. Působí velice mile.
Nejdříve se nám všem představí a poté začne s úvodem. Vypráví o svém dětství, jak začínala, a na projektoru nám pouští fotky.
xxx
Sedím, jak přikovaná a hltám každé její slovo. Vylekám se, když mě padně Niallova těžká hlava na rameno. Skloním se, abych viděla co dělá. Spánek má položený na mém ramenu a s otevřenou pusou spí. Je na něho opravdu komický pohled. Nenápadně jej odfotím a pošlu klukům na Snapchat s popiskem: Asi takhle vypadá naše noční konverzace..
Celá přednáška se již blížila do konce a Niall se ne a ne probudit. Mělo by se zajít do haly, aby nám ukázala základní cviky. Rozhodla jsem se nechal Nialla na pospas svýmu spánku a odejít bez něho. Hodně lidí se na Nialla divně koukalo a šeptalo si za zády, že je ho vrchol nevkusu. Pokrčila jsem nad tím rameny a šla s davem.
xxx
Celé představení bylo naprosto dokonalé. Vracím se zpátky do společenské místnosti, jenže Nialla na svém místě nazahlédnu. Malinko se mi sevře žaludek, a tak se jdu rychlým krokem podívat do našeho pokoje.
Chodbu vedoucí k nám už běžím. Mám o něho strach. Rozbouřeně zaklepu na dveře, jenže nikdo nepříjde otevřít. Znova hystericky zabouchám na dveře. Nikdo se ani nehne a všude panuje ticho. Z kapsy rychle vylovím telefon a vytočím Niallovo číslo.
„Beruško?“ jeho sladký hlas se mi rozezní v uších a já si oddychnu, že ho slyším. Tak moc mi chyběl.
„Kde jsi? Všude tě hledám,“ zeptám se a rozhrábnu si vlasy, i když je mám svázané v culíku.
„Jsem s May,“ mlaskne, jakoby dal někomu polibek.
„Aha, a můžu ti dělat společnost u Harolda?“
„Samozřejmě,“ cítím, jak se usmívá.
„Dobře, hned jsem tam,“ ukončím náš telefonát a vydám se zpátky tou samou cestou.
Vystoupím na dvůr, kde je ještě několik aut s koňmi, a ovane mě studený vítr. Založím ruce na prsou a skloním hlavu. Rychlým krokem až poklusem se vrhám do stáje, kde je mnohem tepleji. Procházím okolo boxů a nahlížím do každého z nich, abych si prohlédla jejich obyvatele. Většina koníků stojí u žlábů a pochutnává si na míchanici z ovsa. Projdu okolo jednoho boxu a zděšeně se zastavím. Uvnitř zahlédnu vysokou krémovou kobylku. Úplně stejnou, jako měl Robin. Po přečtení jmenovky jsem měla tváře v jednom ohni. Nemůžu popadnout dech – to snad ne. Little Bee; majitel: Robin Hickey; stáj: x
Přirozeně začnu couvat.
Co tady dělá? No jasně, měl tady být. Říkal to, když jsme ještě byli spolu. Nabízel mi, ať jedu s ním. Jenže, když pak odešel z naší stáje, myslela jsem, že skončil.
Zamyšlená nad Robinem narazím do osoby. Rychle se otočím a spatřím Ho. Ano jeho, mou noční můru. Při pohledu na něho si vzpomenu na tu ohavnost, co mi provedl. Zůstanu nehnutě stát na místě.
„Ale, ale, ale, ahojky,“ zkřivý svůj ohavný úsměv. Za tu dobu, co jsem ho nevyděla se pořádně změnil. Po tváři má nepatrné jizvy a jeho tělo je mohutnější. Teď mám z něho větší strach než před tím.
Hlasitě polknu a mlčím.
Přistoupí blíž a zastrčí mi pramínek vlasů za ucho. Skloním hlavu, ale on si vynutí zpět můj pohled, tím, že mi drabne bradu mezi ukazováček s palcem.
„Jsi stále tak slachá, proč se mě bojíš?“ dělá blbýho.
„Jako bys nevěděl,“ zlomí se mi hlas. Nechci dávat tolik najevo, že se ho bojím. Po tamtom už vím, čeho je schopen.
„To fakt netuším,“ snaží se mít milý hlas, ale přitom z něho žne nenávist, i když vážně nechápu proč. Já bych měla být ta, co ho nenávidí.
Drze si odfrknu. Popadnu všechnu svou hrdost a troufale se mu zahledím do očí. „Jsi pořád ta stejná svině, jako před tím. Holky chceš jenom kvůli sexu a když by ti nechtěli dát, tak je prostě hnusně znásilníš. Takhle to v životě moc daleko nedotáhneš,“ zachraptím odvážně.
Robin zavře očí, jako bych mu nějak ublížila, ale poté je zase otevře. Teď vypadají mnohem nebezpečněji, než-li kdy dříve.
„A ty jsi stejně naivní kráva, jako všechny. Skočíš na tyhle sladký řečičky a pak akorát bulíš. Myslíš si, že všechno je jako v pohádce. Myslíš, že pro tebe přijede princ na bílým koni a všechno bude dokonalý? Tak to je omyl. Jsi stále ještě to malý dítě. Mou situaci pochopíš, až budeš starší. Pochopíš, že je lepší se na nikoho nevázat. Pochopíš, že je nádherný pocit někomu ubližovat.“
„A co na tom, že věřím v prince na bílým koni? Tak věřím. Každý věří v něco jinýho. Když jsme spolu choval ke mně dokonale, byl si dokonalý. Myslela jsem, že jsem pro tebe něco mimořádného, ale nebyla jsem. Byla jsem stejná kráva, jako všichni ostatní. Karma ti to vrátí. Ale něco ti řeknu. Má věrnost v prince na bílým koni se vyplnila. Mám ho a věřím mu,“ prsknu na něho.
„Tsst, prosim tě, využívá tě, protože ví, že tě oblafne sladkýma kecama. Věř, všichni klůci jsou naprosto stejní.“
„Ne, všichni teda nejsou,“ Niallův podrážděný hlas se ozve za Robinem.
Robin se okamžitě otočí a když spatří Nialla, začne se smát. „Tak tohle je ten tvůj princ? No, tak to si teda vyhrála. Jdeš níž a níž, Newmanová.“
„Je mi jedno, jestli jdu níž nebo výš. Hlavně, že vím, že jsem pro něho jediná.“
„Ale prosim tě, s těma sladkýma řečima běž na někoho jinýho,“ chytne se za hlavu, „musím ještě něco udělat, tak se nenechte rušit, lesbičky,“ zasměje se sám pro sebe a projde okolo mě, jako bych byla pouho pouhý vzduch.